Zdravotnické odbory aktuálně řeší platy v nemocnicích s kraji, některé asi zaměstnancům nepřidají. Velký problém hlásí zejména LDN a celá následná péče, kde úhradová vyhláška nedává podle zaměstnavatelů dostatek prostředků, řekla včera předsedkyně Dagmar Žitníková. Podle ministerstva vyhláška peníze na růst platů zaručuje. Přehled o situaci v jednotlivých nemocnicích odbory nezveřejnily, mění se prý každým dnem. Jasno podle Žitníkové bude koncem února, až lidé výplaty skutečně dostanou.
„My teď čekáme na výplatní pásky našich členů a zaměstnanců, ze kterých bude jasné, zda mají platy a mzdy zvýšené o pět procent. Kde k tomu nedojde, budeme chtít situaci prošetřit a budeme chtít, aby pracovní skupina ministerstva zdravotnictví, odborů a zaměstnavatelů zjistila, proč platy nejsou zvýšeny,“ řekla.
Na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) se otevřeným dopisem obrátili například odboráři z kroměřížské nemocnice, žádají úpravu úhradové vyhlášky. „Z vyhlášky zmizel bod D, který měl být vložen do přílohy garantující minimální navýšení úhrad,“ vysvětlili podstatu problému. Takové jednání považují odboráři za „nekorektní“, ohrožuje podle nich naplnění rozhodnutí vlády o zvýšení platů v nemocnicích.
Odboráři ze skupiny Agel připomínají ministrovi v otevřeném dopise, že hlavně menší nemocnice a zařízení následné péče nebudou mít na navýšení platů a mezd prostředky. Žádají ministra o vysvětlení a varují, že kvůli nedostatečným úhradám od pojišťoven může klesnout kvalita a dostupnost péče. „Nebo budeme zavírat nemocnice a tvořit nezaměstnané?“ ptají se.
Ministerstvo zdravotnictví podle Němečka nemá informace, že by jím zřizované nemocnice a příspěvkové organizace měly se zvýšením platů problémy. „Samozřejmě ale nejsme schopni donutit akciové společnosti k tomu, aby zvyšovaly platy tak, jak chtějí odbory. To je na kolektivním vyjednávání a myslím si, že odbory by se měly kolektivnímu vyjednávání více věnovat,“ řekl včera v Olomouci Němeček.
Podle ministra za této situace není dobré dělat předčasné závěry. „Ze strany zdravotních pojišťoven je nám vyčítáno, že takové obrovské finance pro financování lůžkové péče, jaké jsme dali, tak tady dlouho nebyly. Je to někde až na hraně toho, co pojištění je schopno unést. Pokud i toto, kdy jsme vyšli prakticky ve všem vstříc sociálním partnerům, se zdá málo, tak si myslím, že zázraky už neumíme,“ podotkl.
Žitníková potvrdila, že pokud analýzy prokážou, že úhradová vyhláška neumožňuje nemocnicím zvýšení platů, budou odbory požadovat sjednání nápravy. „Budeme chtít, aby byla provedena úprava buď úhradové vyhlášky, nebo byly zařízením, která na to nemají, poskytnuty mimořádné dotace,“ řekla. Problém podle ní není v objemu peněz, ten v současnosti v systému je, ale v nastavených pravidlech. „A pokud je někdo nastavil špatně, tak ať je opraví,“ řekla. Reakci ministerstva zjišťujeme.
Podle vládního slibu mají od ledna dostat o pět procent navýšené platy zaměstnanci všech státních, krajských, městských či soukromých nemocnic a zařízení následné péče. Stoupnout mají i v sociálních službách.
Podle Němečka zvýšily od ledna platy všechny státní nemocnice s tarifními tabulkami. Z menších nemocnic podle ankety Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) zvýšilo od ledna platy jen 28 příspěvkových organizací, jež jsou členy AČMN a řídí se tabulkami. Z nemocnic bez tarifních tabulek nehodlá mzdy vůbec zvyšovat osm, od ledna je zvýší třetina a v průběhu roku zhruba 43 procent.
Krizový štáb nemocnic, odborů a pacientů informoval premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), že vyhláška dává nemocnicím méně, než potřebují. Podle Němečka některé akciové společnosti, kde státní tabulky nemají a ministerstvo jim navýšení nemůže nařídit, zřejmě chtějí zvýšené příjmy využít spíše na pokrytí starších dluhů. Ministerstvo i odbory trvají na tom, že zvýšené platby od pojišťoven musejí managementy rozdělit do platů.
-čtk-
