Polský ústavní soud rozhodl, že ani vážné postižení plodu, i v případě, že je se životem neslučitelné, není v zemi legálním důvodem pro interrupci. Až dosud polská legislativa, která patří k vůbec nejpřísnějším v Evropě, připouštěla, že je možné z těchto důvodů zákrok provést. Nově to však kvůli rozhodnutí ústavního soudu nebude možné, protože jedenáct z celkem třinácti ústavních soudců a soudkyň považuje tyto zákroky za „eugenické“ a odporující polské ústavě. Prakticky to znamená, že legálními důvody pro provedení interrupce budou pouze situace, kdy žena otěhotněla v důsledku incestu, znásilnění nebo těhotenství přímo ohrožuje její zdraví a život.
V zemi, která má 38 milionů obyvatel, bylo v loňském roce oficiálně legálně provedeno 1 100 interrupcí, z toho 1 074 z důvodu vysoké pravděpodobnosti těžkého a nezvratného postižení plodu či přítomnosti neléčitelné nemoci. Vyplývá to ze statistik tamního ministerstva zdravotnictví. Polský ústavní soud rozhodl, že tyto interrupce, které mají vážnou zdravotní indikaci, nově již nebudou legální, protože odporují ústavě. Soud navíc rozhodl během pandemie covid-19, tedy v době, kdy polská společnost má jiné vážné starosti.. Současně soud použil argumentaci z dob nacismu, tedy „eugenické interrupce“. Fakticky tak podle rozhodnutí soudu budou ženy mít povinnost donosit i vážně postižený plod, pokud za zákrokem nevycestují do zahraničí. „Věřil jsem a věřím, že každé dítě má právo na život,“ okomentoval rozhodnutí ústavního soudu polský prezident Andrzej Duda.
Ve zdůvodnění svého rozhodnutí ústavní soud uvedl, že lidský život má hodnotu v každé fázi svého vývoje, což zaručuje polská ústava, a tedy má být chráněn zákonem. „Respektování práv dětí je naší primární odpovědností. Nad tím vším bychom měli respektovat právo na život. Pokud by tomu tak nebylo, musel bych rezignovat,“ citoval dřívější vyjádření polského ombudsmana pro práva dětí Mikołaje Pawlaka mezinárodní zpravodajský portál POLITICO, který také upozorňuje na skutečnost, že Polsko je v Evropě jednou ze zemí s vůbec nejtvrdší legislativou upravující provádění interrupcí. „Jedná se o zavedení téměř úplného zákazů interrupcí v zemi, která má již téměř nejpřísnější legislativu v Evropě,“ napsal americký deník The New York Times. „Rozhodnutí, proti kterému se nelze odvolat, brání ukončení těhotenství v důsledku závažného poškození plodu – prakticky jediného důvodu, proč se interrupce v zemi provádí,“ popsaly noviny, podle nichž verdikt soudu odráží „hořkou polarizaci společnosti“, která je rozdělena mezi liberálnější a naopak konzervativnější část.
Oficiálně polské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že v roce 2019 bylo v zemi provedeno pouze 1 100 interrupcí. Polské nevládní organizace, které se věnují tématu ženských a reprodukčních práv, odhadují skutečný počet zákroků na 100 až 150 tisíc, s tím, že velké množství Polek vyjíždí do zahraničí, aby mohly podstoupit interrupce, jež v jejich životní situaci nejsou v zemi legální. Britský zpravodajský portál BBC News uvádí, že do zahraničí podle odhadů kvůli podstoupení interrupcí každoročně vycestuje zhruba 80 až 120 tisíc Polek.
Úkolem lékařů je pomáhat, ne nechat trpět
Proti zpřísňování současné legislativy se veřejně postavila polská gynekoložka Anna Parzyńska, která pracovala na gynekologicko-porodnickém oddělení univerzitní nemocnice v Krakově. „Jako polští gynekologové máme nyní svázané ruce. Nemůžeme pomáhat ženám, které to potřebují zdravotní péčí a nemůžeme jim dát svobodu rozhodovat se o svém vlastním těle. Na polské ženy má toto rozhodnutí obrovské dopady. Pokud jejich životy budou ohroženy rizikovým těhotenstvím, pokud budou muset porodit dítě, které bude žít jen pár okamžiků nebo několik let v bolesti a utrpení… nebudou mít možnost volby,“ popsala Zdravotnickému deníku lékařka, která působí také na sociálních sítích pod jménem Doctor Ashtanga. „Toto všechno může mít pro duševní, fyzické i emocionální zdraví žen strašlivé následky. Budou muset žít s břímě bolestí, které se mohly vyhnout. Nyní někdo jiný dělá rozhodnutí o jejich životě, které náleží pouze jim, polským ženám,“ dodala lékařka, která se aktivně zapojila do protestů proti rozhodnutí ústavního soudu.
Na sociálních sítích Anna Parzyńska také upozorňuje, co prakticky znamená soudní verdikt, a to „odsouzení žen k utrpení“, kdy budou mít povinnost porodit i velmi vážně poškozený plod, jenž nebude schopen života. „Každý z nás má právo na své názory, a to je naprosto v pořádku. Ale také nikdo, kdo nebyl v takto dramatické situaci, nemá právo ovlivňovat nebo soudit ty, kteří v ní jsou. Netušíte, co prožívá tato žena, její rodina. Vidím to každý den a stále jsem si nezvykla. Stále mám v hlavě obraz zoufalství a utrpení, který provází diagnózu,“ napsala před několika dny, když vysvětlovala, proč bude špatné ještě více zpřísnit už tak velmi tvrdý polský zákon: „Chcete se nechat postavit ke zdi a být nuceni porodit dítě bez kostí, se srdcem mimo hrudník a dalšími mnoha závažnými vadami? Chcete se pár měsíců dívat na ženu, která pod srdcem nosí dítě odsouzené k utrpení a bolesti? Neotáčejte hlavu, ale řekněte o tom někomu, protože tak nějak to bude. Bez vaší podpory to nepůjde.“
S rozhodnutím soudu nesouhlasí ani nezisková organizace Lekarze Kobietom (Lékaři ženám), která vznikla, aby zajistila dostupnost nouzové post-koitální antikoncepce. Ta je v zemi sice legální, ale vázaná na lékařský předpis, a navíc jak lékaři, tak lékárníci mohou v Polsku uplatnit „výhradu svědomí“, tedy ženu s tímto požadavkem s ohledem na své náboženské přesvědčení odmítnout. „Nutit ženu zákonem k tomu, aby pokračovala v těhotenství, a to navzdory znalostem o vážném poškození plodu a nerespektování jejího rozhodnutí, může podle našeho názoru vést k prudkému zhoršení duševního stavu ženy s rizikem dlouhodobých následků, a také ke ztrátám na životech,“ stojí v prohlášení organizace, které zastupují tři lékařky Aleksandra Krasowska, psychiatrička a sexuoložka, Natasza Blek, neuroložka a Natalia Jakacka, hematoložka. Organizace vnímá také „vážnou krizi ve vztahu mezi lékař-pacient“, kdy ženy nemají přístup ke potřebné zdravotní péči a současně nemají možnost samy o sobě rozhodovat. „Věnujeme také pozornost vysoké pravděpodobnosti hledání možností pro ukončení těhotenství v místech, která nejsou zdravotnickými zařízeními, a podávání farmakologických látek bez odborného dohledu,“ popisuje společné prohlášení s organizací spolupracujících lékařů a lékařek, podle nichž reálně hrozí riziko, že ženy, které nebudou moci podstoupit interrupci legálně, tedy bezpečně ve zdravotnickém zařízení, budou hledat ilegální, tedy zdravotně výrazně rizikovější možnosti.
Konec legálních interrupcí znamená nárůst ilegálních zákroků
Současná právní úprava pochází z roku 1993. Portál Euroactiv.pl komentuje rozhodnutí polského ústavního soudu jako „konec takzvaného interrupčního kompromisu“ a „úspěch hnutí pro-life“. K jednání ústavního soudu došlo v době, kdy se země potýká s pandemií covid-19, což mimo jiné ovlivňuje konání demonstrací s cílem zvrátit situaci v zemi. Proti protestu, který se konal přímo před budovou ústavního soudu krátce poté, co padlo rozhodnutí, zasáhla policie a použila slzný plyn. Patnáct osob pak bylo zadrženo, protože podle policie házely na zasahující policisty kameny. Polský portál WP wiadomosci uvádí, že protesty, již se účastní tisíce osob, probíhají po celé zemi. Pátečního pochodu ve Varšavě se účastnilo více než deset tisíc osob, včetně primátora města a neúspěšného prezidentského kandidáta Rafała Trzaskowského: „Neexistuje žádný důvod pro to souhlasit s peklem pro ženy, které financuje PiS (pozn. redakce – vládnoucí strana Prawo i Sprawiedliwość). Jsem zde jako primátor Varšavy. Včera jsem viděl davy rozrušených lidí, objevila se nepublikovatelná slova, což je ale jen těžko překvapivé, protože lidé prožívají nepředstavitelné emoce,“ prohlásil během sobotního protestu, který mimo jiné zamířil k sídlu vládnoucí strany PiS. Protesty probíhají pod hesly jako „máte na rukou krev“ nebo „hanba“.
Rozhodnutí ústavního soudu naopak přivítali odpůrci interrupcí, včele s Kaje Godek, která v zemi mimo jiné bojuje také proti očkování a „homosexualismu“. Jak upozorňují polská méda, sama Godek neměla na sobě povinnou roušku, a to navzdory tomu, že Varšava se podle polských úřadů nachází v červené zóně, tedy nošení roušky na veřejnosti je zde povinné. Godek však tvrdí, že vlastní dokument, jenž jí na základě kontraindikací uděluje výjimku z této povinnosti. Nicméně, jak poukazuje zpravodajský portál Wprost, podle platných polských nařízení, se výjimka z povinného nošení roušek vztahuje pouze na osoby s duševními poruchami, vývojovými poruchami v podobě nejméně lehkého mentálního postižení, na osoby neschopné si samostatně zakrýt ústa a nos, malé děti a několik profesí, přičemž Godek se nevěnuje žádné z nich. „Právo na život bylo uznáno, protože toto právo pochází z přirozeného zákona,“ uvedla pro polskou rozhlasovou stanici Polskie Radio 24 s tím, že „nyní byl tento zákon uznán ve vztahu k dětem, které byly dříve považovány za podřadné“. Podle ní se tak podařilo „zastavit dostupné vraždění lidí“ a „Polsko je příkladem pro Evropu“. Rozhodnutí soudu uvítali také další zástupci a příznivci nadace Życie i Rodzina, která dlouhodobě usiluje o naprostý zákaz interrupcí v zemi. Ti se před budovou soudu shromáždili s hesly jako „ano životu“ nebo „pomoc životu“.
Proti rozhodnutí ústavního soudu se postavila profesorka Ewa Łętowska, ústavní soudkyně a také první veřejná ochránkyně lidských práv v Polsku. Podle ní zákaz interrupcí má vždy stejný účinek. „Vždy to skončí stejným způsobem, ilegálními interrupcemi,“ uvedla soudkyně pro polský zpravodajský portál Onet. Ona sama se původně domnívala, že právě přítomnost pandemie covid-19, která znamená řadu ekonomických a sociálních problémů v zemi, bude znamenat, že rozhodnutí nebude vydáno, protože může vést k dalšímu rozdělení společnosti. „Mýlila jsem se,“ dodala. Za porušení lidských práv pak rozhodnutí soudu považuje Dunja Mijatović, komisařka pro lidská práva Rady Evropy. Podle ní odstranění legálních důvodů pro většinu interrupcí, které jsou oficiálně prováděny v Polsku, je porušením a pošlapáním lidských práv. „Bude to znamenat tajné interrupce a odchod do zahraničí pro ty, kteří si to budou moci dovolit, a ještě větší utrpení pro ostatní. Toto je smutný den pro práva žen,“ napsala na svém twitterovém účtu.
Podle Donalda Tuska, někdejšího polského premiéra a současného předsedy Evropské strany lidové, se nyní ústavní soud v zemi zachoval „cynicky“. „Vrhnout se na téma interrupcí a vyrobit rozsudek pseudotribunálu uprostřed zuřící pandemie je více než cynismus. To to politické darebáctví,“ tweetoval politik. Za důkaz politické zbabělosti Jarosława Kaczyńského, předsedy PiS a vlivného politika, považuje rozhodnutí ústavního soudu Borys Budka, předseda opoziční strany Platforma Obywatelska. Podle něj někdejší premiér nezvládne přímé protesty obyvatel, a proto vládnoucí PiS zvolila cestu skrze ústavní soud. V roce 2016, kdy do ulic vyšly stovky tisíc lidí protestující proti plánovanému zpřísnění zákazu interrupcí, nakonec jeho strana PiS návrh zákona stáhla. Další opoziční politička, poslankyně sejmu za stranu Lewica Razem Marcelina Zawisza, je přesvědčená o tom, že ústavní soud prakticky odsoudil Polky k mučení: „Budou rodit děti s anencefalií (pozn. redakce – vrozená vada neslučitelná se životem, kdy plodu chybí mozek a část lebky), se spina bifida, bez srdce. Děti, které zemřou v agónii,“ napsala na svém profilu na sociálních sítí. Podle ní budou protesty proti verdiktu soudu pokračovat: „Pokud si myslíte, že nás pandemie zastaví, pravděpodobně neznáte polské ženy!“
Ludmila Hamplová
