Mezi skupiny nejvíce ohrožené koronavirem patří, podobně jako u chřipky, senioři a chronicky nemocní. Na rozdíl od chřipky se však nákaza koronavirem objevuje mnohem méně u dětí – a když už se vyskytne, nemívá závažný průběh. Proč tomu tak je, zatím není jasné. Jednou z možných odpovědí je to, jak u dětí funguje imunita, popřípadě to, že obvykle netrpí přitěžujícími chronickými chorobami. Na druhou stranu však děti možná mohou virus šířit, aniž by tím samy trpěly. Jak a proč se virus u nejmladších věkových kategorií chová, tak je jednou z podstatných otázek, na které je třeba se zaměřit, abychom dokázali pandemii bránit skutečně efektivními opatřeními a také nemocné léčit.
Dosavadní data poukazují na to, že děti s menší pravděpodobností vážně onemocní či dokonce zemřou v důsledku koronaviru. Podle nové studie ze 44 672 lidí, u nichž byl do poloviny února v Číně potvrzen koronavirus COVID-19, bylo pod deset let jen méně než jednomu procentu. Z 1023 úmrtí pak v této věkové kategorii nebyl nikdo.
„To je oproti chřipce rozdíl,“ říká podle New Scientist Akiko Iwasakiová, profesorka oddělení imunobiologie a molekulární, buněčné a vývojové biologie na Yale University.
U chřipky jsou přitom nejzávažněji postiženy právě malé děti a starší lidé. Zatím je ale velkou záhadou, v čem je koronavirus jiný. Nejpřímočařejším vysvětlením by bylo to, že děti zkrátka infekci lépe odolávají, jenže se nezdá, že by to tak bylo. Nedávná studie totiž zjistila, že děti se nakazí se stejnou pravděpodobností jako dospělí. Protože ovšem mnohdy zůstanou bez symptomů nebo má jejich onemocnění mírný průběh, je s menší pravděpodobností odhaleno a i data, která tak mají vědci k dispozici ke studiu nákazy u dětí, jsou velmi sporá. Dosud byly případy infekce u dětí odhaleny většinou díky tomu, že se nákaza objevila v rodině a ony pak byly testovány jako kontakt.
Jisté ovšem je, že děti, které se nakazí, s menší pravděpodobností onemocní a zemřou, což je podobné jako u dalších dvou závažných onemocnění způsobených koronaviry, SARS nebo MERS. Otázkou tak zůstává, co děti chrání.
„Zatím nikdo nemá uspokojivou odpověď,“ konstatuje Iwasakiová, dodává ovšem, že ona a další odborníci již mají jisté podezření – může jít o jedinečný způsob, kterým dětský imunitní systém na tyto viry odpovídá. Častou komplikací COVID-19, SARS a MERS u dospělých je akutní respirační syndrom, kdy imunitní systém reaguje na koronavirus přemrštěně a způsobí život ohrožující poškození plic. Únik tekutin a imunitních buněk do plic pak podle Chrise van Tullekena z University College London způsobuje velké problémy. I když se pak tyto imunitní buňky pokoušejí virus napadnout, mohou zablokovat přísun kyslíku do plic.
Protože se dětský imunitní systém stále vyvíjí, je jedním z možných vysvětlení, že jsou díky tomu děti při nákaze COVID-19 a příbuznými infekcemi chráněny před nebezpečnou imunitní reakcí zvanou cytokinová bouře. Během epidemie SARS dvě studie zjistily, že děti produkují relativně nízké hladiny zánět vyvolávajících cytokinů, což může jejich plíce chránit od závažného poškození.
Nákaza jinými koronaviry: plus, nebo minus?
To ovšem nevysvětluje, proč dětský imunitní systém reaguje jinak na koronaviry a jinak na chřipku. Důvodem může podle Iwasakiové být odlišnost typu cytokinové odpovědi vyvolané proti danému viru. Děti také mohou těžit z toho, že v minulosti nebyly tak vystaveny jiným koronavirům. U dospělých je pravděpodobnější, že už během svého života narazili na jiné koronaviry, jako jsou ty způsobující nachlazení a kašel, a mají tak protilátky na tyto méně závažné viry. Je možné, že tyto existující protilátky mohou dospělým přihoršit, protože přesně na nový koronavirus nepasují. „Někdy mohou být takové nepasující protilátky víc ke škodě než k užitku,“ konstatuje Wendy Barclayová z Imperial College London.
Zaznívají ale i opačné názory. Například emeritní profesor infekčních onemocnění a vakcinologie na Kalifornské univerzitě v Berkley John Swartzberg vyslovil podle U.S. News dohad, že děti jsou odolnější právě díky tomu, že některé lehčí koronaviry se šíří mezi nimi. „Zhruba třetina nákaz koronaviry obecně se objevuje u dětí, takže myšlenka je, že se děti možná nakazí těmito jinými koronaviry a mohou tak získat ochranu,“ zamýšlí se Swartzberg. Možné také podle něj je, že se COVID-19 původně šířil z dospělého na dospělého, takže je možná geneticky predisponovaný postihovat starší lidi. „Jde ale jen o dohady, nemáme žádné vědecké důkazy, které by to podporovaly,“ zdůrazňuje Swartzberg.
Porozumění tomu, proč jsou děti vážných následků ušetřeny, je ovšem více než jen vědeckou záhadou. „Kdybychom nějak dokázali napodobit dětský imunitní systém za pomoci léčebných postupů či léků, možná by se z toho stala jen lehká infekce i u dospělých,“ vysvětluje Iwasakiová.
Možné pak podle epidemiologa z Kalifornské univerzity v Berkley Arthura Reingolda je i to, že děti nemají srdeční, plicní nebo jiné onemocnění, kvůli kterému by byly náchylnější k závažnému průběhu nákazy koronavirem.
Jenže to, že děti kvůli viru vážně neonemocní, neznamená, že nemohou přispívat k šíření COVID-19. Už máme indikátory, že nakažení dospělí bez symptomů mohou virus šířit, a to samé možná platí o dětech. Nová studie popsala malé dítě s COVID-19, které mělo vysokou hladinu viru, ale nevykazovalo symptomy. Zda děti v tomto stavu jsou, či nejsou infekční, zatím nevíme, odpověď ovšem bude zásadní pro to, abychom vůči pandemii mohli přijmout skutečně účinná preventivní opatření.
Podle Arthura Reingolda je třeba raději počítat s tím, že děti nákazu šířit mohou. „Jsou velmi efektivní při šíření jiných respiračních infekcí, jako je chřipka. Samozřejmě je to ale jiný vir a může to být jinak,“ uvedl Reingold pro CNN.
-mk-
