Kontrola každého, kdo přichází do nemocnic, by podle jejich zástupců přístup do zdravotnických zařízení výrazně zpomalila. Nemocnice mají kamery, ostrahu, alarmy na odděleních a vybrané vstupy do objektů jsou uzamčeny. Vyplývá to z vyjádření zástupců pražských nemocnic. Zařízení také školí personál pro krizové situace, což podporuje dotacemi ministerstvo zdravotnictví. Letos čerpala 1,2 milionu také Fakultní nemocnice Ostrava, kde včera ráno střelec zabil šest lidí. Za peníze zpracovala bezpečnostní audit, plán školení a bylo proškoleno asi 120 lidí. Zpracovala také brožuru pro zaměstnance a desatero pro pacienty.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jsou nemocnice velmi otevřená zařízení a není reálné, aby v nemocnici existovaly například bezpečnostní rámy na všech vstupních místech, kterých mohou být u nemocnice pavilonového typu i desítky. Eliminovat hrozby má na místě bezpečnostní služba či kamerový systém, dobře proškolený bezpečnostní i zdravotnický personál a dobře nastavené traumatologické plány.
Takový způsob zabezpečení mají i nemocnice, které ČTK oslovila. „Do areálu Nemocnice Na Bulovce je přísný zákaz vnášení střelných zbraní, což je značeno u všech vstupů, nicméně zabránit se tomu nedá,“ řekla mluvčí této pražské nemocnice Simona Krautová. Má také stanoveny postupy při nálezu střelné zbraně u pacienta nebo jeho návštěvy. Podobná opatření má podle mluvčího Petra Sulka také Thomayerova nemocnice v Krči. „Jenom náklady na pořízení například bezpečnostních rámů do každého pavilonu by se pohybovaly v řádu několika milionů korun,“ dodal Sulek. Podobně nákladný je i kamerový systém pokrývající celý areál.
Některá nemocniční oddělení nejsou volně přístupná. „Na mnohá oddělení je vstup uzavřený a možný pouze s ověřeným čipem. Stále jsme ale nemocnice, kam denně přicházejí stovky lidí, a není v našich silách uhlídat jejich pohyb absolutně,“ uvedla mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Marie Heřmánková. Instalace bezpečnostních rámů nebo přísná kontrola všech příchozích by podle ní výrazně zpomalila vstup do areálu.
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady funguje v oddělených pavilonech, kontrolovat lidi při vstupu proto není možné. Kontroluje ale automobily. „Branami projde ročně téměř 300.000 pacientů, jsme schopni kontrolovat příchozí především elektronicky. To platí i pro stoprocentní identifikaci vozidel s vyhledáváním případných rizikových pohybů,“ řekla mluvčí nemocnice Tereza Romanová. Obrazy jsou zpracovávány automaticky a nonstop má i dohled bezpečnostní služby včetně psovoda. Personál na rizikových pracovištích má podle ní tlačítka pro spuštění alarmu.
Podle ředitele největší české nemocnice, FN v Motole, a bývalého ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) je kontrola při vstupu do nemocnic možná. „Nejlepší zabezpečení nemocnice jsem měl možnost vidět v Izraeli, kde detailní kontrola probíhá běžně a na velmi vysoké úrovni,“ uvedl. České nemocnice mají ale omezené možnosti, protože jsou veřejným prostorem. V Motole mají bezpečnostní agenturu, která ale nemá takové pravomoci jako policie. Školí také zaměstnance. „Prioritně byli proškoleni pracovníci urgentních příjmů a dalších vybraných pracovišť. Součástí školení byl i nácvik, jak jednat v případě útoku ozbrojeného agresora,“ dodal.
Zabezpečení Institutu klinické a experimentální medicíny je podle mluvčí Markéty Šenkýřové maximální možné, jaké lze nastavit ve veřejně přístupném objektu. „Mezi taková opatření patří vlastní kamerový systém, strážní služba, elektronicky uzavíratelné vchody pro omezení pohybu, trvalé uzamčení vybraných vstupů do objektů,“ sdělila.
Nemocnice školí zaměstnance ve zvládání krizových situací. Čerpat na školení mohou i peníze z dotací ministerstva zdravotnictví. „Personál postupně dovybavujeme osobními alarmy,“ dodala mluvčí Bulovky.
Ministerstvo z dotací kromě školení podporuje i zpracování bezpečnostních analýz ochrany nemocnic jako takzvaných měkkých cílů. Letos bylo v programu rozděleno 32 milionů korun, stejnou částku plánuje podle mluvčí Gabriely Štěpanyová rozdělit i v příštím roce a v roce 2020.
„Ministerstvo zdravotnictví nyní zanalyzuje možnosti, jak by bylo možné tento dotační program rozšířit na více nemocnic. Dnes je určen pro akutní lůžková zařízení nad 350 lůžek, rádi bychom tento limit snížili a rozšířili okruh nemocnic, které by mohly být podpořeny,“ uvedl v tiskové zprávě náměstek ministra Filip Vrubel.
V polovině března se střílelo i v jedné z pražských nemocnic. Hospitalizovaný muž postřelil na hematologickém oddělení FN Královské Vinohrady dva pacienty, kteří s ním leželi v pokoji. Sestry na pokoj vběhly a jedné z nich střelec zbraň odevzdal. Muž v dubnu zemřel ve vazební věznici.
-čtk-