Kardiovaskulární onemocnění jsou v ČR jednou z hlavních příčin úmrtnosti. I to je jedním z důvodů, proč na platformě Národního zdravotnického informačního systému vzniká nový systém pro sběr a hodnocení dat z oblasti kardiologické péče – Národní kardiologický informační systém (NKIS) spravovaný Českou kardiologickou společností. První data ze systému ukazují například v kterých regionech ČR nejvíce chybí lékaři specialisté a kde lidé nejvíce umírají lidé na nemoci oběhové soustavy.
Vznikající Národní kardiologický informační systém (NKIS) a jeho první výstupy včera veřejnosti představil místopředseda České kardiologické společnosti a zároveň přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci Miloš Táborský. Systém ve své první verzi plnohodnotně pokrývá epidemiologii nemocí oběhové soustavy, umí hodnotit léčebnou zátěž systému a umožňuje vyhodnocovat kapacity poskytovatelů zdravotní péče ve všech regionech ČR. V maximální míře by měl využívat již dostupné údaje z dílčích registrů Národního zdravotnického informačního systému jako jsou registry poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků, hrazených zdravotních služeb či registr hospitalizovaných. Sběr dat pro NKIS by tak neměl dále zatěžovat zdravotnické profesionály dalšími požadavky na shromažďování údajů.
Pražákům těm je hej
Ač představují kardiovaskulární onemocnění jednu z hlavních příčin úmrtnosti, jejich podíl na celkové mortalitě české populace postupně klesá (z 65 132 úmrtí v roce 1994 na 48 792 úmrtí v roce 2018) a to především v důsledku včasného záchytu potíží a neustále se zlepšujících výsledků léčby. Nemoci oběhové soustavy jsou také jedním z hlavních důvodů hospitalizací, a to 12,5%, i když jejich podíl v čase mírně klesá – v roce 2007 činil 14,1% ze všech příčin. Stejně tak klesá i hospitalizační mortalita pro nemoci oběhové soustavy – např. pokles hospitalizační mortality u akutního infarktu myokardu je od roku 2010 každoroční a celkově jde za období 2010 – 2018 o pokles z 9,4% na 7,1%.
Dostupná kardiologická data představená včera veřejnosti dále ukazují, že ve výskytu jednotlivých onemocnění oběhové soustavy jsou velké rozdíly mezi regiony. Zajímavý je relativně nízký počet srdečních selhání v Praze – v roce 2018 to bylo nejméně případů ze všech českých regionů (836), nejvíce jich naopak je v Plzeňském kraji (1 467). Zřejmě to souvisí s vysoce dostupnou sítí ambulantních pracovišť, která prokazatelně zaznamenají a vyřeší větší počet arytmií, poruch vedení vzruchů a jiných méně závažných potíží. Výskyt srdečních selhání se tak v Praze a např. i v Brně objevuje až ve vyšším věku pacientů.
Zásadně se také podle krajů liší např. i počty hospitalizací kvůli infarktu. Nejvíc hrozí v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji, nejméně v Praze. Důvodem je podle Táborského horší socioekonomická situace, ale i vzdělání a zdravotní gramotnost. Méně než v Praze je v regionech i katetrizačních center, která mohou pacientovi nasadit nejmodernější léčbu. Ta je přitom pro zotavení po infarktu zásadní.
Specialisté budou chybět
Poněkud znepokojivé údaje ukazují data NKIS ohledně dostupnosti lékařských kapacit. Průměrný věk lékaře specialisty je 51 let, 25% lékařů je starších 60 let. Průměrný věk kardiologa je pak 50 let a 22% z nich je starších 60 let. V budoucnu tak lze očekávat problémy s dostupností ambulantní kardiologické péče, zejména v regionech a menších městech.
Údaje ze systému NKIS budou k dispozici na stránkách České kardiologické společnosti od 1. ledna 2020.
Helena Sedláčková, -čtk-
