Zřídit centrální Evidenci ověřených podpisů a Sbírku dokumentů ze zákona navrhují poslanci za ANO Jaroslav Faltýnek, Monika Červíčková a Helena Válková. Systém by měla zavést na své náklady Notářská komora. Ověřit, zda byl podpis legalizován a zda byl dokument vydán notářem, by mohl dálkově každý.

Dále chtějí poslanci zavést sepsání notářského zápisu elektronicky bez fyzické přítomnosti osoby, Notářskou komoru určit jako další apostilační orgán a rozšířit agendu notářů o agendu svěřenských fondů a skutečných vlastníků. Elektronizace notářství by znamenala také právní jednání on-line a prokazování totožnosti dálkově čipem občanského průkazu, videokonferencí a evidencí občanů, kterou vede stát.

Vyplývá to z rozsáhlého návrhu novely notářského řádu, který byl na konci března předložen do připomínkového řízení.

Podle důvodové zprávy souvisí návrh s „právem na digitální služby“, které obsahuje zákon 12/2020, s elektronizací a digitalizací notářství v 21. století a se snahou vyloučit „kradení firem“ a podvodné přepisování nemovitostí, jak k němu dochází. „Navrhuje se zřídit novou Evidenci ověřených podpisů a Sbírku dokumentů, vedené Notářskou komorou České republiky (dále jen „Notářská komora ČR“). Navrhované systémy budou obsahovat údaje o legalizacích provedených notáři a o notářských zápisech, sepsaných notáři. Navrhuje se z důvodů zvýšení právní jistoty zřízení veřejného dálkového přístupu k těmto systémům, kde bude možno ověřit pravost ověřovací doložky a notářského zápisu,“ uvádí se v důvodové zprávě.

[mn_protected]

Mohlo by vás zaujímať

„V návaznosti na zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o právu na digitální služby“) se navrhuje možnost sepsání notářského zápisu v elektronické podobě společně s prokázáním totožnosti účastníků a dalších osob bez jejich fyzické přítomnosti, s využitím prostředků pro vzdálenou identifikaci a autentizaci. Dále se navrhuje se možnost legalizace elektronického podpisu notářem,“ odůvodňují návrh poslanci.

Další změna je zřízení Notářské komory dalším apostilačním orgánem. Apostilu neboli ověření a legalizaci dokumentů ze zahraničí a do zahraničí v současnosti udělují  ministerstvo zahraničí a ministerstvo spravedlnosti. V těchto dnech však v souvislosti s nouzovým stavem byl systém udělování apostil na počkání zrušen, apostilu lze získat jen korespondenčně ve lhůtě dva až čtyři týdny, jak uvádí ministerstvo spravedlnosti. Také tuto službu by ze zákona měli příště poskytovat notáři. Poslanci navrhují Komoře „svěřit apostilní agendu veřejných listin, které vyhotovil, vydal nebo ověřil notář“. Apostila od státu přes prostředníky dnes stojí 2 400 Kč, u notáře by podle návrhu stála 300 korun.

Evidence proti falšování kulatých razítek a podvodům

Jak vyplývá z návrhu, do Evidence ověřených podpisů, kde by figuroval každý ověřený podpis po evidenčním číslem, by měl mít podle nového § 35m dálkový přístup každý: „Každý si po zadání pořadového čísla evidence, jména a příjmení a data narození osoby, jejíž podpis byl legalizován, může prostřednictvím dálkového přístupu ověřit, který notář v České republice legalizaci provedl a označení listiny nebo jiného dokumentu s legalizovaným podpisem nebo podpisy. Pro ověření lze použít i kód rychlé reakce (QR kód), pokud jej ověřovací doložka obsahuje,“ uvádí se v odstavci (3) nového ustanovení.

„Na základě pořadového čísla evidence, jména, příjmení a data osoby, jejíž podpis byl legalizován, tak bude možné při využití dálkového přístupu jednoduchým způsobem ověřit označení dané listiny a údaj, který notář podpis ověřil. Celkově by tak notářem provedené ověření pravosti podpisu přineslo výrazně vyšší míru ochrany před možností zfalšování podpisu než doposud a účinně by se zabránilo např. ,kradení společností´. Tento druh evidence je již používán např. na Slovensku. Vedle legalizace vlastnoručního podpisu má Evidence ověřených podpisů zahrnovat také případy prohlášení uznání elektronického podpisu za vlastní podle navrhovaného ustanovení § 74a notářského řádu,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Poslanci dále zmiňují i  podvody s převody nemovitostí: „Zejména v oblasti převodů nemovitých věcí nebo k převodu podílů v s.r.o. hraje ověření podpisů významnou roli a je žádoucí zavedení dalšího kontrolního mechanismu s potenciálem účinně bránit podvodným jednáním. Ověřovací doložky včetně úředních ,kulatých´ razítek bývají falšovány a chybí zde možnost ověřit si, zda ověřovací doložka je pravá.“

Obsah listin nebude veřejně zpřístupněn

Obdobně navrhují poslanci zavést dálkový přístup do Sbírky dokumentů – s výjimkou závětí: „Každý si po zadání pořadového čísla sbírky a data sepsání notářského zápisu může prostřednictvím dálkového přístupu vyhledat, který notář v České republice notářský zápis sepsal a údaje uvedené v odstavci 6, nejde-li o notářský zápis o právních jednáních evidovaných v Evidenci právních jednání pro případ smrti. Pro ověření lze použít i kód rychlé reakce (QR kód), pokud jej stejnopis notářského zápisu obsahuje,“ stojí v novém ustanovení.

Nahlédnutím do Sbírky bude možné zjistit, zda zápis existuje a kdo ho ověřil či vydal, nikoli obsah zápisu: „Samotný obsah notářských zápisů, s ohledem na zachování ochrany oprávněných zájmů osob účastníků právního jednání, o kterém byl notářský zápis sepsán, jehož prohlášení nebo rozhodnutí bylo osvědčeno či toho, na jehož žádost byla osvědčena právně významná skutečnost, nebude veřejně zpřístupněn,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Založit s.r.o. on-line, nikoli pozůstalostní řízení

S odkazem na zahraniční úpravy, elektronizaci notářství a na potřebnost rychlosti a pružnosti při rozhodování korporací, navrhují poslanci uzákonit dálkovou komunikaci s notářstvím a dálkové prokazování totožnosti jednajících. „Navrhuje se prokazování totožnosti dálkovým způsobem bez fyzické přítomnosti účastníků, svědků úkonu, důvěrníků nebo tlumočníků s využitím prostředků pro vzdálenou identifikaci a autentizaci (návrh § 64a), namísto vlastnoručních podpisů účastníků notářského zápisu se navrhuje využití uznávaného elektronického podpisu. Identifikace a autentizace se provede prostřednictvím videokonference a pomocí identifikačního dokladu osoby (zejména pak občanským průkazem se strojově čitelnými údaji a kontaktním elektronickým čipem, vybranými druhy cestovních dokladů (např. cestovním pasem, diplomatickým pasem služebním pasem) či průkazem o povolení k pobytu),“ uvádí se ve zprávě.

Problém ovšem je, že na čipu občanského průkazu není nahrána fotografie: „Na čipu občanského průkazu, u něhož lze předpokládat zdaleka nejvyšší využívanost ze strany občanů, není uložen údaj o fotografii, proto se navrhuje, aby notář využíval fotografie vedené ve státně správních evidencích státu – příslušných agendových informačních systémech (návrh § 109c až § 109e), kdy v rámci videokonference provede vizuální srovnání účastníka a fotografie, vedené k němu v příslušných informačních systémech státu,“ vysvětlují řešení poslanci, podle kterých tento systém vyloučí padělání dokladů.

Návrh tím zavádí elektronické jednání, a to s výjimkou věcí pozůstalostních a rodinných:  „Bude tak např. možné zakládat společnost s ručením omezeným on-line bez fyzické přítomnosti osoby u notáře a to při zachování ověření totožnosti, zjištění vůle zakladatele, zákonnosti názvu společnosti, což umožní zachovat materiální publicitu veřejných rejstříků. S možností využití elektronické podoby se prozatím nepočítá např. v dědických a rodinných věcech, kde je vnímán osobní kontakt notáře s účastníky jako nezastupitelný,“ uvádí k tomu doslova důvodová zpráva.

Nové ustanovení §64a má vypadat takto:

  • 64a

(1) Prokázání totožnosti účastníků, svědků úkonu, důvěrníků nebo tlumočníků lze provést i bez jejich fyzické přítomnosti, s využitím prostředků pro vzdálenou identifikaci a autentizaci.

(2) Identifikace a autentizace se provede nejméně v úrovni značná a spojením prostřednictvím videokonference. Elektronické ověření identity osoby podle odstavce 1 se provede prostřednictvím jejího identifikačního dokladu, který obsahuje strojově čitelné údaje a nosič dat (elektronický čip), na němž jsou uloženy údaje potřebné k provedení identifikace a autentizace, a který je veřejnou listinou) a prostřednictvím videokonference. Tím není dotčena přeshraniční identifikace a autentizace jiným způsobilým prostředkem pro elektronickou identifikaci a autentizaci podle zvláštního právního předpisu10), obsahuje-li nosič dat (elektronický čip), na němž jsou uloženy údaje potřebné k provedení identifikace a autentizace.

(3) Prokázání totožnosti svědky totožnosti postupem podle § 64 odst. 1 věty první a odst. 2 se vylučuje.

Apostily má vydávat Komora a její regionální sídla

Co se týče apostil, navrhují poslanci, aby je zajišťovala Notářská komora ve všech svých sídlech. Apostily by měly tedy vydávat i regionální kanceláře Notářské komory. „Počet vydaných apostil veřejných listin v České republice narůstá. V roce 2016 Ministerstvo spravedlnosti vydalo cca 15 500 apostil veřejných listin, v roce 2017 cca 17 700 a v roce 2018 více než 19 000. Z celkového počtu ověřených veřejných listin Ministerstvem spravedlnosti tvoří 80% notářské listiny, z nichž je 60% apostilace a 40% je opatření listiny legalizační doložkou pro účely superlegalizace,“ přikládají poslanci k návrhu  statistiku.

Návrh rovněž rozšiřuje notářskou činnosti: „Rozšiřuje se pojem notářská činnost, tak aby výslovně obsahoval i činnost notáře při zápisech do evidencí podle zvláštních právních předpisů – Evidence skutečných majitelů a Evidence svěřenských fondů,“ stojí ve zprávě.

[/mn_protected]

Irena Válová