Lidé, které soud zprostil obžaloby, by se již nemuseli obracet s žádostí o úhradu nákladů trestního řízení na Ministerstvo spravedlnosti (MSp). Poslanci Helena Válková a Zdeněk Ondráček navrhují, aby žádosti vyřizovala státní zastupitelství a soudy. Návrh projednával ve středu Ústavně právní výbor (ÚPV) Poslanecké sněmovny (PS).

Pozměňovací návrh poslanců k novele trestních předpisů a zákona o Probační a mediační službě má podporu i MSp. Z vyjádření Heleny Válkové a náměstka ministerstva Jeronýma Tejce na ÚPV vyplynulo, že se ministerstvo na vzniku návrhu podílelo. Náměstek Tejc, do jehož kompetence spadá mj. právě agenda odškodňování podle zákona 82/ 1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, před poslanci přiznal, že stávající praxe odškodňování vede k situací, kdy je lidem přiznán nárok buď na samém konci zákonné lhůty či dokonce až po jejím uplynutí. Důvodem jsou malá personální kapacita resortu a také průtahy při předávání spisů ze soudů na MSp. Jedná se přitom nejčastěji o nesporné náklady na obhajobu, počet případů je v odůvodnění návrhu odhadován na tisíc ročně, což by měly státní zastupitelství a soudy zvládnout.

Návrh se týká případů jak v řízení před soudem, tak i v přípravném trestním řízení. Podmínkou je, že bude rozhodnuto, že se skutek nestal či není trestným činem, že ho nespáchal obviněný, popřípadě bylo z těchto důvodů zastaveno trestní stíhání a obviněný si trestní stíhání nezavinil sám. Stejný režim bude vztažen i na případy, kdy bude věc předána z trestního řízení jiným orgánům k řízení o přestupku či kárnému řízení.

Podle návrhu by o povinnosti státu uhradit náklady trestního řízení rozhodoval státní zástupce, a to v případě, že došlo k postoupení věci nebo ke zproštění v přípravném řízení. V řízení před soudem pak samosoudce či předseda senátu soudu prvního stupně. V případě zkráceného trestního řízení bude o úhradě rozhodovat policejní orgán či státní zástupce, který věc odložil či odevzdal jinému orgánu. Rozhodnutí bude moci učinit i vyšší soudní úředník či vyšší úředník státního zastupitelství.

[mn_protected]

Mohlo by vás zaujímať

Stát by nebyl povinen náklady na trestní řízení obviněnému či podezřelému v případě, že Nejvyšší soud v řízení o stížnosti pro porušení zákona shledal výrok o vině nezákonným. Jakkoliv se jedná o výrok akademický, má mít vliv na povinnost státu nahradit náklady na trestní řízení.

Poslanci Válková a Ondráček na jednání ÚPV, o jehož jiné části jednání (kde byly probírány novely a návrhy, které přinášejí nové povinnosti soudcům a státním zástupcům).

Poslanci například navrhují zrušení možnosti přeměny trestu odnětí svobody na trest domácího vězení, neboť není v praxi téměř využíván. Naopak chtějí, aby se mohl trest domácího vězení přeměnit na trest odnětí svobody, a to nikoliv přeměnou nevykonaného zbytku, ale formou náhradního trest odnětí svobody, který bude ukládán současně s uložením trestu domácího vězení. Jedná se o návrat k praxi před změnou v roce 2012. Soudy by také mohly ukládat povinnost zdržovat se v určeném obydlí lidem, kteří bylo odsouzeni k podmínce, a to za využití elektronických náramků. Zamezit chtějí poslanci také praxi, kdy žádosti o přemístění do jiné věznice podávají za odsouzeného jeho příbuzní, čímž obcházejí zákonnou podmínku, že odsouzený tak může učinit jednou za tři měsíce.

[/mn_protected]

Petr Dimun