Březnová schůze poslanecké sněmovny rozhodne o budoucnosti návrhu skupiny poslanců napříč politickým spektrem (TOP 09 a Starostové, ČSSD, ANO, KSČM, ODS a Úsvit) na přísnější regulaci farmaceutické reklamy a omezení tzv. kongresové turistiky. Novela označovaná jako bič na korupci lékařů farmaceutickými firmami je ale podle všeho zbytečná.
Poslanci v čele s bývalým ministrem Leošem Hegerem a jeho někdejším náměstkem Martinem Plíškem (oba TOP 09) by rádi hlavně zasáhli do zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a do zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. „Témat, které naše iniciativa přináší je víc, ale to hlavní je bezesporu omezení prostředků, které investují farmaceutické firmy do lékařů a farmaceutů v průběhu vědeckých kongresů a podobných setkání,“ říká jeden z předkladatelů Martin Plíšek. Podle něj a jeho kolegů jde totiž ze strany farmaceutických firem směrem k lékařům a lékárníkům o jistý druh korupce, když je nepřiměřeně na své náklady hostí. Tím mohou nepřímo ovlivňovat jejich rozhodování o léčbě a předepisovaných medikamentech právě ve prospěch svých hostitelů z farmaceutického průmyslu. „Jde o to, aby ta pohostinnost byla přiměřená, svolavatelé tyto akce veřejně oznamovali prostřednictvím Státního ústavu pro kontrolu léčiv a také se ona pohostinnost nevztahovala na jiné účastníky než dané odborníky,“ vysvětluje Plíšek. Podle návrhu by mělo být setkání odborníků oznámeno nejméně 20 dní předem a navíc by měla být zveřejněna specifikace obsahu plnění poskytnutého během setkání, tedy jasně zveřejnit výši a formu nákladů, které budou pořadatelé kongresu účastníkům platit.
Byznys předběhl politiky
Navzdory tomu, že má tento návrh širokou politickou podporu a to včetně poslanců dvou koaličních stran, tedy ANO a ČSSD, vláda jako celek jej už 16. února na své schůzi odmítla. Mimo jiné proto, že předložila vlastní návrhy, jak většinu z daných problémů řešit. Martin Plíšek je přesvědčený, že za odmítnutím stojí primárně šéfové ekonomických resortů, kteří vyslyšeli tlaky ze strany farmaceutického byznysu. Zároveň doufá, že se návrh skupiny poslanců dostane do druhého čtení, kde se budou moci vyladit případné technické nedostatky, které také vláda kritizovala.
Dlužno připomenout, že kořeny současné novely vězí ještě v době, kdy předkladatelé působili na ministerstvu zdravotnictví. Leoš Heger jako ministr a Plíšek jako jeho náměstek. Veřejným prostorem tzv. kongresová turistika lékařů na náklady farmaceutických firem rezonovala velkou měrou v roce 2011, kdy právě oni dva slibovali, že ji zarazí. Jenže od té doby se mnohé změnilo. Například Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA) přišla s iniciativou tzv. Transparentní spolupráce. „Primárním cílem této celoevropské iniciativy, jejímž vzorem je americký Sunshine Act, je objasnit rozsah i podstatu spolupráce mezi zdravotnickými odborníky a zařízeními a farmaceutickými společnostmi a ozřejmit výši souvisejících plateb (obdobně jako je tomu již nyní ve Francii či Holandsku),“ píše se na stránkách české Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), podrobněji jsme o ní psali zde. Ta bude u nás sama od sebe od roku 2016 zveřejnovat částku, kterou která farmaceutická firma poskytla lékaři či lékárníkovi na kongres a seminář formou daru či grantu. Zveřejnění informací se bude vztahovat na všechny zdravotnické odborníky a zdravotnická zařízení, která budou v daném období spolupracovat s farmaceutickými společnostmi, jež jsou členy EFPIA.
Iniciativa farmaceutického průmyslu zašla dokonce tak daleko, že se proti ní začali ohrazovat i lékaři. Třeba Česká onkologická společnost projekt odmítla s tím, že je „zavádějící až neblahý“ a vyjádřila nelibost nad principem předpokládané viny nebo nad vytvářením falešného obrazu o spolupráci lékařů a firem. Iniciativu naopak uvítal současný ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
Časy safari jsou pryč
Navíc má Asociace inovativního farmaceutického průmyslu v tuto chvíli poměrně přísný etický kodex. Ten například stanoví, že na kongres pořádaný některým z jejích členů musí odborník přijet nejdřív 24 hodiny před začátkem a odjet nejpozději 24 hodin po jeho skončení. „Firma nesmí hradit náklady na jakoukoliv společenskou nebo sportovní aktivitu během kongresu, ani hradit případnou účast doprovodu odborníka,“ píše se v etickém kodexu. Tedy v podstatě farmabyznys už dávno zavedl pravidla, která teď chtějí poslanci diktovat zákonem.
O tom, že je úprava lékařské kongresové turistiky dnes už skutečně zbytečná je přesvědčený i expert na zdravotnické právo Radek Policar, který působí v Masarykově onkologickém ústavu.
„Nejen, že jako právník vidím nesčetně různých způsobů jak poslanecký návrh v oblasti lékařských kongresů snadno a beztrestně obejít, navíc moc nechápu, co vlastně chtějí řešit. Časy, kdy se jezdilo na safari, jsou už dávno a nenávratně pryč. Dnes si to nikdo nedovolí, takže se bavíme hlavně o kongresech, které pořádají farmaceutické firmy u nás a na které lékaři jezdí běžně včetně některých předkladatelů toho návrhu. Tam je všechno už velmi striktně omezené a zabezpečené, žádné opulentní hostiny se rozhodně nepořádají. Návrh chce zavést jako novinku něco, co je v tuto chvíli normální,“ říká advokát Policar. Navíc je přesvědčený, že obavy o jakousi nepřímou korupci lékařů pomocí hrazení nákladů na účast na lékařských kongresech a setkáních, jsou vesměs liché. „Třeba nemocnice si dnes velmi dobře umí ošetřit případné zneužívání preskripce léků lékaři, takže je úplně jedno na kolika kongresech pořádaných farmaceutickými firmami kdo byl,“ je přesvědčený Radek Policar.
Leoš Kyša
