Musíme se připravit na epidemii duševních chorob. Během půl roku by měla začít vznikat síť krizových center

Stres, izolace, mediální masáž týkající se covid-19, nejistota… To vše jsou už nám všem důvěrně známé aspekty, které mají výrazný dopad na naše duševní zdraví. Koronavirová pandemie tak jak přímo, tak nepřímo výrazně zvyšuje incidenci mentálních poruch. Stát se proto nyní snaží připravit jak na poli prevence, tak zajištění kontinuity péče. Do pololetí příštího roku by například měla vzniknout síť krizových center, po jednom v každém kraji, která by zachytávala pacienty včas a snažila se tak předejít zavalení psychiatrických zařízení. Důležitá je také informovanost, prevence zaměřená na děti či infolinky nabízející první pomoc. Problematikou vlivu pandemie covid na duševní zdraví obyvatel se ve středu zabýval sněmovní zdravotnický výbor.

Situace v oblasti duševního zdraví je nyní podle ministra zdravotnictví Jana Blatného poměrně kritická. „Epidemie i opatření s ní spojená kromě jiných závažných dopadů významně zvyšují incidenci duševních onemocnění v populaci – a to již v situaci, kdy byl v roce 2017 údaj o výskytu duševních nemocí kolem 21 procent. Dle populační studie Národního ústavu duševního zdraví se v první vlně epidemie zvýšila prevalence duševních onemocnění v dospělé populaci až na 30 procent, a dá se předpokládat, že teď to bude ještě horší. Po zvládnutí epidemie tak budeme muset čelit déle trvající epidemii duševních onemocnění,“ uvádí Blatný. Problémy dokládá i fakt, že v době epidemie dochází ke zvýšení preskripce benzodiazepinů, například v dubnu tohoto roku šlo o celých 50 procent.

Podle studie Národohospodářského ústavu Akademie věd z července 2020 přitom trpěly v první vlně zhoršeným duševním zdravím nejvíce ženy, hlavně ty s dětmi, dále mladí lidé ve věku 18 – 24 let a lidé postižení velkým propadem příjmů.

-mk-