Pokud jste neplodní a toužíte po dítěti, pak zapomeňte na současné možnosti asistované reprodukce, to je vzkaz konzervativní polské vlády občanům. Místo účinné léčby investovala vládnoucí strana Právo a spravedlnost zhruba 100 milionů zlotých, tedy asi 600 milionů korun, do programu na podporu „přirozené plodnosti“. Odmítá však zveřejnit, jaký efekt tato „léčba“ měla, a kolik se díky ní skutečně narodilo dětí. Co se doopravdy skrývá za utajovanými daty ministerstva zdravotnictví, zjišťoval polský zpravodajský týdeník Newsweek.
Program komplexní péče o reprodukční zdraví v Polsku (Program kompleksowej ochrony zdrowia prokreacyjnego w Polsce) pro roky 2016 – 2020, to je celý název projektu, do něhož polská vláda investovala téměř 100 milionů zlotých, tedy asi 600 milionů korun, jeho výsledky však odmítá zveřejnit. Tamní ministerstvo zdravotnictví dokonce zastavilo sledování jeho efektivity. Podle někdejšího náměstka ministerstva zdravotnictví Igora Radziewicze-Winnickiho je to způsob, jak utajit mizivou účinnost celého projektu. Ten, na rozdíl od zdravotní péče poskytované při léčbě neplodnosti v jiných evropských zemích včetně Česka, není postaven na současném medicínském poznání a ani nevyužívá moderní technologie a metody asistované reprodukce. Právě ta je trnem v oku v zemi vlivné katolické církvi, s níž je silně spjata i současná vláda strany Právo a spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość – PiS). Na absurdnost celé situace upozornil zpravodajský týdeník Newsweek.
Podle významných polských lékařů a lékařek, kteří se věnují léčbě neplodnosti, ale nyní státem hrazený a doporučovaný program může vést k tomu, že řada párů, jimž by bylo možné pomoci k rodičovství pomocí moderní medicíny, zůstane nakonec bezdětná. Naprotechnologie, neboli nature procreative technology, podporující pouze „přirozenou plodnost“, na níž je celý vládní program postaven, může být podle odborného dokumentu Nowe rekomendacje w zakresie diagnostyki i leczenia niepłodności, tedy Nových doporučení v diagnostice a léčbě neplodnosti vydaných v loňském roce Polskou společností gynekologů a porodníků a Polskou společností pro reprodukční medicínu a embriologii, dokonce jednou z příčin „ztráty možnosti mít dítě“.
Za dva roky a 120 utracených milionů pouze 70 narozených dětí
V Polsku na rozdíl od Česka není asistovaná reprodukce hrazená z veřejných peněz vůbec. Stát tedy nijak nepřispívá na žádnou z metod umělého oplodnění. V roce 2013 sice tehdejší liberální vláda v čele se stranou Občanská platforma (Platforma Obywatelska – PO) spustila i přes odpor tamní vlivné katolické církve a tehdy opoziční strany Právo a spravedlnost program umožňující léčbu neplodnosti pomocí asistované reprodukce, v roce 2016 jej ale PiS, která se mezitím stala vládnoucí stranou, zrušila. Někdejší ministr zdravotnictví Konstanty Radziwiłł (PiS) tehdy během svého inauguračního projevu oznámil, že „umělé oplodnění je postup, který vyvolává velké kontroverze a odpor u velké části veřejnosti“, a právě on rozhodl, že program vytvořený předchozí vládou skončí. Stalo se tak navzdory faktu, že tento projekt umožňoval efektivní léčbu neplodnosti. Zpravodajský portál Gazeta.pl uvedl, že navzdory faktu, že projekt běžel pouze tři roky, přišlo na svět téměř 27 tisíc dětí. Celkové náklady pak byly 260 milionů zlotých, tedy zhruba 520 milionů korun. Podrobněji jsme o ukončení projektu psali zde.
Zjistit, kolik se narodilo dětí díky současnému Programu péče o reprodukční zdraví v Polsku, ale není možné. Když portál Gazeta.pl požadoval v roce 2018 po ministerstvu zdravotnictví konkrétní údaje o efektivitě projektu, úřad mu jej odmítl sdělit s tím, že to není možné. Důvodem je údajně to, že je program zaměřen „na ochranu reprodukčního zdraví a komplexní diagnostiku neplodnosti, nikoliv financování konkrétního způsobu léčby“. Tento program tak podle tvrzení ministerstva v žádném případě není náhradou za původní projekt, v rámci kterého ale byly neplodné páry skutečně léčeny. Portálu Gazeta.pl se však podařilo zjistit, že do roku 2018, tedy po dvou letech fungování současného programu podporujícího „přirozenou plodnost“, kdy bylo utraceno 30 milionů zlotých, tedy asi 120 milionů korun, přišlo díky němu na svět pouhých 70 dětí.
Získat novější data o úspěšnosti projektu už ale není možné. Pokusil se o to polský zpravodajský týdeník Newsweek, narazil však na hradbu mlčení na straně ministerstva zdravotnictví. Podle původních plánů ministerstva měl program vést k tomu, že se do něj zapojí až osm tisíc párů, z toho šest tisíc by mělo být nasměrováno k „léčbě“ neplodnosti. U 30 procent z nich by pak mělo dojít k úspěšnému otěhotnění. Tyto informace byly veřejně dostupné, když projekt začínal. V roce 2019, jak zjistil týdeník Newsweek, ale už ministerstvo zdravotnictví poslední údaj, tedy, že program přinese u 30 procent zapojených neplodných párů úspěšné otěhotnění, skrylo a už jej dále neuvádí.
„Tento program může jen těžko pomoci neplodným párů, když jeho součástí není skutečná léčba, ale pouze diagnostika. Těžko může vést k těhotenství,“ komentoval jeho utajované výsledky Igor Radziewicz-Winnicki, někdejší náměstek ministra zdravotnictví v předchozí liberální vládě PO. Podle něj ministerstvo zdravotnictví přestalo sledovat efektivitu současného programu jednoduše proto, že by muselo přiznat, že výsledky navzdory investovaným prostředkům nejsou.
Medicína podle katolické církve
Zásadním problémem současného vládou placeného programu na podporu „přirozené plodnosti“ je, že nestojí na medicínských, ale náboženských základech. Naprotechnologie není, jak dodává Newsweek, skutečnou léčbou neplodnosti, ale pouze to, co nabídne každá gynekologická ambulance, tedy měření výkyvů teploty v pochvě, určení hormonálních hladin a sledování změn poševního hlenu. U mužů se pak jedná o vyšetření spermiogramu. „Podobná sledování se používají u všech pacientů in vitro v první fázi diagnostiky, ale trvají mnohem kratší dobu a v žádném případě nejsou považovány za náhradu specializované léčby,“ uvedl profesor Krzysztof Łukaszuk, který působí na lékařské fakultě gdaňské univerzity a věnuje se právě diagnostice a léčbě neplodnosti. Pokud tyto základní postupy selžou nebo je již na začátku zřejmé, že vzhledem ke zdravotnímu stavu partnerů nemohou přinést úspěch, je pak dvojici nabídnuta další léčba. Ta je ale v Polsku vzhledem k silnému vlivu tamní katolické církve pro dvojice nedostupná. Pokud si ji nejsou ochotny nebo nemohou uhradit, je pro ně cesta za vysněným dítětem uzavřena.
„Vzhledem k tomu, že neexistují spolehlivé studie o účinnosti naprotechnologie jako standartního postupu při léčbě a jsou popsaná omezení této strategie, nejedná se o doporučený standard při léčbě neplodnosti,“ stojí ve společném doporučení dvou odborných polských společností, Polské společnosti gynekologů a porodníků a Polské společnosti pro embryologii a reprodukční medicínu. „Je třeba zdůraznit, že zbytečné odložení zahájení léčby v souladu s medicínou postavenou na důkazech může mimo jiné vést ke snížení ovariální rezervy a za určitých situací ke ztrátě šance na dítě,“ varuje dokument. Jednoduše řečeno, pokud se neplodná dvojice spolehne na to, že bude „léčena“ tímto způsobem, riskuje, že promešká čas, kdy mohly být úspěšně použity některé z metod asistované reprodukce.
Bohužel současný program plně vychází z učení katolické církve, která odmítá asistovanou reprodukci jako nemorální. „Život vzniklý ve zkumavce je výsledkem manipulace, nikoliv dílem přírody. Láska není ke koupi na pultech obchodů… Vývoj nepřirozených metod početí může vést k budoucnosti, kdy si lidé budou pořizovat děti s konkrétními rysy na objednávku. Ty se stanou zrůdami, stejně jako byl Frankenstein,“ prohlásil například v roce 2010 vlivný polský biskup Tadeusz Pieronek. V tomto ohledu se situace v Polsku nijak výrazně nemění, spíš naopak. „Žijeme v době, kdy se ženská plodnost dostala z medicíny do sféry politiky. Racionální argumenty a ověřitelná fakta mizí před ideologií a náboženskou vírou,“ shrnuje neradostný stav magazín Polytika.
Ludmila Hamplová
