Kroky související s nákazou COVID-19, ale také řešení akreditací pro vysoce specializovaná pracoviště tak, aby mohla vzdělávat mladé lékaře – to jsou body, kterými se na svém středečním zasedání zabýval sněmovní zdravotnický výbor. Ve věci koronaviru výbor projednával dovoz antivirových léků, ošetřovné pro rodiče větších dětí, jejichž stav neumožňuje, aby doma byly samy, či dostupnost péče napříč republikou. Jak přitom ZD napsalo ministerstvo zdravotnictví, mělo by být v celé zemi vyhrazeno celkem 800 lůžek pro vážně nemocné pacienty. Výbor se měl zabývat také novelou zavádějící emergentní systém a návrh týkající se zdravotnických prostředků, oba body však byly odloženy.
Opatření spojená s pandemií koronaviru se podepsala i na podobě zasedání zdravotnického výboru výboru. „Někteří kolegové nemohli přijet, takže jsme zahájili videokonferenci. Nemohli sice hlasovat, protože technika není úplně stoprocentní, ale byli přítomni a vstupovali do diskuze,“ popisuje předsedkyně zdravotnického výboru profesorka Věra Adámková.
Problematiku související s koronavirem diskutoval výbor s náměstkem pro zdravotní péči Romanem Prymulou. „Výbor pro zdravotnictví musí mít neustále součinnost s ministerstvem. My jim předáváme zpětnou vazbu z terénu a jsme v denním kontaktu s panem náměstkem Prymulou. Chci poděkovat všem, kdo se toho účastní, včetně lidí, které to do jisté míry omezuje, ale přece jen to přijímají. Vidíme, jak dopadají jiné státy, a my díky preventivním razantním opatřením dopadáme dobře. Chci proto opravdu poděkovat všem, protože po Praze vidím velmi kreativní mladé lidi – některá děvčata roušky pojala jako doplněk módy a je to osvěžující. Češi si z toho zkrátka dokážou trochu udělat legraci,“ říká profesorka Adámková.
Podle ní tak koordinace na úrovni celého státu běží a lidé se rozhodně nemusí obávat, že by i v odlehlejších regionech nebyla zajištěna péče. „Krizový štáb koordinuje celou republiku a může velmi flexibilně člověku poskytnout potřebné lůžko, třeba i v jiném kraji,“ dodává Věra Adámková.
Připomeňme, že péči o závažně nemocné pacienty se mají věnovat zejména dvě dvojice nemocnic v Praze a Brně, tedy nemocnice Motol a Homolka plus Svatá Anna a Bohunice, které mají mít připraveno po 90 lůžkách. „Vláda přijala mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví k vyčlenění lůžek pro pacienty s nemocí COVID-19. Nařídila, že všechna zařízení akutní lůžkové péče musí povinně vyčlenit kapacitu pro tyto případy. Celkem by mělo být v této fázi připraveno pro vážně nemocné pacienty v ČR 400 lůžek s ventilací a dalších 400 lůžek s kyslíkovou podporou,“ napsalo dnes ZD ministerstvo zdravotnictví. Opatření naleznete zde.
Vedle toho se na výboru řešilo potvrzení možného dovozu antivirových léků. „Za to jsem velmi ráda, protože se tak řadíme ke špičkám ve světě,“ konstatuje Věra Adámková, i když připomíná, že nejde o léky speciálně určené na koronavirus, ale o přípravky, u nichž se předpokládá vliv na zlepšení stavu těchto pacientů.
Diskuze byla také o ošetřovném v souvislosti se situací kolem nákaz koronavirem. „Máme tu děti, které nejsou v 10, 13 letech schopny být doma samy – mohou být třeba více nemocné, opožděné nebo potřebují asistenta. Nejde o děti z ústavů, ale ty, které žijí doma. Už to přijala vláda, za což jsem ráda, a je to určité uklidnění pro rodiče, kteří se starají o takové dítě. Toto opatření ovšem pochopitelně platí jen v době nouzové situace, není to napořád,“ vysvětluje profesorka Adámková.
Mladí lékaři ze superspecializovaných pracovišť se nemusí bát neuznání praxe
Velmi důležitým bodem, jímž se dále výbor zabýval, jsou akreditace pro nemocnice včetně superspecializovaných pracovišť, jako je Masarykův onkologický ústav, Ústav hematologie a krevní transfúze, IKEM či Revmatologický ústav. Mladí lékaři, kteří se chtěli přihlásit na dubnový termín atestací (který bude odložen), tak nevěděli, jestli se vůbec mohou přihlásit, protože nebylo jasné, zda jim bude praxe v těchto ústavech započítána.
„Tato pracoviště by nemohla podle současně platné vyhlášky přijímat absolventy lékařských fakult do vzdělávání ve kmeni. O tom se jedná dlouhodobě a již jsme to měli prodiskutováno (psali jsme např. zde, pozn. red.). V současné době je novelizace vyhlášky, která tkví v tom, že superspecializované pracoviště, které by nesplnilo podmínky, které mu klade vyhláška, bude mít možnost nasmlouvat vzdělávání na jiném přímo řízeném pracovišti. Ministerstvo tak stále bude mít dohled, protože půjde o jeho pracoviště, a může tak kdykoliv zasáhnout. Tito mladí lékaři tedy nemusí mít strach, že by byli na neakreditovaném pracovišti a že by se jim eventuálně praxe nepočítala,“ vysvětluje profesorka Adámková.
Vyhlášky se přitom standardně dávají do připomínkového řízení na pět dní, tentokrát ale dochází k prodloužení lhůty na 15 dní. K problematice se totiž jako dotčené orgány vyjadřují i krajské úřady, které v současnosti řeší zásobování a další věci, takže byla lhůta prodloužena.
Na programu byly také dva vládní návrhy – jeden týkající se zdravotnických prostředků a pak novela ošetřující reexporty a emergentní systém. První z nich řeší implementaci evropských závazků, protože ale v současné situaci není možno pořádat kulaté stoly, které by se problematikou zabývaly, došlo k odložení projednávání o dva a půl měsíce.
Podobně tomu bylo i u novely zákona o léčivech zavádějící emergentní systém, které se Zdravotnický deník opakovaně věnoval i z hlediska problematiky kolize s evropskými pravidly (více např. zde). „Je tam řada požadavků z terénu, ať už to jsou lékárníci či nemocnice, ale i poslanců, kteří požadují různá upřesnění a vyjasnění. Některá vyjasnění chtějí i výrobci a dodavatelé na náš trh. V současné době k tomu není možno nic svolat, takže jsme to odložili po létě. Bude potřeba to objasnit opravdu pro všechny, aby pochopili, proč je to důležité, a v současné době ministerstvo nemá kapacitu, aby to řešilo. Došlo tedy k jednomyslnému odložení,“ dodává Věra Adámková.
Michaela Koubová
