Celkem 96 miliónů korun vyplatí na neinvestičních dotacích na ochranu takzvaných měkkých cílů před teroristickým útokem v průběhu tří let ministerstvo zdravotnictví. Větší nemocnice si dodavatele analýz a školení zaměstnanců vyberou samy nebo je vysoutěží. Projekty posléze zkontroluje resort Vojtěcha Adama. Ten může rozhodnout i o tom, že dotace nebude proplacena.
Zdravotnická zařízení jsou po hypermarketech, sportovních událostech a kulturních akcích potenciálně nejjednodušším cílem teroristů kvůli takzvaným měkkým cílům. Termín „měkké cíle, (soft targets – pozn. red.)“ není nikde přesně definován. Je používán bezpečnostní komunitou pro označení míst s vysokou koncentrací osob a nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům, která jsou pro tuto svou charakteristiku vybírána zejména v poslední době jako cíl takovýchto útoků, typicky útoků teroristických. Tím se liší měkké cíle od tzv. hard targets, tvrdých cílů, kterými jsou dobře chráněné a střežené objekty útoků (například některé státní objekty, vojenské objekty, objekty dalších bezpečnostních složek, ale i některé dobře chráněné či střežené nestátní či komerční objekty).
Ministerstvo zdravotnictví v letošním roce investovalo do analýz a preventivního školení pracovníků zdravotnických organizací přes třicet miliónů korun. A stejně tak učiní i v příštím a přespříštím roce. Analýzy a školení provádějí zdravotnickými zařízeními vybraní dodavatelé z bezpečnostní specializací. „Pro rok 2019 bylo alokováno 32 milionů korun. V roce 2020 to bude 32 miliónů korun, v roce 2021 opět 32 miliónů korun. Za 3 roky tak bude v rámci dotačního programu rozděleno celkem 96 miliónů korun,“ potvrdila informace Ekonomického deníku mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
Ministerstvo zdravotnictví s ohledem na specifické podmínky resortu vytipovalo za klíčové měkké cíle všechny poskytovatele akutní lůžkové péče s počtem akutních lůžek vyšším než 500. Tito poskytovatelé byli nebo budou zařazeni do kategorie „měkké cíle prvního typu“, protože jejich ochrana je z hlediska zajištění základních funkcí státu prioritní. „A proto budou jejich aktivity směřující ke zvýšení odolnosti podpořeny finančními prostředky ze státního rozpočtu,“ zdůvodnilo ministerstvo tento typ neinvestičního dotačního programu.
Definování měkkých cílů prvního typu vychází ze skutečnosti, že takoví poskytovatelé lůžkové péče zabezpečují ve svém areálu i provoz odborných ambulancí, na což je navázán velký pohyb osob (pacienti, jejich doprovod, zdravotničtí pracovníci a návštěvy – pozn. red.), které přicházejí na vyšetření a kterým je potřeba zajistit odbornou zdravotní péči, ale i bezpečnost.
V rámci vytipování objektů pro ochranu měkkých cílů byly dále vybrány nemocnice, které nesplňují kritérium 500 lůžek akutní péče, ale svým významem, počty akutních lůžek a tedy i osob, které se po nemocnicích volně pohybují, byly rovněž zařazeny do skupiny objektů měkkých cílů resortu zdravotnictví. „Jedná se o nemocnice s počty akutních lůžek 350 až 500. Z tohoto důvodu je vhodné rovněž zajistit jejich ochranu v rámci schválené koncepce měkkých cílů, a proto byla vytvořena kategorie ´objekty II. typu´,“ lze se dočíst v materiálech ministerstva.
Zdravotnická zařízení těchto poskytovatelů nejsou sice ministerstvem určena jako prioritní objekty v rámci zajištění ochrany měkkých cílů na území České republiky, ale z hlediska regionálního mají významnou roli v zabezpečení základních potřeb obyvatelstva. „Proto i tito poskytovatelé budou moci požádat o finanční prostředky z dotačního programu a zohlednit ve svých projektech své konkrétní potřeby,“ stojí v ministerských dokumentech.
Vítězové pod kontrolou
„Vyhodnocení případného bezpečnostního rizika je v kompetenci jednotlivých managementů nemocnic, protože právě oni nejlépe znají podmínky a možnosti ve svých zařízeních a každá nemocnice by měla mít zpracovanou určitou analýzu a bezpečnostní studii areálu nemocnice. S cílem podpořit bezpečnost v českých nemocnicích vypsalo Ministerstvo zdravotnictví v roce 2018 dotační program na zvýšení ochrany měkkých cílů v resortu zdravotnictví na období tří let 2019-2021. Program je neinvestičního charakteru a je zaměřen zejména na provedení nezbytných analýz ohrožení měkkých cílů, stanovení konkrétních opatření, zpracování bezpečnostních studií areálu nemocnice, nastavení systému ochrany měkkých cílů, proškolení bezpečnostního a zdravotního personálu,“ vysvětlila dále Gabriela Štěpanyová. Seznam všech „oprávněných“ subjektů, kterým bude poskytnuta dotace pro tento rok lze nalézt na webových stránkách ministerstva.
Některé nemocnice realizují projekty vlastními silami, některé vypisují výběrová řízení. „O způsobu soutěže jsou všechny subjekty poučeny v Rozhodnutí o přidělení dotace o dodržování zákonů ve vztahu k hospodaření nemocnice včetně zákona o zadávání veřejných zakázek v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek,“ pokračuje v tématu Štěpanyová. Ministerstvo konkrétní vítěze, kteří zpracují analýzu a proškolí personál, momentálně nezná. „Veškeré podrobnosti budou zveřejněny po předložení jednotlivých závěrečných zpráv a samozřejmě bude provedena i kontrola. Realizace projektů, jednotlivých výběrových řízení, evidence jejich vítěze atd. je plně v gesci jednotlivých příjemců dotace, tedy konkrétních nemocnic. Ne všichni však tuto možnost využili a projekt realizují vlastními silami,“ podotkla Štěpanyová.
Použití této poskytnuté neinvestiční dotace podléhá kontrole poskytovatele, kterým je ministerstvo zdravotnictví a dále finančních orgánů, Nejvyššího kontrolního úřadu a ministerstva financí. „V případě zjištění jakýchkoliv nedostatků hrozí žadateli vrácení peněz poskytnutých na základě dotace,“ uzavřela mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Vysoutěžené služby
Ekonomický deník oslovil všechny příjemce dotace. Reakce některých z nich zveřejňuje, ale na všechny se bohužel kvůli rozsáhlosti textu nedostalo. „Pro naši Nemocnici na Bulovce bylo z Ministerstva zdravotnictví na základě zaslaného a zpracovaného rozpočtu alokováno a přiděleno 1 612 726 korun. Následovalo otevřené výběrové řízení (vyhlášené na Tendearena.cz, kde lze dohledat vítěznou firmu a cenu), do kterého se přihlásily tři společnosti. Veřejnou zakázku získala společnost Cyber G Europe s cenou 767 140 korun. Zbylé přidělené finance bude třeba vrátit ministerstvu zdravotnictví. Součástí ceny je bezpečnostní analýza a školení pro nemocnici,“ sdělila Ekonomickému deníku o projektu například vedoucí odboru sekretariátu ředitele Nemocnice na Bulovce Jana Žolková.
Pražská Fakultní nemocnice v Motole soutěž nejprve zrušila. Pak vysoutěžila společnost Doverville s.r.o., která má provést analýzu rizik i bezpečnostní školení za 783 475 Kč s DPH.
„Zvýšení ochrany Fakultní nemocnice Ostrava, jakožto tzv. měkkého cíle, kde se denně pohybují tisíce lidí, považujeme za jeden z našich klíčových úkolů. V rámci dotačního programu byla Fakultní nemocnici Ostrava přiznána celková dotace v hodnotě 1 641 486 korun. Cílem první fáze projektu je provedení analýzy hrozeb a rizik, vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle, implementace výsledků analýzy, bezpečnostní vzdělávání managementu, zdravotnického i bezpečnostního personálu, vytvoření bezpečnostní dokumentace a vzdělávacích materiálů. V neposlední řadě chystáme nácviky a součinnostní cvičení s policií,“ uvedl vedoucí kanceláře ředitele Fakultní nemocnice Ostrava Ondřej Soška. Nemocnice dodavatele soutěžila formou veřejné zakázky malého rozsahu. Vítězným dodavatelem se stala společnost Security management, s.r.o. „Se kterou jsme uzavřeli smlouvu, kterou můžete najít v Registru smluv. V tuto chvíli projekt probíhá, již proběhly úvodní analýzy, máme k dispozici první část hodnotící zprávy a nyní probíhá školení personálu. Vzhledem k velikosti nemocnice školení probíhá v několika cyklech, aby byli proškoleni všichni klíčoví zaměstnanci. Školení se skládá z teoretické i praktické části tak, aby mělo co největší efekt,“ vysvětlil Ondřej Soška.
Podobně postupovala i Ústřední vojenská nemocnice v Praze. „Zájem personálu je velký, drtivá většina kapacity seminářů byla naplněna,“ konstatovala mluvčí „úveenky“ Jitka Zinke s tím, že probíhá takzvané součinnostní cvičení s policií.
„Školení bylo vypsané s kapacitou celkem 250 posluchačů. Primárně směřujeme školení na top management, primáře, vrchní sestry, naše tzv. bezpečnostní sestry, a další vedoucí zdravotního úseku, pracovníky dohledového pracoviště, vedoucí techniky, ostrahu. V rámci této akce bude probíhat rovněž cvičení se zapojením jedné z ozbrojených složek,“ přiblížil průběh prevence ochrany měkkých cílů bezpečnostní technik Oblastní nemocnice Příbram Petr Simonides.
Pro Fakultní nemocnici v Brně byla podle asistentky ředitele Dagmar Zouharové alokována částka 1 942 108 korun. Analýzu hrozeb a rizik, bezpečnostní studie areálu a klinik nemocnice včetně zpracování metodiky výkonu služby fyzické ochrany ve vztahu k ochraně měkkých cílů provádí akciová společnost F.S.C. Bezpečnostní poradenství. Nemocnice za ni zaplatí 1 043 020 korun s DPH. Školení provádí Mezinárodní bezpečnostní institut a vyjde na 156 816 korun s DPH.
Může i sama nemocnice
Zakázku klasickým způsobem pak nesoutěžili například v Kolíně. „Na základě právní analýzy zadává naše společnost tuto zakázku formou vertikální spolupráce v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek Středočeskému inovačnímu centru. Mělo by jít o plnění v předpokládané výši 908 tisíc korun. Některé části projektu naše společnost plánuje zajistit pomocí vlastních zaměstnanců. Hlavními výhodami tohoto řešení by měla být implementace nových mezinárodních standardů pro ochranu měkkých cílů ve zdravotnictví, které řešení SICu nabízí. A dále předpokládáme koordinaci následných kroků, které vyplynou ze získaných dat a analýz, společně s ostatními oblastními nemocnicemi ve Středočeském kraji,“ oznámil Ekonomickému deníku předseda představenstva Oblastní nemocnice v Kolíně Petr Suchomel.
V nemocnici v Havlíčkově Brodě se rozhodli projekt, podpořený ministerstvem zdravotnictví, realizovat sami. „Při samotné přípravě projektu jsme došli k závěru, že nebudeme oslovovat žádné poradenské firmy, celou administraci zabezpečíme vlastními pracovníky. Nemáme tedy uzavřenu žádnou smlouvu na realizaci projektu, neproběhly žádné veřejné zakázky. Výše dotační částky činí dle doručeného rozhodnutí 196 851,- Kč. V této částce máme zahrnut nákup evakuačních podložek, odměny školitelům, pronájem školící místnosti včetně ozvučení a cestovní náklady školitelů. Seminář probíhal formou praktických ukázek i videoukázek. V rámci semináře vystoupili se svými příspěvky i zástupci integrovaných záchranných složek ČR. Do projektu se zapojilo celkem 68 zdravotnických lékařských a nelékařských pracovníků,“ konstatoval ekonomický náměstek havlíčkobrodské nemocnice Jiří Hiblbauer.
Rozhodují první minuty
Bezpečnostní opatření měkkých cílů jsou podle ministerstva vnitra opatřeními přijímanými primárně dobrovolně samotnými správci – vlastníky měkkých cílů. Smyslem těchto opatření není jakkoliv nahrazovat, ale synergicky doplnit systém ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti nastavených státem prostřednictvím právních předpisů.
Potřeba měkkých cílů vytvářet vlastní postupy pro závažné bezpečnostní incidenty vychází zejména ze dvou skutečností. Za prvé: Některé incidenty svou závažností a rozsahem nesplňují parametry pro přijetí opatření ze strany systému ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti, avšak pro samotný měkký cíl představují natolik závažný zásah do rutinního chodu, že je vhodné aplikovat postupy pro závažné bezpečnostní incidenty. Příkladem může být havárie školního autobusu se zraněním dětí nebo zvýšení bezpečnostní hrozby lokálního charakteru.
„Za druhé: Bezpečnostní (krizové) plány měkkého cíle mají svou zásadní funkci v rámci prevence (zejména zvýšení bezpečnostního povědomí a přípravy personálu) a při vzniku bezpečnostního incidentu do převzetí kontroly nad situací složkami Integrovaného záchranného systému. Jak prokazují teroristické útoky a další případy aktivních střelců, první minuty a připravenost na ně hraje zásadní roli pro zmírnění dopadu incidentu,“ lze se dočíst v metodické příručce ministerstva vnitra.
Zodpovědnost za bezpečnost na této mikroúrovni jednotlivých podniků ležela donedávna na samotných institucích. V soukromém sektoru soběstačných a poučenějších organizací, zejména firem, vznikají pro tento účel tzv. Business Continuity Plans (BCP), které se v rámci ohroženosti činnosti podniku zabývají i postupy při závažných bezpečnostních incidentech.
Pro stát je navíc důležitý fakt, že měkkých cílů je velké množství. To silně limituje praktické možnosti jejich zabezpečení pouze ze strany státu, respektive veřejné správy a zvyšuje význam bezpečnostních opatření přijímaných samotnými měkkými cíli. „Řada měkkých cílů navíc dokáže svoji bezpečnost zajistit i lépe. Například má k tomu více prostředků – znalost prostředí, kontakt s ním, přítomnost lidí na místě, ale i finanční prostředky a tak dále, než stát,“ píše se v materiálu ministerstva vnitra s názvem Základy ochrany měkkých cílů.
Jan Hrbáček
Článek je převzat z portálu Ekonomický deník, který patří do portfolia vydavatele Zdravotnického deníku.
