V České republice žije přes sto tisíc lidí v sociálním vyloučení. To je vedle chudoby spojeno i se zhoršeným přístupem ke zdravotní péči, což ve finále vede ke zkrácení života o více než deset let. Přestože jde přitom o problematiku spojenou s nemalými náklady například na pracovní neschopnost, zatím se jí u nás hlouběji nikdo nezabýval. Změnit to chce Státní zdravotní ústav, který nyní odstartoval projekt financovaný z evropských fondů, jehož prostřednictvím by mělo jít na řešení problému skoro čtvrt miliardy korun.
„Jsem rád, že se Státní zdravotní ústav tématu chopil, protože mám pocit, že v minulosti nebylo vůbec akcentováno a nikdo nemluvil o tom, jakou péči mají lidé z vyloučených lokalit, kteří žijí na okraji společnosti, jsou sociálně vyloučeni a ohroženi chudobou. Není to tak atraktivní a nesbírají se na tom velké politické body, o to víc je ale naší povinností, abychom se tématu věnovali a aby byl projekt úspěšný,“ uvádí ministr Adam Vojtěch.
Ten také připomíná, že i když máme v České republice kvalitní zdravotní péči, její rozložení a dostupnost není vždy zcela optimální. Platí to i o celkem 606 vyloučených lokalitách, v nichž mají lidé mnohem těžší přístup ke zdravotní péči, mimo jiné proto, že jim schází dostatečná zdravotní gramotnost.
„Z různých průzkumů víme, že socioekonomické determinanty mají vliv i na zdraví obyvatel a délku dožití. U sociálně vyloučených osob je o více než deset let nižší střední délka dožití. V této populaci je velmi vysoký výskyt chorob způsobených nezdravým životním stylem. Je zde 65 procent kuřáků oproti 30 procentům ve většinové populaci, dále je tu vysoký podíl obézních lidí, lidí s nadváhou, nevhodnými stravovacími návyky, téměř nulovou pohybovou aktivitou a nízkou zdravotní gramotností. Všechny negativní jevy, které se vyskytují v celé společnosti, jsou ve vyloučených lokalitách zintenzivněny a vyskytují se v mnohem širším měřítku,“ vysvětluje Vojtěch.
Vedle civilizačních chorob bývá navíc v těchto lokalitách problém s dodržováním hygieny, což vede k šíření infekcí jako je hepatitida, průjmová onemocnění nebo nemoci dýchacích cest. „Tito lidé ani nejsou účastni klasických programů prevence, nedocházejí na preventivní prohlídky. Program by proto měl řešit i takové zdánlivě banální věci, jako je změření krevního tlaku či odběr krve pro analýzu cholesterolu,“ doplňuje ministr Vojtěch.
V ČR vznikne 14 regionálních center podpory zdraví
Změnit situaci by měl projekt s názvem Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, který byl ministerstvem zdravotnictví schválen v loňském roce a v úterý oficiálně odstartoval konferencí v Nemocnici Na Homolce. Celou věc bude mít na starosti Státní zdravotní ústav, který se tak zaměří na celkem 120 tisíc lidí od 18 do 65 let věku. Projekt je přitom financován z OP Zaměstnanost, takže je cílen na ekonomicky aktivní populaci. „Nepřítomnost v práci znamená, že republika přichází o produkt, navíc je tu čerpání z nemocenského pojištění. Na děti se ale nezapomene, protože zdravotní návyky vznikají v dětském věku, a jestliže budeme cílit na rodiny s dětmi, cílíme zároveň i na nejmladší generaci. Proto jsou do toho zapojeni i pediatři,“ vysvětluje ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský.
Celkem půjde na projekt do roku 2022 241 milionů korun, z toho z OP Zaměstnanost 187 milionů a ze státního rozpočtu 54 milionů. Státní zdravotní ústav má přitom s problematikou zkušenosti – podle ředitele Březovského řešil od roku 2000 už devět takto zaměřených projektů, jeden dokonce koordinoval v rámci Evropské unie s ostatními státy.
„Projekt má tři roviny, které se postupně budou potkávat. Jednou je ustanovení 14 regionálních center podpory zdraví v každém krajském městě s příslušnou personální kapacitou. Každý tým má jednoho koordinátora, který zajišťuje koordinačně a organizačně spolupráci programů, a pak terénní pracovníky, takzvané mediátory podpory zdraví. Jde o pracovníky, kteří nenaplňují sociální činnost, ale jejich úkolem je navazovat kontakty v rámci individuálních intervencí tak, aby bylo možno v rodinách realizovat preventivní programy,“ nastiňuje vedoucí Centra podpory veřejného zdraví a hlavní řešitelka projektu Marie Nejedlá.
Regionální centrum by přitom mělo propojit klíčové partnery na úrovni kraje a zmapovat jejich potřeby. V návaznosti na to by mělo nabídnout spolupráci v oblasti primární prevence a podpory zdraví tak, aby byly vytvořeny efektivní intervenční programy a materiály, které budou reagovat na potřeby cílové skupiny daného regionu.
Kontakt a motivaci zajistí mediátoři
Druhou rovinou je kurz mediátora podpory zdraví, který už jednou proběhl v roce 2018 a nyní běží podruhé. Celkem čítá 80 hodin, během nichž mají terénní pracovníci získat základní povědomí o podpoře zdraví či motivačních technikách tak, aby byli schopni skupinu přesvědčit k účasti na programech. Vedle primární prevence je přitom cílem i zvýšení dostupnosti zdravotní péče, například formou zprostředkování kontaktu s praktickým lékařem.
Podle Marie Nejedlé je v rámci projektu zjednáno 28 plných úvazků, které lze využít právě pro pozici mediátora podpory zdraví. Protože se ale SZÚ snaží pokrýt co nejvíce sociálně vyloučených oblastí, sahá raději po polovičních úvazcích. V současnosti přitom je na Českou republiku 40 mediátorů, ve finále by jich pak mělo fungovat 46. „Snažíme se vykrýt ty nejexponovanější sociálně vyloučené lokality. Samozřejmě bychom mediátorů dokázali využít víc, protože vyloučených lokalit je více, ale někteří pracovníci budou zajišťovat i větší množství sociálně vyloučených lokalit,“ dodává Nejedlá.
Podmínkou pro přijetí do pracovního poměru je ovšem to, aby již měl v dané lokalitě zkušenosti a důvěru. „Jsou vyloučené lokality, kde už dnes jsou kontaktní osoby, které se snaží s komunitou komunikovat. Počítá se tedy se zapojením lidí, kteří již dnes existují,“ uvádí ministr Vojtěch.
Kurzy i individuální intervence
Třetí rovinou projektu je vytváření preventivních programů podpory zdraví, které jsou zaměřené na 11 tematických celků (osobní hygiena, zdravé bydlení, vyšetření základních tělesných a krevních parametrů, výživa, prevence infekčních onemocnění, prevence závislostí, podpora zdraví prospěšné pohybové aktivity, duševní zdraví, prevence nádorových onemocnění, prevence úrazů a dopravní výchova a reprodukční zdraví).
„V rámci toho bylo vytvořeno 66 preventivních programů, které pak proběhnou v různých realizačních formách, jako jsou kurzy zdravého životního stylu, kurzy pohybové aktivity, dny zdraví, přednášky nebo individuální intervence v rodinách,“ dodává Marie Nejedlá s tím, že tyto programy vytváří více než 180 odborníků ze Státního zdravotního ústavu, univerzit i dalších zdravotnických organizací, přičemž na nich spolupracují orgány ochrany veřejného zdraví, krajské úřady, odborné společnosti, praktičtí lékaři, agentura pro sociální začleňování i neziskové organizace. „Máme tu jedinečnou možnost sledovat propojení MPSV, MŠMT a současně státní správy,“ říká k tomu Pavel Březovský. Zároveň by mělo dojít k provázání se stávajícími aktivitami, jako je například 66 Zdravých měst.
Až financování z EU po roce 2022 doběhne, počítá SZÚ, že již budeme mít vytvořenou spolupracující síť klíčových partnerů. „Budou tak mezi sebou nakontaktováni nejen pracovníci stávajících center a SZÚ, ale i krajských hygienických stanic, kontaktní osoby pediatrů, praktických lékařů, krajských úřadů či neziskových organizací, jak dosud nabyly. Už samo ukotvení týmů zakládá možnost další spolupráce. A samozřejmě budeme hledat další finanční zdroje, aby mohl projekt pokračovat, ať už z evropských fondů, nebo i v rámci SZÚ,“ uzavírá Nejedlá.
Michaela Koubová
