Počet covid pozitivních hospitalizovaných pacientů na jednotkách intenzivní péče překonal v Německu dubnový rekord. Stačilo k tomu jen několik týdnů od nástupu druhé vlny koronavirové epidemie. Jednotlivé spolkové země začaly přijímat opatření, která mají zajistit, aby nemocnice a domovy s pečovatelskou službou tento příval zvládly.
Spolková země Dolní Sasko prodloužilo zdravotníkům v nemocnicích a personálu v domovech s pečovatelskou službou pracovní týden na 60 hodin. Toto opatření tak stanoví, že v případě potřeby mohou zaměstnanci v uvedených zařízeních sloužit až dvanáctihodinové směny. Platnost opatření je zatím stanovena na konce května. S odkazem na dolnosaské ministerstvo sociálních věcí to napsal deník Deutsches Ärzteblatt.
Dolnosaská vláda tak zareagovala na prudký nárůst počtu pacientů s covidem-19, kteří vyžadují hospitalizaci na lůžkách s intenzivní péčí. Jenže proti rozhodnutí se postavily odbory, opozice, ale také vedení Ošetřovatelské komory, která sdružuje pracovníky zdravotní a sociální péče. „Vláda zaspala o celé měsíce a nepřipravila zdravotnická zařízení na druhou vlnu epidemie koronaviru,“ uvedla pro Deutsches Ärzteblatt Nadya Klarmannová, prezidentka Ošetřovatelské komory.
Už tak jsou přetěžováni, oponuje opozice
Stejné opatření přitom dolnosaská vláda složená ze zástupců CDU a SPD přijala už na jaře, kdy v Německu propukla první vlna koronavirové pandemie. A už tenkrát se s přílišným porozuměním nesetkalo, a tak se nyní situace opakuje. „Oslabení bezpečnosti práce je pro nás zcela špatná cesta,“ uvedl pro Waldekische Landeszeitung David Matrai, šéf odborového svazu Verdi. Podle něho jsou zaměstnanci ve zdravotní a sociální péči kvůli koronavirové epidemii již tak značně přetěžováni.
Zelení jsou dokonce připraveni předložit v dolnosaském parlamentu návrh, kterým by se vládní nařízení zrušilo. „Zdravotní sestry platí za to, že politici situaci dlouho zanedbávali,“ uvedla expertka Zelených na zdravotnictví Meta Janssen-Kuczová. Podle ní by bylo smysluplnější požádat o pomoc dobrovolníky, kterým by se zajistila potřebná kvalifikace, aby mohli tvořit jakousi podporu ošetřovatelskému personálu, dokud epidemie neustoupí.
Podle Klarmannové vláda svým nařízením přímo ohrožuje stabilitu zdravotnického systému. Ten se totiž nezhroutí kvůli nedostatku lůžek nebo ventilátorů, ale z důvodu přetíženosti sester, které již dnes fungují na hranici svých možností. „Za žádných okolností nelze souhlasit s prodlužováním pracovní doby, už osmihodinová směna strávená v kompletním ochranném vybavení znamená extrémní stres pro pracovníky v oblasti zdravotní a sociální péče,“ dodala Klarmannová.
Čtyřnásobek pacientů na ventilátoru
Jenže situace se vážně zhoršuje, a to nejen v Dolním Sasku. Rapidní nárůst počtu pacientů vyžadujících intenzivní péči v nemocnicích hlásí také Bavorsko. To s týká i těch, kteří jsou připojeni k umělé plicní ventilaci. „Na počátku října bylo v našich nemocnicích ventilováno 51 pacientů s Covidem-19. Nyní se tento počet zvýšil na 224,“ uvedl pro Deutsches Ärzteblatt Siegfried Hasenbein, výkonný ředitel Bavorské nemocniční společnosti.
Přitom bavorské nemocnice jsou prý od opravdového přetížení stále ještě relativně vzdáleny. „Vývoj je ale znepokojivý,“ dodal Hasenbein. Podle něho je nutné se ze všech sil snažit šíření nákazy zpomalit. Nemocnice v Bavorsku nicméně počítají s tím, že počet pacientů s Covidem-19 ve vážném stavu se bude v následujících týdnech ještě zvyšovat. „Z pohledu nemocnice mohou jen říci, že opatření spolkové vlády byla správná. Bylo nutné reagovat,“ dodal Hasenbein.
Německý pětilístek
Spolková vláda proto po dohodě se zemskými vládami chystá další opatření. Pokud se bude situace ještě dále zhoršovat, pravděpodobně dojde k tomu, že pacienti vyžadující intenzivní péči budou „distribuováni“ do nemocnic napříč Německem, tedy nikoli pouze v rámci dané spolkové země. Politici si od opatření slibují, že tím jednak uleví přetíženým klinikám, jednak efektivnější využití jejich kapacit.
S odkazem na sdělení Spolkového ministerstva vnitra informaci přinesl deník Deutsches Ärzteblatt. Podle ministerstva by se v případě nutnosti měl využít takzvaný princip pětilístku. Podle něho se Německo rozdělí do pěti hlavních regionů, které by si měly vzájemně pomáhat při přebírání pacientů. Na severu země by jeden region utvořily Hamburk, Brémy, Dolní Sasko, Šlesvicko-Holštýnsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko. Na východě by se spojily Berlín, Braniborsko, Sasko, Sasko-Anhaltsko a Durynsko a tak dále. Výjimkou by byly nejlidnatější spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko a Bavorsko, které by vytvořily každá svůj samostatný region.
Systém by měl fungovat tak, že pokud bude některý z regionů vykazovat známky přetížení, dojde k redistribuci pacientů. Ta bude řízena prostřednictvím centrálních úřadů umístěných v jednotlivých regionech. Podle Spolkového ministerstva vnitra lze jedině tak zajistit, aby pacienti dostávali nejlepší možnou péči. Spolkové i zemské úřady jsou prý schopny tento systém spustit prakticky kdykoli.
Petr Musil
