Zdravotní pojišťovny rozdělí příští rok v rámci úhradové vyhlášky oproti letošku 29 miliard navíc, nad její rámec pak půjde na péči ještě dalších šest miliard. Právě ona druhá část už ale nebude pocházet z výběru pojistného v příštím roce, ale z naspořených rezerv, které se tak navzdory hospodářské konjunktuře sníží. Jak ale upozorňuje šéf Vojenské zdravotní pojišťovny Josef Diessl, ekonomika se řídí pravidly, které se blíží přírodním zákonům – a je jisté, že během tří až čtyř let přijde ochlazení, které s sebou při zachování současného stavu věcí ve zdravotnictví přinese nebývalý pokles.
„Jsme na vrcholu hospodářského cyklu, který trvá příjemně dlouho a doufejme, že ještě dlouho bude trvat. Příjmy do veřejného zdravotního pojištění jsou mimořádné, zaměstnanost mimořádně vysoká a nezaměstnanost mimořádně nízká. Mimořádný příjem také vygeneroval mimořádné zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven – mluvilo se o tom, že se blížíme 60 miliardám, což jsou všechny zůstatky, které v pojišťovnách jsou. My, pojišťovny, ale trochu žehráme na to, že jsme jedno z mála, nebo snad jediné odvětví, které naprosto transparentně měsíc co měsíc sděluje, kolik nám leží na účtech. Bez jakýchkoliv auditovaných výsledků to sdělujeme ministerstvu zdravotnictví, které to od dob ministra Holcáta vyvěšuje na webové stránky,“ řekl včera na setkání s novináři Josef Diessl.
O peripetiích ohledně rozpuštění a nerozpuštění rezerv informoval Zdravotnický deník opakovaně. Připomeňme tedy jen, že premiér Andrej Babiš nakonec rozhodl, že se má oproti dohodovacímu řízení rozpustit ještě šest miliard navíc, vedle toho pak byly navýšeny tabulkové platy o 1500 korun, což obnáší pět miliard. Podle Josefa Diessla přitom už z dohodovacího řízení vyplývalo, že zdravotně pojistné plány budou koncipovány mírně záporně; ten VoZP vesměs na nule. Od té doby však bylo rozhodnuto o rozpuštění dalších 11 miliard.
VoZP tak letos na péči pošle celkem 19,5 miliardy korun (o 7,9 procenta více než loni) s tím, že příjmy po přerozdělení činí 20,4 miliardy (o 7,1 procenta více než loni). Zdravotně pojistný plán pro příští rok, který správní rada VoZP schválila na konci října, pak počítá s navýšením nákladů na zdravotní služby o 11,3 procenta na 21,7 miliardy; celkové náklady základního fondu zdravotního pojištění mají dosáhnout 22,7 miliardy. Ovšem vzhledem k tomu, že příjmy z pojistného po přerozdělení mají činit 21,7 miliardy a celkové příjmy základního fondu mají být 22 miliard, počítá se se záporným saldem ve výši 700 milionů korun. Ztrátu bude pojišťovna krýt zůstatkem na základním fondu, který se tímto krokem sníží na polovinu.
Z 2,21 miliardy, o kterou bude navyšovat VoZP, půjde 1,8 miliardy dle úhradové vyhlášky, 379 milionů se pak rozdělí nad její rámec. Z těchto „peněz navíc“ půjde do ústavní péče 216 milionů, do ambulantní péče pak 115 milionů. Šest milionů poputuje na dostupnost lékárenské péče, sedm milionů má posílit zdravotnickou dopravní službu, finance mají směřovat také na posílení dojezdových vzdáleností záchranek. Co se týče nemocnic, půjde přes sto milionů na centrovou péči, snahou VoZP ale bude také posilování jednodenní péče a odlehčení akutní péči na lůžkách. Na tuto reorganizaci pošle pojišťovna 25 milionů. Peníze mají jít také na posílení dostupnosti v problémových oblastech typu Šluknovský výběžek.
Pojišťovna přitom nyní s odbornými společnostmi se jedná o tom, jak přesně směřovat peníze na léčbu závažných onemocnění. „V tomto má velký náskok hlavní financiér, což je VZP. Odborné společnosti by chtěly, abychom šli ve stopách toho, co dojednají s VZP, a co se týče těchto 400 milionů, jsme skutečně připraveni ve stopách VZP jít,“ doplňuje k tomu ředitel Diessl.
Inspiraci u VZP hledá Vojenská zdravotní pojišťovna také ve schvalování úhrady moderních terapií, jako je ta genová. „Budeme přistupovat k doporučením odborné společnosti – potřebujeme jednoznačnou indikaci, abychom se mohli rozhodnout,“ říká Josef Diessl. Úhrada pak bude probíhat obdobně jako u jiné centrové péče tak, že přijde žádost přes paragraf 16, a když ji pojišťovna ve správním řízení schválí, individuálně ji zaplatí.
Po nás potopa
Každopádně však vzhledem v k politickým rozhodnutím musela VoZP připravit zdravotně pojistný plán se záporným saldem. „Poprvé jsem byl u zdravotně pojistného plánu, který je významně ztrátový. Správní rada přihlédla k odborným stanoviskům ministerstva zdravotnictví a financí, jejichž zástupci v ní zasedají, a jednohlasně ztrátový zdravotně pojistný plán odsouhlasila s tím, že na roky 2020 a 2021 máme dostatečnou rezervu na základním fondu k pokrytí ztrát. V roce 2022 a letech následujících ale očekáváme, že sice bude nějaký ekonomický růst, ale růst nákladů na zdravotní péči očekáváme ve výši 1,5 procenta – což je nepatrné. To už není ani stagnace, ale skoro pád. Velkou neznámou přitom zůstávají úhrady za státní pojištěnce,“ vysvětluje Josef Diessl.
Protože pojišťovny dostaly pokyn pracovat pouze se stávajícím rozhodnutím ministerstva financí, které počítá s platbou za státního pojištěnce ve výši 1069 korun, je tato částka kalkulována i pro roky 2022 a 2023. „Pokud se to nezmění, nemohou být výdaje v roce 2023 vyšší než 1,5 procenta ve srovnání s rokem 2022. To se stalo snad jen v letech 2010 a 2011, kdy byly příjmy veřejného zdravotního pojištění z roku na rok stejné,“ doplňuje Diessl s tím, že každých 50 tisíc nezaměstnaných znamená propad o 2,5 miliardy.
Připomeňme ovšem, že v roce 2010 a 2011 ještě měly zdravotní pojišťovny rezervy, ze kterých mohly čerpat. „V roce 2008, kdy začala ekonomická krize, měly pojišťovny rezervy zhruba 20 procent z celkového objemu peněz, které do systému šly. Tehdy došlo k tomu, že příjmy do systému stagnovaly v řádu od nula do jednoho procenta. Jenže teď, i při 55 miliardách, rezervy netvoří 20, ale jen 15 procent, tedy ještě o čtvrtinu méně než před krizí. Přesto se z nich teď ještě část ukrojila, takže se rezervy dále snížily oproti tomu, jaké byly před poslední krizí. Je třeba počítat s tím, že přísuny pak budou v řádu malých jednotek procent, ale o tom se teď nemluví – je to doba ber kde ber a po nás potopa,“ doplňuje ředitel odboru komunikace a marketingu VoZP Josef Křivánek.
Věčné téma: slučování pojišťoven
VoZP si nyní neláme hlavu jen se střednědobým výhledem, ale ještě bezprostředněji se musí zabývat evergreenem českého zdravotnictví: opět se totiž objevily debaty o tom, zda by nebylo na místě mít méně zdravotních pojišťoven, případně jen jednu. „Politická garnitura přišla i s tím, zda tu musí být tři státní pojišťovny, tedy VZP, Vojenská zdravotní pojišťovna a Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra – jestli by nestačila jen jedna a pojišťovny by se mohly sloučit do VZP. Vojáci ČR jsou hrdí na svou pojišťovnu, chrání ji a správní rada mě tak svým usnesením zavázala, že pokud bych se já jako statutární orgán chtěl sloučit s VZP, mohu to udělat jen s dvoutřetinovým souhlasem správní rady. Jde o mezeru v zákoně, kde se mluví o všech možných překážkách, když se mají sloučit dvě zdravotní pojišťovny, ale sloučit se s VZP je de facto velmi jednoduchý právní krok statutárního zástupce zaměstnanecké pojišťovny a VZP,“ přibližuje Josef Diessl. Další návrh, který přišel z vlády, je na sloučení VoZP a Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.
Vojenská zdravotní pojišťovna pečuje o 700 tisíc pojištěnců, mimo jiné o 25 tisíc vojáků. V tuto chvíli od ní přitom po ZP Škoda odchází nejméně pojištěnců. V úterý se také VoZP umístila na druhém místě ankety soutěže Efektivní nemocnice týkající se toho, jak pojištěnci hodnotí svou pojišťovnu. „Je to pro nás velké vyznamenání, protože v poslední době jsme bojovali s milionem problémů, které nám nezpůsobila jakákoliv vládní garnitura, ale které jsme si ve Vojenské pojišťovně způsobovali především my sami,“ přiznává ředitel Diessl.
Nyní tak například proběhlo soudní jednání s bývalým ředitelem Karlem Šteinem a dalšími čtyřmi obviněnými ohledně kauz marketingových zakázek, které bylo odročeno s tím, že by rozsudek měl být vynesen v lednu. „To jsou věci, které nás netěší, protože se tak dostáváme do světla ramp s tím, že se ve Vojenské pojišťovně kradlo a zda se nekrade ještě teď. Veškeré marketingové akce probíhají na základě dopředu schváleného plánu a všechny akce nad 500 tisíc teď běží formou veřejné zakázky, do 500 tisíc jde o interní hodnocení v rámci nabídek,“ dodává Diessl.
Rozhovor s ředitelem VoZP Josefem Diesslem si můžete přečíst zde.
Michaela Koubová
