Vyloučení Tchaj-wanu z jednání orgánů WHO je podle senátorů ze zdravotního výboru zvláště v době pandemické krize neobhajitelné. Proto přijali usnesení, v němž podpořili účast Tchaj-wanu na nadcházejícím Světovém zdravotnickém shromáždění, které se uskuteční virtuálně v pondělí a úterý. S vědomím, že usnesení je spíše symbolické.
„Tchaj-wan se řadí mezi země s nejlepšími výsledky v boji proti onemocnění Covid-19 a sdílení jeho odborných poznatků může být pro mezinárodní komunitu značným přínosem,“ tvrdí senátoři Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku v usnesení, které schválili na svém středečním zasedání a v němž vyjadřují podporu účasti Tchaj-wanu na nadcházejícím Světovém zdravotnickém shromáždění, které se uskuteční virtuálně v pondělí a úterý. Podle nich se Tchaj-wan vyznačuje vysoce rozvinutým zdravotnictvím, včetně funkčního národního systému zdravotního pojištění, které pokrývá 99 procent populace, špičkovou lékařskou vědou a výzkumem, a přesto mu není umožněno podílet se v rámci mezinárodního společenství na rozvoji společných zdravotnických strategií. To je, zvláště v současné době, neobhajitelné.
„Pandemická krize ukázala, že politikaření v otázkách zdravotnictví a zdraví vůbec může mít velmi vážné konsekvence,“ prohlásil předkladatel návrhu usnesení Marek Hilšer (člen klubu STAN), podle něhož může být sdílení tchaj-wanských odborných poznatků pro mezinárodních zdravotní komunitu velkým přínosem. Země se poučila z epidemie SARS v roce 2003 a vyvinula značné úsilí při rozvoji různých preventivních nástrojů a opatření. „A to je znát i na současném nízkém počtu nakažených, což se obešlo bez přijímání drastických opatření. Jsem přesvědčen, že v otázkách zdraví by se mělo hledět na odbornost a ideologie či geopolitické zájmy by měly jít stranou,“ řekl Hilšer (k 14.5. měl Tchaj-wan 440 případů nakažených a sedm mrtvých, ostrov má necelých 24 milionů obyvatel – pozn.red.).
U svých kolegů senátorů našel Hilšer jednoznačnou podporu. Podle Petra Koliby (za ANO), který v minulosti, ještě ve funkci předsedy výboru, Tchaj-wan navštívil, jde především o vyslání určitého signálu. „Je to symbolická podpora srdcem,“ souhlasil senátor Jan Žaloudík (za ČSSD).
Senátoři se shodli na tom, že usnesení má spíše proklamativní charakter, skutečný dopad by mohla mít pouze podpora vyjádřená ze strany velkých členských zemí WHO jako je USA, Rusko nebo velké evropské státy. „Pokud chce Evropa určovat světové trendy, tak tady se může přidat,“ komentoval to Rostislav Koštial (ODS).
Na podporu Tchaj-wanu a jeho účasti na jednáních orgánů Světové zdravotnické organizace (WHO) vystoupil již v dubnu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). V polovině dubna při převzetí humanitárního daru Tchaj-wanu v podobě 63.000 roušek prohlásil, že by bylo dobré, kdyby si WHO uvědomila, že Tchaj-wan je nositelem velmi významných poznatků, které mohou pomoci celému světu v boji proti koronaviru, a že je potřeba bojovat společně a nikoho z tohoto boje a z této spolupráce nevyjímat. Čínský velvyslanec Čang Ťien-min již předtím na českém ministerstvu zahraničí protestoval proti tomu, že Česko v souvislosti s epidemií navázalo s Tchaj-wanem expertní spolupráci v oblasti výzkumu a zdravotnických technologií.
O účasti na WHA rozhodují jeho členové
Právě kvůli Tchaj-wanu a údajné přílišné shovívavosti vůči Číně, která ho dlouhodobě považuje za svoji součást, se v minulých týdnech dostala WHO pod palbu mezinárodní kritiky. Členem WHO může být pouze země, která je členem OSN, nebo kterou jako člena schválí výroční Světové zdravotnické shromáždění (WHA). Tchaj-wan se v minulosti účastnil jednání orgánů WHO jako pozorovatel, o tento status však na nátlak Číny přišel. Jeden z důsledků toho je, že v oficiálních covidových statistikách WHO Tchaj-wan figuruje pouze jako jedna z čínských provincií – na rozdíl například od Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které uvádí počty nakažených a úmrtí za Čínu i Tchaj-wan. S ohledem na zatím úspěšné zvládnutí pandemie na svém území a rozvinutý zdravotnický systém, vědu i výzkum nesou ostrované tuto situaci bolestně a aktivně za opětovný návrat do oficiálních struktur WHO lobují na všech frontách.
V očích mezinárodní komunity je pak Tchaj-wan často vnímán jako země ochotně sdílející informace – na rozdíl od Číny – a jako země, která jako první informovala o přenosu infekce mezi lidmi. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v reakci na kritiku dokonce obvinil Tchaj-wan, že stojí za „kampaní proti němu“, která měla být rasistická a mířící na jeho osobu a další Afričany. Tchajwanská diplomacie jeho výroky odmítla jako „zbytečné a pomlouvačné“. Čína poté obvinila Tchaj-wan, že jedovatě útočí na WHO ve snaze získat nezávislost.
Veškerou kritiku WHO odmítá. Rozhodování o členech je plně v kompetenci členských států v rámci Světového zdravotnického shromáždění. „Tchaj-wan je tak považován ze strany OSN a WHO za část Číny stejně jako Hongkong nebo Macao. Mimochodem v tomto ohledu se oficiální postoj WHO nijak neliší od oficiálního postoje české vlády, která neuznává Tchaj-wan jako samostatný stát,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Zdravotnický deník ředitel české kanceláře WHO Srđan Matić.
Podle Matiće je však v zájmu globálního zdraví důležité zapojit lidi všude na světě. „Tchaj-wan tak má přístup k našim informačním systémům, stejně tak k jednáním expertů,“ řekl Matić, podle něhož nelze ani hovořit o tchaj-wanském varování: „Tchaj-wan 31. prosince prostřednictvím emailu skrze systém IHR požádal spolu s dalšími zeměmi o objasnění. Tento email však nebyl varováním a obsahoval informace již zveřejněné WHO,“ dodal šéf české kanceláře WHO.
Helena Sedláčková
