Prezident lékárníků k boji s koronavirem: Stojíme tváří tvář riziku a neexistuje za nás náhrada. Nedávejte nám své mobily do ruky

Praktičtí lékaři budou ordinovat na dálku, dokud nedostanou ochranné pomůcky. To lékárníci udělat nemohou. Zůstávají tedy osamocenými vojáky v bitvě s koronavirem v první linii mimonemocniční péče.  Zdravotnický deník má informace od lékárníků, kteří pracují řadu dní za sebou od rána do večera, a denně jim přitom projde lékárnou několik stovek lidí. Pacient jim klidně řekne, že si přišel pro léky, i když sám je v karanténě. O respirátorech, jejichž dostupnost si stát monopolizoval, si lékárníci mohou nechat akorát tak zdát. „Proto potřebujeme od státu, aby nám pomohl, naprosto urgentně. Když budeme materiálně zabezpečení ochrannými pomůckami, tak svou misi zvládneme, ale jinak hrozí velký problém celému zdravotnictví,“ ujistil Zdravotnický deník prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. Hovořili jsme s ním také o možném rozdělení služeb mezi lékárnami a doporučeních pro pacienty, která se týkají mj. i používání mobilních telefonů při zobrazování eReceptu.

 

Máte odhad, kolik nyní funguje v Česku lékáren?

Zavírají lékárny řádově pouze v jednotkách. Drtivá většina lékáren zatím funguje v plném režimu.

Co jim nejvíc chybí?

Lékárnám ze všeho nejvíc chybí osobní ochranné pomůcky, které jsou naprosto nezbytné pro to, aby mohly řádně poskytovat péči. Nejen, že vydávají léky na předpis i bez předpisu pacientům, ale také zásobují zdravotnická zařízení, nemocnice, ambulantní sféru. Lékárníci musí mít ochranné prostředky, aby zůstali zdraví a zdravotnictví fungovalo.

Jaká používají lékárnice a lékárníci dočasná řešení, nosí obyčejné roušky? Co radíte jako komora kolegům v situaci, kdy tu nejsou k dispozici respirátory nejvyšší třídy?

V tuto chvíli používá každý to, co má dostupné. Někdo ještě má zbylé respirátory, někdo roušky, v některých lékárnách připravují, nebo už mají provedená bariérová opatření. Výdejní místa jsou opatřena nějakým sklem, nebo plexisklem, které fyzicky oddělují lékárníka od pacienta. Nedá se to všechno plošně zvládnout během pár dnů. Vždyť je paralyzován obchod, materiál se ani nedá nakoupit.

Lékárníci stojí tváří v tvář riziku bez možnosti ho eliminovat, kromě běžných preventivních opatření, jako je třeba odstup pacienta. Když má pacient respirační potíže, doporučíme, aby do lékárny vůbec nechodil a aby ho zastoupil někdo z rodiny. Žádáme pacienty, aby nedávali lékárníkům mobilní telefony do ruky, ale aby je tak maximálně ukázali k přečtení eReceptu. Mohou si stáhnout aplikaci na webu České lékárnické komory pro Apple nebo pro Android, díky níž mobilní telefon převede eRecept na čárový kód, který se pak dá přečíst normální čtečkou na léky. Nebo si mohou SMS zprávy nalistovat a ukázat mobil lékárníkovi tak, aby si je mohl přečíst, přeťukat do počítače a nemusel přicházet do kontaktu přímo s přístrojem. Je to velice důležité.

Měl by být jen jeden pacient v lékárně. Snažíme se doporučovat a medializovat tato preventivní opatření, abychom lékárníky chránili. Naši kolegové pracují na plno, podávají obdivuhodné výkony. Chtěl bych jim poděkovat

Kolik by bylo optimálně potřeba na menší lékárnu respirátorů?

Záleží na tom, jak se podaří rozdělit provoz a jak vypadá konkrétní pomůcka, respektive jak dlouho vydrží filtr. V tom nejvyšším typu, v trojce, se nedá pracovat dlouho, tak maximálně půl směny.  I to je nad hlavu, je třeba dělat technické přestávky, v klidu se najíst, odpočinout si, aby se mohli lidé i prostřídat apod. Záleží i na počtu zaměstnanců lékárny. Na den provozu na jednoho pracovníka by bylo optimum dva až tři respirátory. Celorepublikově na den, týden, měsíc, pak vycházejí samozřejmě nesmírně vysoká čísla.

Jak sháníte respirátory, co máte přislíbeno od vlády? Můžete si nějak pomoci sami?

Sehnat tyto pomůcky je v současné době téměř nemožné, protože stát zadal centralizované nákupy, uplatňuje cenovou regulaci a zakázal prodávat respirátory nejvyšší třídy. Existuje rozdělovník podle segmentů zdravotnictví a podle počtu zaměstnanců v segmentu. Na lékárníky podle tohoto rozdělovníku připadá zhruba 7 procent dodaných ochranných prostředků, respirátorů. Problém je v tom, že zatím v republice nejsou. První dodávka byla velmi nízká, směřovala v omezeném množství jenom do některých nemocnic a na záchranné služby. Do ambulantní sféry se prakticky nedostala. Očekáváme, že snad koncem příštího týdne by něco mohlo dorazit. Ale zatím nevím, v jakém počtu a jakým způsobem se rozdělí. V této věci jsme s kolegy v kontaktu a ve spolupráci s krajskými úřady, abychom co nejrychleji zajistili distribuci respirátorů do lékáren, až budou k dispozici.

Sdružení praktických lékařů vyzvalo své členy, aby ordinovali na dálku, dokud nebudou vybaveni ochrannými pomůckami. To lékárnici udělat nemohou. Zůstáváte sami v první linii, pokud nepočítáme urgentní příjmy nemocnic.

Ano, jsme nejvíc na ráně. Neexistuje za nás žádná plně funkční náhrada. Proto potřebujeme od státu, aby nám pomohl, naprosto urgentně. Když budeme materiálně zabezpečení ochrannými pomůckami, tak svou misi zvládneme, ale jinak hrozí velký problém celému zdravotnictví.

Jak by měl lékárník postupovat? Jakmile se trochu cítí nesvůj, měl by zůstat doma?

Zcela nepochybně. Pokud by u něj vznikala nějaká pochybnost, měl by zůstat doma a cítil-li by, jako odborník-zdravotník, podezření na nákazu, měl by se nechat testovat na COVID-19.

Lékárníci budou dál pracovat, i kdyby epidemie trvala měsíc či víc. Není na čase uvažovat o prostřídání lékáren, o organizaci služeb tak, aby lékárníci nezkolabovali? Čili, že nebudou všechny lékárny otevřeny naráz?

S touto úvahou souhlasím a v současné době jsou různé možnosti, jak zatížení lékáren zmírnit. Jednou z nich je skutečně střídání lékáren ve službách, že by se v regionu střídaly v nějakém intervalu. To ale souvisí s dohodou s velkými provozovateli sítí. Jsme s nimi v kontaktu, víme o sobě a teď po víkendu se i o těchto možnostech budeme bavit. Další možností jsou, tam kde to je možné, oddělené směny zdravotnických zaměstnanců, nejen lékárníků. V rámci eliminace rizika se směny budou předávat tak, aby se zaměstnanci ani nepotkali. Někde to tak už je. Ještě uvažujeme – a budeme o tom také jednat se sítěmi i dalšími kolegy lékárníky – že v případě výpadku v obcích, kde je lékáren méně, bychom si pro zabezpečení péče zaměstnance tzv. půjčili. Čili, že by mohli přejít od jednoho zaměstnavatele ke druhému a poskytovat a udržet lékárenskou péči v daném místě.

Aktuálně nabídli výpomoc také studenti obou farmaceutických fakult, a to s jakýmikoliv pracemi, které zvládnou a jsou k nim kompetentní. Lékárníkům by tak mohli velmi pomoci. Společnou snahou všech nás všech je zajistit udržitelné fungování lékáren.

Vy osobně se dostanete do lékárny, nebo řídíte komoru a nemáte čas?

Byl jsem v pátek v lékárně. Realita je teď drsná. Komoru řeším od rána do noci, politiky, kontakty s kolegy, dělbu práce. Ale netýká se to jen mě, spousta dalších kolegů věnuje všemu potřebnému neskutečné množství času. I jim patří velký dík, bez nich by to bylo prakticky nezvladatelné.

Máte pocit, že lidé v krizové situaci vnímají lékárny trochu jinak? Jako místo, kde se mohou dozvědět důležité informace a najít pomoc? Místo kontaktu se zdravotnickým systémem, kde jsou stále ještě otevřené dveře?

Myslím, že to tak je. V posledním týdnu přišlo do lékáren enormní množství pacientů. Byli to nejenom pacienti, kteří si pořizovali preventivně do zásoby léky na běžná respirační onemocnění jako paracetamol, ibuprofen, přípravky na kašel apod., ale bylo hodně i těch, kteří se snažili zásobit léky, které mají na předpis. Ono to odpovídá i množství lidí, kteří směřovali do obchodů s potravinami. Pacienti jsou vděční za každou informaci, vysvětlujeme jim situaci, jaká mají dělat preventivní opatření, čemu se mají vyhýbat. Máme pro ně vylepená desatera, co jsme vydali, objevila se na úřadech, převzaly je i státní instituce. Takže je vidět, že to je kvalitní i přínosný materiál. Jsem rád, že se potvrzuje to, co dlouhodobě říkáme, že obecně mají pacienti v lékárníky velkou důvěru.

Tomáš Cikrt