Ministerstvo zdravotnictví má nejprve vyčerpat peníze z rezervy na projekt Chytrá karanténa 2.0, až poté se bude vyjednávat o dalších konkrétních prostředcích. Na dotaz ČTK to včera po jednání vlády uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Původně kabinet měl schvalovat materiál, podle kterého by provoz projektu v roce 2021 stál téměř 400 milionů korun. Částka by ale nakonec mohla být nižší. Podílet se na projektu mají podle dokumentu ministerstvo zdravotnictví a Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT).
Podle materiálů pro dnešní jednání vlády by provoz call centra, které zajistí část epidemiologického šetření a provoz informační linky 1221, měl stát 16,5 milionu bez DPH měsíčně. Další peníze budou potřeba na provoz Chytré karantény, její řízení a metodické vedení, udržení stávajících systémů, rozesílání SMS s výsledky testů a vývoj nových aplikací.
Jednou z nich by měla být také aplikace nazvaná v dokumentu Rosomák, která by pro nakaženého propojila všechny služby související s nákazou od elektronické žádanky, přes rezervaci termínu na testy na odběrovém místě, jeho výsledku z laboratoře a možné samotrasování pozitivně nakaženého. Možné by mělo být i připojení praktických lékařů a systému pro elektronické vystavení eNeschopenky pro lidi v karanténě a izolaci.
Profesionalizovat by se měla také call centra, která krajským hygienickým stanicím pomáhají s telefonováním kontaktům nakažených. „V příštím roce bude nutné zajistit část epidemiologického šetření, takzvaného trasování, prostřednictvím externího profesionálního call centra, neboť nynější řešení prostřednictvím dobrovolné spolupráce vybranými subjekty není dlouhodobě udržitelné,“ píše se v materiálu.
Projekt Chytrá karanténa, na kterém se od jara podílí zejména armáda, propojil krajské hygienické stanice, testovací místa, laboratoře a nemocnice, zpracovává jejich data a řídí kapacity. Její zavádění provázely průtahy. Původně premiér Andrej Babiš (ANO) a tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) hovořili o jejím zavedení o Velikonocích, hygienické stanice se zapojovaly postupně.
Podle dokumentu jsou největším dosavadním přínosem projektu vybudování digitální infrastruktury a toku dat, jeho monitoring a vznik Centrálního řídícího týmu, který tvoří zástupci armády, policie, hasičů, ministerstev zdravotnictví, obrany, vnitra, hlavní hygienik a vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci. Byla zapojena call centra pro posílení trasovacích kapacit krajských hygienických stanic, vznikla informační linka 1221 a aplikace eRouška, která upozorňuje na potenciálně riziková setkání.
Do trasování nakažených covidem-19 se v Chytré karanténě v říjnu zapojilo 3389 lidí, proti září více než dvojnásobek. Zhruba o 600 přibylo i zapojených hygieniků. Za říjen bylo v systému vyřešeno více než 186.000 pozitivně testovaných, proti září to byl šestinásobek. Pozitivně testováno bylo v říjnu přes 259.000 lidí.
Formulář sebetrasování, tedy základní údaje o sobě a svých kontaktech ještě před prvním telefonátem s hygieniky, vyplnilo přes internet od 19. října více než 61.800 lidí. Za stejnou dobu bylo pozitivně otestováno přes 161.000 lidí, asi dvě pětiny tedy formulář vyplnily.
Od 1. listopadu také znovu začala fungovat psychosociální linka první pomoci, která byla v provozu na jaře. Podle studie Národního ústavu duševního zdraví z letošního května přibylo v dospělé populaci duševních chorob o deset procent a trojnásobně se zvýšilo riziko sebevražd. Provoz linky se odhaduje na 120.000 korun bez DPH za měsíc.
-čtk-
