V těchto dnech americká administrativa dokončuje finální podobu obchodní dohody mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem. Prezident Donald Trump chce udělat významné ústupky demokratům, aby smlouvu podpořili.
A jedním z nich je kývnutí na zkrácení patentové ochrany značkových léků tak, aby na americký trh mohla být dříve uvedena lacinější generika. To by mohlo vést ke snížení ceny drahých léčiv, což byl mimo jiné jeden ze stěžejních bodů volebního programu Donalda Trumpa, ale i Hillary Clintonové před prezidentskými volbami, které se v USA konaly před více než třemi lety.
Pokud republikáni ke zkrácení lhůty patentové ochrany léků přistoupí, bude to znamenat velkou změnu v jedné z jejich priorit a zároveň to bude mít dalekosáhlé dopady na farmaceutický průmysl. I proto se kolem takového opatření dá očekávat ještě velmi bouřlivá diskuse zejména mezi republikánskými politiky, kteří zasedají v Kongresu.
Zkrácení o dva roky?
V republikánských kuloárech se prý nejčastěji hovoří o desetileté lhůtě, která značkové léky chrání před uvedením generik na trh. Týká se to především léků biologických, které působí cíleně jenom na určité buňky, například nádorové. Ve Spojených státech je patentová ochrana léků nastavena aktuálně na dvanáct let. V Mexiku je lhůta pětiletá, v Kanadě osmiletá. Podle portálu TheHill.com by obchodní dohoda mohla také přinést řešení, kdy by jednotlivé zúčastněné země měly v tomto ohledu volnou ruku.
Kongresmani a kongresmanky z řad demokratické strany vycítili šanci, a tak s tématem patentové ochrany značkových léků spojili otázku své podpory Americko-mexicko-kanadské obchodní dohodě (USMCA – US-Mexico-Canada Agreement). Nechali se slyšet, že pokud nebude lhůta chránící značkové léky před generiky výrazně zkrácena, ruku pro USMCA nezvednou.
Prakticky stejná otázka nakonec vedla k ukončení účasti Spojených států na Transpacifické obchodní spolupráci (TPP), z níž USA vystoupily na základě výkonného nařízení Donalda Trumpa v lednu 2017. A samozřejmě se dá ještě očekávat silná kampaň farmaceutických společností, kterým by případné zkrácení patentové ochrany výrazně zkomplikovalo život.
Demokraté cítí šanci
Nakonec ale případný ústupek republikánů v otázce dřívějšího zpřístupnění trhu generikům nemusí být pro demokraty dostatečně silný důvod, aby dohodu podpořili. Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová totiž už před časem USMCA označila za kritickou a vyslovila pochybnosti, že by mohla být Kongresem schválena ještě do konce tohoto roku.
Jednání totiž komplikuje celá řada témat. To, které se týká léků na předpis, je jen jedno z těch, u kterých demokraté požadují výrazně změny. „Otázka léků na předpis je pro nás velmi důležité téma a doufáme, že se nám nakonec podaří dospět k nějakému přijatelnému kompromisu,“ uvedla Pelosiová v říjnu. Mezi ostatní jablka sváru patří například pasáže týkající se životního prostředí, pohybu pracovních sil a celkově otázky vymahatelnosti obchodní dohody.
Demokraté disponují ve Sněmovně reprezentantů většinou hlasů, a proto Trump nemůže jejich názor ignorovat. Navíc sněmovnu ovládli i díky slibům, že se postarají o snížení cen léků a tak se nedá očekávat, že by ze svých pozic jen tak ustoupili, pokud vůbec. Podle portálu TheHill.com jsou demokraté ochotni podpořit patentovou ochranu léků v trvání maximálně sedmi let.
Drahá biologická terapie
Přestože se projednávaná lhůta patentové ochrany týká (zatím) jen biologických léků, může její zkrácení přinést obrovské úspory pro americké zdravotnictví. Biologické léky totiž patří k těm vůbec nejdražším – cena jediné terapie za pomoci těchto medikamentů se běžně pohybuje kolem desítek tisíc dolarů. Biologické léky jsou také hlavním motorem růstu zdravotnických výdajů v USA. Každé zkrácení jejich výsadního postavení na trhu tak bude znát.
Jenže ani demokraté nejsou v této otázce zcela jednotní. Zejména z jejich centristické části se ozývají hlasy, že by se v patentové ochraně léků nic měnit nemělo. Na každý pád čeká členy Kongresu ještě hodně práce a mnoho střetů nad finální verzí dohody, která má nahradit Severoamerickou dohodu o volném obchodu, známou jako NAFTA (North American Free Trade Agreement), jež vstoupila v platnost před téměř šestadvaceti lety.
Petr Musil
