Bilance Adama Vojtěcha: funkční dohodovací řízení, řešení zpětných bonusů i boj s covid-19

Necelý měsíc poté, co Adam Vojtěch rezignoval, na Fecebooku bilancoval svou činnost na ministerstvu zdravotnictví. Zdravotnický deník vybral hlavní body, které považuje za důležité milníky Vojtěchova působení, a uvádíme i ty kroky, které pokládá za podstatné sám Adam Vojtěch (ne vždy se naše názory překrývají). V čem se ale asi shodneme, je důležitost toho, že se povedlo nastavit dohodovací řízení, které se z formálního institutu stalo místem, kde se skutečně rozhoduje o úhradách péče pro další rok – a doufejme, že tento trend vydrží i do budoucna.

 

Jedním ze zásadních změn pro české zdravotnictví bylo nepochybně vytvoření podmínek pro funkční dohodovací řízení mezi pojišťovnami a poskytovateli péče. Od roku 2018, kdy dohodovací řízení skončilo historickým úspěchem a dohodou všech poskytovatelů s plátci péče, již není tento institut pouhou formalitou, ale místem, kde se skutečně dojednávají úhrady pro příští rok – místo aby je pak při přípravě úhradové vyhlášky dávalo dohromady ministerstvo zdravotnictví, jak tomu bylo pravidlem v předcházejících letech.

Velmi důležitými počiny byla také podpora dvou zásadních reforem – primární péče a péče o duševní zdraví. Zatímco reforma péče o duševních zdraví odstartovala už za ministra Leoše Hegera a od té doby pomalejšími či rychlejšími kroky postupovala (a za Adama Vojtěcha rychlost akcelerovala, začala vznikat centra duševního zdraví či rozšířené psychiatrické ambulance, díky čemuž se dlouhodobě hospitalizovaní pacienti mohou vracet do svých domovů), reforma primární péče byla novinkou. V dřívějších letech praktici marně usilovali o rozvolňování preskripčních omezení (psali jsme například zde, zde či zde) a ani spektrum prováděné péče nebylo jako v zahraničí, takže mnohdy pacienti beztak museli ke specialistovi. Nyní se však rozběhla plnohodnotná debata o tom, jak roli praktika v systému proměnit a jakou další péči může vzít na svá bedra, aby uvolnil ruce specialistům na péči o složité pacienty. Postupně by se tak i u nás měl praktický lékař stát z napůl administrativního pracovníka tím, u koho pacienti čerpají většinu péče a kdo je v případě nutnosti směruje do vyšších pater systému.

Průkopnickou změnou, v níž navázal Vojtěch na své předchůdce a čelil přitom velkému tlaku České lékařské komory, je elektronický recept. Ten nakonec přispěl i ke zvládnutí jarní koronavirové situace.  Po předchozích opakovaných odkladech začal eRecept platit krátce po nástupu Vojtěcha do funkce a v letošním roce k němu konečně přibyla i dlouho očekávaná nadstavba v podobě lékového záznamu, který umožňuje lékařům a lékárníkům zkontrolovat, jaké léky daný pacient užívá.

Ze strany pacientů i odborníků (kteří se na její přípravě) je velmi očekávanou novinkou novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která je nyní v parlamentu. Největší úprava zákona 48/1997 za poslední dvě desetiletí usnadňuje vstup inovativních léčivých přípravků – pro léky na vzácná onemocnění zavádí nový způsob vstupu do úhrad a v režimu VILP přichází s úpravami dávajícími větší prostor pro přípravu na vstup do standardní úhrady. Vedle toho přichází novela i s řadou dalších změn, například se ztransparentněním procesu schvalování přes paragraf 16.

Sám Adam Vojtěch pak považuje za důležité kroky, které se týkaly sdružených nákupů a hospodaření státních nemocnic, například v souvislosti s tzv. bonusy. Za jeho působení také na ministerstvu vznikla novela zákona o léčivech, která zavádí tzv. emergentní systém. Tato úprava ovšem vzbudila ve sněmovně kontroverze a její projednávání bylo odloženo do příštího roku, takže je nepravděpodobné, že by se ji podařilo prosadit.

Mezi další zásadní počiny, kterých se za ministrování Adama Vojtěcha povedlo dosáhnout, bylo navýšení kapacit lékařských fakult o 15 procent a spolu s tím i nárůst financí. Důležité jsou i práce na DRG Restart, díky níž se už letos v nemocnicích plošně vykazuje dle nového systému CZ-DRG a první vlaštovky jsou i v samotných úhradách. Vznikla také nová koncepce urgentní péče, podle které má být v každém okrese jeden urgentní příjem s pohotovostí. K dalším krokům, které určitě stojí za zmínku, patří vytvoření Národního zdravotnického informačního portálu s garantovanými odbornými informacemi pro širokou veřejnost, práce na strategických investicích v přímo řízených organizacích, strategie Zdraví 2030, kterou loni v listopadu schválila vláda, dotační programy pro praktiky a zubaře v oblastech s omezenou dostupností péče, náborová kampaň na podporu nelékařských profesí Studuj zdrávku či vznik center porodní asistence.

Mezi své úspěchy Vojtěch řadí také zvládnutí první vlny covid-19 v Česku a přípravu opatření pro vlnu další (vybudování datového portálu s aktuálními čísly a informačního portálu pro veřejnost, práce na chytré karanténě, ISIN, dispečink intenzivní péče, posílení laboratorních a odběrových kapacit či posílení krajských hygienických stanic, linka pro veřejnost, eRouška; kompenzační vyhláška a odměny pro zdravotníky). Pravdou je, že se podařilo dosáhnout bezprecedentního navýšení plateb za státní pojištěnce – od letošního června o 500 korun a od 1. ledna 2021 o dalších 200 korun, díky čemuž dochází k posílení systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2020 o 20 miliard a v roce 2021 o 50 miliard. Na druhou stranu si od laické i odborné veřejnosti za řadu věcí týkajících se boji proti covid-19 Vojtěch vysloužil kritiku – která ovšem šla na vrub celé vlády.

-red-