Čelíme první pandemii, kterou můžeme sledovat on-line. Jenže vedle toho můžeme s o nic menší zvědavostí sledovat, jak svět hledá lék, který by chorobu Covid-19 přemohl. Naději nám dávají látky, které už máme k dispozici. A Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) je již připraven dát svůj souhlas léku s léčivou látkou remdesivir, která se aktuálně testuje v USA.
Někteří globální pochybovači by mohli tvrdit, že příčinou současné pandemie nového typu koronaviru způsobujícího onemocnění Covid-19 je přílišná otevřenost dnešního světa. To však nevysvětluje, jak je možné, že se v dávných dobách, kdy byla naše planeta nesporně méně globalizovaným prostorem, rozšířilo několik morových ran, nebo jak rozumět tomu, že na španělskou chřipku zemřelo po první světová válce po celém světě 50 až 100 milionů lidí. Možná kdyby před sto lety byl svět propojen tak jako dnes, obětí by bylo méně.
Stovky genomových sekvencí
To je jedna z myšlenek článku prestižního časopisu The Economist, který mapuje možnosti, jež v současné vypjaté situace v boji proti koronaviru máme. „Propojenost světa může být rovněž jeho (koronaviru, pozn. red.) zkázou. Vědci ze všech koutů světa zaměřují svou pozornost na genom viru a jeho 27 proteinů, který jim pomáhá viru porozumět a najít způsob, jak ho zastavit,“ píše The Economist.
Výsledkem této aktivity jsou více než tři stovky vědeckých příspěvků dostupných na úložišti pro lékařské výzkumné práce MedRXiv, které čekají na recenzní řízení. Ve veřejných databázích se nachází stovky genomových sekvencí, což vše dohromady představuje naději, že si s novým typem koronaviru dříve či později poradíme.
Honba za vakcínou proti koronaviru už neprobíhá jen v laboratořích. Od konce února eviduje čínský Registr klinických testů více než stovku vakcín a léků, které by mohly proti koronaviru zabrat. Testy na pacientech by měly začít co nevidět. Od 11. března americká Národní medicínská laboratoř rovněž hledá dobrovolníky pro klinické testy. Přesto je ale ještě předčasné hovořit o konkrétním datu, kdy lidstvo na koronavirus najde recept.
„Nabízí se tedy otázka, zda vývoj léku nebo vakcíny není až příliš pomalý,“ píše The Economist. Jenže čím lépe porozumíme biologii viru, tím pravděpodobněji budeme moci využít už ty léky, které máme k dispozici. I kdybychom nakonec jen dokázali snížit smrtnost nebo zmírnit průběh choroby, představovalo by to velký úspěch.
I zkrácení hospitalizace bude úspěch
Zkušenosti z Wu-chanu nebo severní Itálie ukazují, pod jakým tlakem se ocitne zdravotnická infrastruktura, když se rapidně zvýší počet pacientů s komplikovaným průběhem. „Kdybychom měli k dispozici lék, který by třeba jen snížil počet dní hospitalizace z dvaceti na patnáct dnů, byl by to obrovský přínos,“ uvedl pro The Economist Jeremy Farrar, ředitel londýnské výzkumné charitativní organizace, která financuje výzkum a vývoj léků proti koronaviru.
Přestože koronaviry jsou lidstvu známé poměrně dlouho (objeveny byly v 60. letech minulého století), lidská medicína jim příliš pozornosti nevěnovala, protože obvykle napadají zvířata. Veterinární virologové je nicméně znají docela dobře, jelikož nezřídka tento typ viru decimuje zvířata, jež mají hospodářský význam.
Teprve až když v roce 2002 vypukla epidemie SARS, ukázalo se, že koronaviry mohou ze zvířat „přeskočit“ na člověka a být jeho vážným ohrožením. Nemoci SARS i MERS jsou s novým typem koronaviru příbuzné. Jenže epidemie, které před lety vystrašily lidstvo, nebyly tak masivní a trvaly poměrně krátkou dobu, což mimo jiné znamenalo, že jsme se na nich medicínsky nemohli dostatečně „naučit“, jak koronavirům vystavit účinnou hráz, natož získat vakcínu. Tu proti MERS se podařilo vyvinout jediné firmě a dostat ji do druhé fáze klinických testů.
Narušit replikační systém
To ale neznamená, že jsme proti chorobě Covid-19 úplně bezbranní. Standardním postupem při vývoji antivirotik je zaměřit se na narušení replikačního systému virů. Když se to podaří, může se množení viru v těle omezit nebo zastavit. Na tomto principu fungují léky, které se podávají HIV pozitivním pacientům.
Molekuly, které dokáží replikační systém virů narušit, se označují jako nukleotidové analogy. A právě ty zatím z hlediska boje proti novému typu koronaviru přinášejí asi největší naději. Jedním z těchto nukleotidových analogů je lék remdesivir, který vyvinula americká biotechnologická společnost Gilead Sciences. Původně jako prostředek proti Ebole.
Laboratorní testy ovšem ukázaly, že remdesivir funguje proti různým typů virů včetně toho, se kterým momentálně bojuje celý svět. Gilead Sciences v těchto dnech připravuje testování remdesiviru v Asii přímo na pacientech s chorobou Covid-19. Testy provede na dvou skupinách, které dohromady zahrnou tisícovku lidí. Polovině z nich dají remdesivir, zatímco zbytku bude podáno pouze placebo, tedy látka bez účinku upravená do stejné podoby jako lék. První výsledky by měly být známy ve druhé polovině dubna.
S Gilead Sciences již navázal kontakt i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Včera oznámil na svém webu, že společnost požádal o farmaceutickou dokumentaci, aby použití přípravku s léčivou látkou remdesivir mohlo být schváleno co nejdříve i v ČR. „Použití nikde neregistrovaného léčiva s ohledem na potvrzené šíření infekčního onemocnění povoluje Ministerstvo zdravotnictví, kterému SÚKL dodává odborné stanovisko,“ upřesnil SÚKL. „Lze sdělit, že naše stanovisko k použití remdesiviru na nemoc COVID-19 bude kladné. Veškeré kroky konzultujeme i s příslušnými odbornými společnostmi.“ Lék zamíří podle SÚKL za pacienty v kritickém stavu a žádosti o léčbu jednotlivých pacientů budou vyřizovat příslušná pracoviště, která budou lék aplikovat.
Imunita: dobrý sluha, ale zlý pán
Remdesivir ale podle The Economist není jediným nukleotidovým analogem, který se momentálně testuje jako prostředek proti viru způsobujícímu Covid-19. Tým vědců ve státní virologické laboratoři ve Wu-chanu prozkoumal sedm léků, které jsou na trhu pro léčbu jiných nemocí. Největší potenciál údajně prokázal ribavirin, který se mimo jiné používá při léčbě hepatitidy typu C. Lék je také na seznamu základních léků Světové zdravotnické organizace.
Vedle nukleotidových analogů se testují také další antivirotika. Například druhá generace léků na HIV, které se označují jako inhibitory proteáz. Zjednodušeně řečeno snižují aktivitu viru. Lék Kaletra, který stojí na kombinaci ritonaviru a lopinaviru, byl používán během epidemie SARS a stav pacientů zlepšil.
Nelze opomenout ani léky, které sice nepatří mezi antivirotika, ale dokáží pomoci imunitnímu systému, aby se s nákazou lépe vypořádal. Interferony pak, podobně jako nukleotidové analogy, blokují replikaci viru. Ze studií, které vznikly během epidemie SARS, vyplývá, že tyto léky v kombinaci s dalšími mohou být proti koronavirům účinné. Na druhé straně je třeba se zabývat i léky, které reakci imunitního systému tlumí. Nový typ koronaviru je totiž nebezpečný tím, že u některých jedinců může imunita zareagovat příliš silně, což může vést až ke vzniku zánětu (především zápalu plic), který v nejhorším případě končí úmrtím v důsledku neschopnosti pacienta dýchat a okysličovat důležité orgány v těle.
Většina testů nyní probíhá v Číně. To představuje určitou nevýhodu, jelikož tam je nemoc na ústupu, tak je možné, že se testování přesune do Evropy. Jenže ta momentálně řeší především to, jak nástup pandemie dostat pod kontrolu, a testy jsou až druho- či třetiřadé. Na každý pád lidstvo není proti koronavirům bezbranné.
Petr Musil
