Každý druhý Němec považoval v loňském roce svůj zdravotnický systém za jeden ze tří nejlepších na světě, jak ukázala nejnovější studie poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers. Jenže o tři roky dříve tento názor zastávali prakticky dva respondenti ze tří.
Spokojenost Němců s jejich zdravotnictvím byla v posledních pěti letech nejvyšší v roce 2016. Od té doby podíl Němců, kteří ho řadí mezi tři nejlepší systémy na světě, setrvale klesá. V současné době vidí německé zdravotnictví jako příslušníka nejlepší světové trojky jen 52 dotázaných. Vyplývá to z aktuální studie Healthcare Barometer 2020, kterou vypracovala poradenská společnost PricewaterhouseCoopers.
Nejvíce kladně hodnotí německý zdravotnický systém příslušníci kohorty v rozmezí 18 až 34 let věku. V rámci této skupiny jej do nejlepší trojky řadí bezmála dvě třetiny respondentů, což je srovnatelné číslo oproti předchozím dvěma letům. S rostoucím věkem dotazovaných se náhled na německé zdravotnictví zhoršuje. Ve skupině 55+ pak za jeden ze tří nejlepších německý zdravotnický systém považuje jen každý druhý Němec.
Největší oblibě se těší zdravotní pojišťovny
Na první pohled se jako překvapivé a možná i zarážející může jevit výsledek v otázce spokojenosti s poskytováním lékařské péče přímo samotnými lékaři. Téměř dvě třetiny z tisícovky respondentů vyjádřily v této oblasti nespokojenost. Na druhé straně tento podíl nijak nevybočuje z řady výzkumů z předchozích let.
Jako nejčastější příčinu své nespokojenosti dotázaní uvedli, že jim lékař během vyšetření nevěnuje dostatek času. Myslí si to čtyřicet procent z nich. Necelá čtvrtina pak uvedla, že mají pocit, že je lékaři a jiný zdravotnický personál nebere vážně. Pětině pak vadí nesoulad mezi otevírací dobou v ordinacích a jejich pracovní dobou. Osmnáct procent nespokojených respondentů je pak přesvědčeno, že jejich lékař není dostatečně kompetentní.
Mírně nadpoloviční většina je spokojena s péčí, kterou poskytují kliniky a nemocnice. Zajímavé je, že výrazně kritičtější jsou vůči těmto zdravotnickým zařízením ženy. S prací klinik a nemocnic je spokojeno jen 44 procent z nich, zatímco mezi muži je spokojených bezmála šedesát procent. Pětapadesát procent respondentů uvedlo, že volbu nemocnice, ve které se nechají ošetřit, činí na základě doporučení svého praktického lékaře. Na druhém místě (40 procent) je pak doporučení přátel a známých. Třetina si pak kliniku vybere na základě webových stránek zařízení.
Velké oblibě se pak mezi Němci těší zdravotní pojišťovny. Celých 88 procent dotázaných uvedlo, že jsou s tou svou velmi spokojeni nebo spokojeni. Výzkumníci se ptali zvlášť těch, kteří se nacházejí v systému zákonného pojištění (GKV) a povinného soukromého pojištění (PKV). Ukázalo se, že příslušníci soukromého pilíře jsou ke své pojišťovně mírně kritičtější – spokojenost zde vyjádřilo „jen“ 84 procent dotázaných, zatímco v případě GKV je se svou pojišťovnou spokojeno 89 procent klientů.
Němci vnímají velmi kriticky farmaceutické společnosti. Osmašedesát procent respondentů uvedlo, že farmafirmy vše podřizují zájmu dosahovat co nejvyššího zisku. V roce 2014 nicméně takto výrobce léků vnímaly více než tři čtvrtiny dotázaných. Od té doby procento zastoupení tohoto názoru mezi respondenty mírně, ale setrvale, klesá. Nejsilněji tento názor cítí dotázaní ve věkové skupině 55+, kde jim chamtivost vyčítají tři čtvrtiny z nich.
Digitalizaci ano, ale…
Výzkum společnosti PricewaterhouseCoopers rovněž ukázal, že mezi Němci panuje poměrně vysoké povědomí o chystané, respektive probíhající digitalizaci německého zdravotnictví. Nejméně jednou o tom slyšely dvě třetiny respondentů, byť čtvrtina uvedla, že nemá konkrétní představu, co vlastně digitalizace znamená nebo co užitečného přinese.
Přibližně sedmdesát procent z těch, kteří o digitalizaci slyšeli, ji mají spojenou zejména s elektronickými recepty. Necelé dvě třetiny pak slyšely o telemedicíně, čtyřiapadesát procent o zdravotnických aplikacích a přibližně stejné procento ví o centralizované zdravotnické databance. Překvapivě velký přehled deklarovala skupina respondentů starších 55 let.
Prakticky ve všech dílčích otázkách týkajících se povědomí digitalizace ve zdravotnictví, na tom byli lidé ve věku 55+ výrazně lépe než nejmladší dotazovaná skupina. Pro stát je pak jistě zajímavá informace o tom, že více než tři čtvrtiny dotázaných se obávají sdílení osobních údajů se soukromými společnostmi v momentě, kdy je zdravotnická aplikace používána.
Z toho také pramení poměrně nízká ochota zdravotnické aplikace využívat. V rámci celé dotazované skupiny projevilo vůli aplikaci aspoň jednou použít 54 procent z nich. Nejmenší podíl těch, kteří aplikaci alespoň jednou zapnout, najdeme ve skupině lidí starších pětapadesáti let. Aplikaci vyzkouší jen polovina z nich.
Petr Musil
