Všeobecná zdravotní pojišťovna by si měla i při mírně pesimistickém scénáři ekonomického vývoje vést v nadcházejícím roce a půl tak, že by z její strany nemělo hrozit neplnění finančních závazků poskytovatelům péče. Díky výraznému navýšení plateb za státní pojištěnce by přitom mělo v příštím roce dojít k tří až čtyřprocentnímu růstu, aniž by byla ohrožena finanční stabilita. Během prvních pěti měsíců tohoto rok si pak pojišťovna vedla tak, že se příjmy zhruba rovnaly výdajům. Tento týden publikovaná kompenzační vyhláška však zřejmě povede k tomu, že náklady VZP zřejmě překročí zdravotně pojistný plán o čtyři miliardy korun. Čísla představili zástupci pojišťovny po včerejším zasedání správní rady.
„Čísla do května, potažmo předběžná čísla za červen ukazují, že příjmová strana se nám zatím propadá velmi mírně. Nedochází tedy k významnému propadu, který byl v počátku krizové situace avizován. Nyní je těžké stanovovat odhady a my pracujeme s trochu pesimističtější predikcí než ministerstvo financí. Upozorňuji, že zatím nemáme aktuální predikci ministerstva financí, ta by měla být někdy koncem července. My pracujeme s o 50 tisíc občanů vyšší nezaměstnaností, obdobným propadem HDP, ale s nižším růstem průměrné mzdy. V rámci modelů počítáme s tím, že se mobilizují disponibilní zdroje na běžném účtu zhruba ve výši v absolutním čísle necelých 19 miliard, ovšem uvědomme si, že zhruba 5,5 miliardy by mělo být mobilizováno v rámci standardního úhradového mechanizmu. Jde tedy o zhruba 14 miliard navíc proti odhadu,“ uvádí ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Velkou stabilizační roli přitom podle něj sehrálo navýšení plateb za státní pojištěnce, které pro VZP znamená nárůst o 12,5 miliardy. Co se ale týče nákladů, kompenzační vyhláška, která začíná platit tento týden, pro největší českou zdravotní pojišťovnu bude znamenat překročení zdravotně pojistného plánu.
„Pro VZP by to mělo znamenat nějaké čtyři miliardy nad zdravotně pojistný plán, ale podtrhávám, že v modelech – uvidíme, jak se do konce roku bude vyvíjet produkce. Pro nás to znamená, že konec roku zvládneme finančně stabilně. Kolegy ze správní rady jsem ujistil, že nepočítám s tím, že bychom měli finanční problémy – budeme platit závazky vůči našim poskytovatelům včas a budeme disponovat dostatečným stavem na běžném účtu zdravotního pojištění tak, abychom byli připraveni to zvládnout,“ načrtává Kabátek.
Se zásadním zhoršením pojišťovna nepočítá ani v příštím roce. V rámci dohodovacího řízení se už přitom povedlo s většinou segmentů s výjimkou nemocnic uzavřít dohodu. Pokud se bude ekonomika chovat dle očekávání, mělo by dojít k nárůstu úhrad zhruba o tři až čtyři procenta. „V tuto chvíli se tedy dá říci, že i příští rok je po stránce ekonomické stability spíše optimistický,“ dodává ředitel Kabátek.
A jaká je aktuální situace? Konečný zůstatek na běžném účtu k 31. květnu činil 17,8 miliardy korun. Očekávaný výsledek hospodaření za leden až květen je plus 300 milionů. „Příjmová i výdajová část jsou v podstatě vyrovnány. Za pět měsíců je menší náklad na zdravotní služby – loni to bylo 40,3 procenta, letos jde o 38,3 procenta. Je to důsledek omezené činnosti zdravotnických zařízení v průběhu března, dubna a května. Zatím pojišťovna kalkuluje s nižšími příjmy o 14 miliard korun podle toho, jaký bude pokles ekonomiky. Věříme, že zvýšení plateb za státní pojištěnce pomůže záležitost vyrovnat,“ shrnuje místopředseda správní rady Jiří Běhounek s tím, že modelace vycházející z aktuálních údajů bude projednána na příští správní radě.
Roste počet pacientů indikovaných k protonové léčbě
Správní rada se ovšem nezabývala jen ekonomickou situací a výhledy. Dalším tématem, které projednávala, je protonová léčba a rostoucí počet indikovaných pacientů. V loňském roce bylo podáno 371 žádostí o protonovou léčbu, z nichž 92 bylo zamítnuto. Za první čtvrtletí tohoto roku už ale bylo podáno 122 žádostí, což znamená nárůst o 25 procent proti roku předcházejícímu. Z tohoto počtu bylo doposud 10 zamítnuto a 28 se řeší. Nejvíce žádostí bylo vystaveno ve FN Motol.
„Důvodem vzestupu žádostí je to, že poskytovatel vede marketingovou linii, kdy zviditelňuje léčbu jako takovou, a je otázka, jak se k tomu stavět. Roli ale hraje i to, že se protonové centrum stalo součástí komplexního onkologického centra, což proběhlo v tisku před 14 dny, takže povědomí o možnosti léčby tu zesiluje,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek. Nejčastěji se jedná o žádosti na léčbu prsu, ušních a krčních nádorů, krevních nádorů či rakoviny trávicího ústrojí.
„Zůstává otevřená problematika léčby prostaty, která je velmi diskutovaná,“ konstatuje místopředseda správní rady Bohuslav Svoboda. Schvalování probíhá na základě indikace multidisciplinárního mezioborového týmu komplexního onkologického centra. Pokud jde konkrétně o případy nádorů prostaty, zde musí být jasně uveden důvod nasazení protonové místo standardní fotonové terapie. Pokud revizní lékař sezná, že vše odpovídá pravidlům, hradí VZP léčbu i v této indikaci.
„V současné době dostala VZP nabídku protonového centra o hrazení protonové léčby formou balíčků. Z ekonomického hlediska to může být výhodné, ale pojišťovna bude muset velmi podrobně analyzovat, aby se ekonomická výhodnost potvrdila. K řešení také bude, že musíme mít jasné indikace,“ doplňuje Svoboda.
Reporting rizik už není jen otázkou barevných grafů
Na pořadu včerejší schůze rady byla i další témata. „Hodnotil se také reporting rizik. VZP na základě všech doporučení a proběhlých kontrol upřesňuje funkční vnitřní kontrolní systém včetně řízení rizik. Veškeré potencionálně významné skupiny rizik, které by mohly ohrozit cíle VZP, tedy dodržet platný pojistný plán a poskytovat péči, jsou aktuálně reevidovány, popsány, analyzovány a vyhodnocovány,“ poukazuje předsedkyně správní rady Věra Adámková.
„Chtěli jsme odstoupit od formalistického reportování rizik, tedy od hezkých barevných grafů, kde se popisují rizika spíše protože se to musí, než že by to mělo nějakou manažerskou výhodu. My jsme chtěli, aby se z reportingu rizik stal nástroj pro řízení společnosti. Chtěli jsme, aby rizika byla popisována nejen útvarem, který má řízení rizik v kompetenci, ale i ve spolupráci s odbornými útvary. Dnes jsme tedy v situaci, kdy se z reportingu rizik stala aktivní záležitost, která je předkládána i v rámci interních porad vedení. Pokud mluvíme o strategických rizicích, jsou to zejména rizika spojená s úhradami zdravotních služeb a schopností pojišťovny dostát základnímu poslání a povinnosti. Pokud mluvíme o provozních rizicích, jsou to zejména otázky restartu informačního systému. Všechna rizika jsou popisována reálně, jak se nám daří snižovat míru jejich důležitosti a závažnosti. Podle toho jsou určovány priority v rámci řízení společnosti. Jde tedy o aktivní podkladový materiál využívaný při manažerském řízení,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek.
Správní rada se včera zabývala také právě zmíněným novým informačním systémem, ke kterému byla svolána nová pracovní skupina. „Jedná se tu o využití open source produktů, musí dojít k dekompozici architektury se silnou orientací na menší, oddělitelně provázané celky začleněné ke cloudu, a o přizpůsobení organizační podpory informačního systému VZP se silnou orientací na interní zdroje. Tak potom můžeme zabezpečit zlepšování a začlenění nových možností. Když to budou vnitřní zdroje, je potom lepší možnost s nimi pracovat,“ popisuje Věra Adámková.
Co se pak týče dalších investic, VZP by také chtěla přispět ke zlepšení zdravotní gramotnosti a tím i ke zdravotnímu stavu obyvatel prostřednictvím akce Zdravotní test národa. Ta by měla běžet ve spolupráci s Českou televizí a cena by měla dosáhnout 3,7 milionu. Cílem je podpora prevence infekčních i neinfekčních chorob.
Michaela Koubová
