Krajským nemocnicím by v případném oddlužení měly pomoci kraje, které jsou jejich zřizovateli. Na dotaz ČTK to uvedlo ministerstvo financí (MF). Připomnělo, že kraje měly na konci loňského roku na účtech zůstatky ve výši 35,7 miliardy korun. Krajům se nelíbí oddlužení státních nemocnic v Praze a v Brně, které schválila vláda. I krajské nemocnice jsou podle nich v dlouhodobé ztrátě a potřebovaly by oddlužit hlavně s ohledem na další ztráty kvůli opatřením proti šíření koronaviru. Odboráři zase tlačí na ministerstvo zdravotnictví, aby zajistilo peníze na odměny pro zdravotníky z nestátních nemocnic.
Oddlužení šesti velkých státních nemocnic v Praze a Brně schválila vláda v pondělí. Mělo by jít o 6,6 miliardy korun jako jednorázový příspěvek na provoz. Nemocnice peníze použijí na úhradu závazků po splatnosti.
„Souhlasíme s ministerstvem zdravotnictví, že stát oddlužením státních nemocnic fakticky plní svou roli zřizovatele. Naopak zřizovateli krajských nemocnic jsou kraje a případné oddlužení by tak bylo v jejich kompetenci,“ sdělil ČTK Tomáš Weiss z tiskového oddělení MF. Podobně se již dříve vyjádřilo ministerstvo zdravotnictví. Také podle něj by regionální nemocnice s ekonomickými problémy měly podpořit kraje ze svých rozpočtů.
„Kdyby to bylo tak jednoduché, tak jsme to už dávno udělali. Ale tak jednoduché to není, protože se nebavíme o desítce milionů nebo stovce milionů, ale v případě krajských nemocnic v tomto kraji je to kumulativně až jedna miliarda. Toto uhradit z krajského rozpočtu je v podstatě nemožné,“ řekl ČTK hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Kraj podle něj přitom sám očekává propad financování o více než miliardu. „Samozřejmě budeme chtít podpořit naše nemocnice, ale budeme muset pomoci v oblasti investic, budeme muset nemocnice rozvíjet, aby mohly lépe čelit situacím, jako je tato,“ řekl Vondrák.
Záměr vedle krajů kritizují i občanští demokraté, podporu označili za nesystémovou. „Všechny nemocnice na základě nařízení ministra upravily v době krize svůj provoz tak, aby se připravily na pacienty s nemocí covid-19. Všechny to samozřejmě zasáhlo ekonomicky,“ uvedl v tiskové zprávě strany její místopředseda Martin Kupka. Podle strany je dluh nemocnic dlouhodobý problém, který se vláda ve stínu krizové situace snaží řešit, nikoliv jejím důsledkem.
Odbory: Ministerstvo by mělo odměnit i zdravotníky v krajích
Ministerstvo zdravotnictví by podle odborů mělo přidat peníze na odměny zdravotníků i v regionech. Nařídilo je ve státních nemocnicích pro lidi pečující o pacienty s covidem-19. Menší nemocnice ale zřizují kraje, města nebo soukromníci. Jejich Asociace českých a moravských nemocnic ministerstvo ke stejnému kroku vyzvala už 2. dubna. Úřad v reakci tehdy uvedl, že o tom se zdravotními pojišťovnami bude jednat. Včera ministr Adam Vojtěch (za ANO) v Senátu řekl, že chce změnit úhradovou vyhlášku tak, aby to umožnila. Peníze nemocnicím jdou převážně z veřejného zdravotního pojištění od zdravotních pojišťoven. Na provoz menších přispívají města a kraje.
„Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů požadují, aby ministr zdravotnictví Adam Vojtěch neprodleně řešil otázku mimořádných příplatků pro všechny zaměstnance ve zdravotnictví, kteří pečovali a pečují o pacienty s covid-19, ale i pro další zaměstnance zdravotnictví, neboť i od nich vyžaduje současná pandemie mimořádné pracovní i osobní nasazení, což se týká jak zdravotníků, tak i nezdravotníků,“ uvedly odborové svazy ve společném prohlášení.
Premiéra Andreje Babiše (ANO) svazy vyzvaly, aby „vyžadoval splnění svého veřejně daného slibu o odměnách pro zaměstnance bojující s nákazou covid-19 v první linii tak, aby ji dostali spravedlivě všichni, kteří si ji zaslouží, a to v nejvyšší možné výši a nejbližším možném termínu“.
Ministr v polovině dubna vyzval ředitele fakultních a dalších ministerstvem přímo řízených nemocnic, aby vyplatili těmto zaměstnancům odměny 100 až 500 korun za hodinu, lidem v odběrových místech 1500 korun. Vláda navíc v pondělí šesti z těchto nemocnic schválila 6,6 miliardy korun, které jim mají pomoci s oddlužením.
Z celkových 60.328 lůžek ve 194 nemocnicích je akutní péče poskytovaná na zhruba 48.000 lůžkách. Kraje zřizují asi 38 procent lůžek akutní a následné péče, města necelých osm procent. Ve státem řízených nemocnicích pracuje asi 20 procent z celkem zhruba 50.000 lékařů a zubařů a téměř 25 procent nelékařských zdravotníků. Dalších 20 procent lékařů a 29 procent zdravotníků pracuje v krajských nemocnicích.
-čtk-
