Pokud dá rodina na péči více než čtyřicet procent, považuje to WHO za katastrofické. V některých místech Evropy má přitom takové výdaje až deset procent domácností, v ČR je to méně než jedno procento českých rodin, řekl představitel WHO v ČR Srdan Matić (vpravo), který se sešel v českém sídle WHO s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Foto: ZD

WHO: Jen 15 procent nákladů na zdravotní péči si Češi platí z vlastní kapsy, ve světě je to mnohem více

Dostupnost zdravotní péče je v České republice na rozdíl od některých míst světa na velmi dobré úrovni. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) dá méně než jedno procento českých rodin na tuto péči přes čtyřicet procent svých příjmů, což je ve srovnání se světem minimum. Ani v některých místech Evropy to není běžné – čtyřicet procent zde vydá až deset procent domácností. „V ČR je tento průměr jeden z nejmenších, pro většinu lidí je zde zdravotní péče snadno dostupná a cenově přívětivá,“ zdůraznil Srdan Matić, představitel WHO v ČR při příležitosti světového dne Světového dne zdraví, který připadl na uplynulou neděli. Podle něj asi 15 procent nákladů na zdravotní péči si Češi platí z vlastní kapsy, zbytek se financuje prostřednictvím zdravotního pojištění. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ale připomněl, že péče pro Čechy bude brzy dostupnější prostřednictvím reformy primární péče.

 

ČR má podle Srdana Matiće velmi „štědrý a všeobjímající systém“ zdravotního pojištění pro všechny obyvatele, takže pro většinu lidí v naší zemi je snadno a cenově dostupná zdravotní péče. „Všichni, kdo potřebují zdravotní péči, tyto služby dostanou, kdy potřebují a kde potřebují. Na mnoha místech světa se to ale neděje,“ uvedl Matič na konto českého zdravotnictví. Většina nákladů na zdravotní péči je v ČR proplácena prostřednictvím zdravotního pojištění, Češi si přispívají z asi patnácti procent. Obyvatelé většiny zemí EU přispívají více, zdůraznil Matič.

„O katastrofických výdajích hovoříme, pokud rodiny musí na zdravotní péči zaplatit více než čtyřicet procent ze svého příjmu,“ řekl Matič a připomněl i pozitivní fakt, že ČR má nastartovanou reformu psychiatrické a paliativní péče a investuje i do projektů řešící problémy sociálně vyloučených osob, kteří si nemohou péči dovolit.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s kladným hodnocením zdravotní péče v ČR souhlasí, není zde problém ani s její dostupností, ale ani geografický, či ekonomický. Ještě dostupnější bude prostřednictvím reformy primární péče.

„Většinou pacienti využijí akutní lůžkovou péči pouze několikrát za život, ale primární péči, která by měla být nejdostupnější, tak tu potřebují často, ať už jde o praktické lékaře, či stomatology. Proto pracujeme na reformě primární péče, která cílí na posílení role praktických a dětských lékařů tak, aby péče byla co nejblíže dostupná pacientům. Nechceme, aby praktický lékař fungoval jako pouze ten, který pacientům vypisuje žádanky a posílá je dále do systému, ale chceme, aby péče byla poskytovaná právě v ordinaci praktického lékaře. Pacienti tak ve většině případů nebudou muset kvůli receptu dojíždět za specialistou, ale budou moci jít k praktikovi v místě bydliště,“ zdůraznil ministr. Připomněl také, že v těch částech země, kde lékaři či stomatologové chybí, ministerstvo vznik ordinací dotuje.

V oblasti reformy psychiatrické péče Čechy školí experti WHO

Podle Vojtěcha je na místě i posílení kompetencí zdravotních sester, jelikož právě ony hrají v systému poskytování zdravotních služeb nezastupitelnou roli a mohou ulehčit lékařům jejich práci. Česko se podle Vojtěcha od WHO snaží v tomto směru inspirovat, stejné je to i s nastavením kvality péče v psychiatrických nemocnicích.

„V oblasti reformy psychiatrické péče naši experti spolupracují s experty Světové zdravotnické organizace. Už jsme tady prezentovali posílení komunitní péče, zlepšení dostupnosti péče o duševně nemocné v centrech duševního zdraví a samozřejmě zlepšení kvality poskytování psychiatrické péče v samotných nemocnicích, kde aktuálně kvalita není úplně optimální,“ vysvětlil ministr.

Mezi WHO a ČR jde podle něj o „předávání zkušeností“. „WHO v tomto směru školí naše zdravotníky, aby pacienti nebyli koncentrováni pouze ve velkých psychiatrických nemocnicích, ale v centrech. Těch center duševního zdraví bude do budoucna až sto,“ zdůraznil.

Ministerstvo chce zvyšovat také osvětu. „Máme tady lokality, kde lidé mají k péči přístup horší, kde nemají ani základní gramotnost, jak se starat o své zdraví a co dělat pro prevenci. Proto jsme vytvořili projekt, který cílí na podporu zdravotní gramotnosti, na podporu prevence ve vyloučených lokalitách, kterých je v České republice asi 600. Týká se to asi 120 tisíc obyvatel,“ řekl Vojtěch s upozorněním, že se tito lidé často dožívají v průměru o deset let méně, než lidé, kteří na prevenci dbají.

Portál bude informovat o očkování i prevenci

Směrem ke zvyšování komfortu pacientů je namířen například připravovaný Národní zdravotnický informační portál, kde budou informace o dostupnosti jednotlivých lékařů v regionech, o očkování a také o prevenci, na ministerstvu zdravotnictví běží intenzivní spolupráce s pacientskými organizacemi při přípravě související legislativy a nedávno spuštěný program Státního zdravotního ústavu míří na podporu zdravotní gramotnosti lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením.

„Myslím si, že informační deficit je stále velký. Lidé informace nemají, chodí od lékaře k lékaři a informace shánějí po známých, hledají je leckdy i na internetu,“ dodal ministr.

Celkové výdaje vynakládané na zdravotnictví jsou v ČR asi sedm procent HDP, což je podle Matiče pod průměrem EU i OECD a výdaje na osobu by se zde mohly zvýšit. „V příštích dvaceti letech bude Česká republika čelit velké výzvě, protože její populace je jednou z nejrychleji stárnoucích v EU. Proto se nemůžete spoléhat na to, že ekonomická situace bude dobrá stále. Je potřeba, abyste se zaměřili na dlouhodobou udržitelnost zdravotní péče,“ dodal.

Polovina peněz zdravotních pojišťoven směřuje do nemocnic

V letošním roce bude české zdravotnictví hospodařit s 320 miliardami korun z veřejného zdravotního pojištění. Polovina peněz zdravotních pojišťoven směřuje do nemocnic, asi čtvrtina jde na léky, pět až šest procent získávají praktičtí lékaři, sedm ambulantní specialisté a šest procent zubní lékaři. O zbytek se dělí lázně, doprava a laboratoře.

V roce 1948 vyzvalo první Světové zdravotnické shromáždění k vyhlášení Světového dne zdraví, který by připomínal založení WHO. Od roku 1950 se Světový den zdraví slaví 7. dubna každoročně s jiným tématem. Letos je zaměřen na všeobecné pokrytí zdravotní péče a jde také o upozornění, že bychom měli neustále budovat a zlepšovat kvalitu svého života. Více informací o Světovém dni zdraví naleznete na webu WHO.

U příležitosti Světového dne zdraví pořádá organizace studentů medicíny IMFSA CZ v regionech doprovodné preventivní a edukační kampaně, na které je zvána široká veřejnost. Akce nazvané „Zdraví pod kontrolou – Světový den zdraví“ proběhnou od 10. do 14. 4. 2019 v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Hradci Králové a v Plzni. Bližší informace jsou dostupné na facebooku IFMSA Czech Republic.

Olga Böhmová