V České republice je 928 tisíc diabetiků, z toho 850 tisíc má cukrovku druhého typu. Léčba těchto nemocných stojí asi 15 procent nákladů celého zdravotnictví, průměrně je to 53 tisíc korun na pacienta. Společnosti sdružené v České asociaci farmaceutických firem (ČAFF) ušetřily zdravotním pojišťovnám za deset let při léčbě cukrovky druhého typu pomocí generických léků 3,7 miliard korun a dalších 23 miliard ušetřily při léčbě možných následných komplikací, kterými jsou vysoký krevní tlak, či vysoká hladina cholesterolu v krvi. „Diabetes až čtyřnásobně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění,“ upozornil v souvislosti s tím výkonný ředitel ČAFF Martin Mátl.
S některou z forem cukrovky (diabetes mellitus) se potýká na osm procent obyvatel České republiky. Počet nemocných v České republice neustále dramaticky vzrůstá bez ohledu na věk či pohlaví. Meziročně se počet nových případů navyšuje přibližně o tři tisíce pacientů. Největší nárůst počtu diabetiků je mezi 60. a 75. rokem, kdy se téměř zdvojnásobuje z 18 tisíc na 35 tisíc diabetiků na sto tisíc obyvatel ČR. Kromě vlastního onemocnění zdravotní stav pacientů komplikují další přidružené nemoci. Nejčastější příčinou úmrtí diabetiků jsou v současnosti kardiovaskulární, nádorová a infekční onemocnění.
Osud pacientů s diabetem lze zlepšit důslednou prevencí a správně zvolenou léčbou. Pokud nemocní ale nedodrží správný léčebný režim, mohou na něj i zemřít. Diabetes je totiž nemoc celého těla, nikoliv pouze „zvýšený cukr v krvi“. Provází jej těžké chronické komplikace, které mohou vést k úplnému selhání ledvin, amputaci končetin, mozkové mrtvici či oslepnutí.
Diabetes 1. typu vzniká, když slinivka břišní nevyrábí vůbec žádný inzulin, který je nutný pro přesun glukózy do buněk. Jedná se o autoimunitní onemocnění, kdy jsou buňky pankreatických ostrůvků (kde je normálně inzulin produkován) zničeny protilátkami, které tělo vyrábí. Tělo pak nedokáže vyrobit žádný vlastní inzulín a ten je pak nutné dodávat uměle. Nemocní si musí inzulín aplikovat do těla sami a to čtyřmi i více dávkami inzulínu denně. Tímto typem diabetu trpí zhruba sedm procent nemocných.
Diabetes 2. typu je častější, objevuje se u dospělých, a to hlavně u obézních lidí. Velice často patří do takzvaného metabolického syndromu, kdy je nemocný ještě navíc postižen poruchou metabolismu tuků, aterosklerózou, obezitou a vysokým krevním tlakem. Jednoduše řečeno u nemocného jde o přebytek inzulínu, který se opožděně uvolňuje do krve a který málo účinkuje (tzv. inzulínová rezistence). Nemocní musí užívat léky zlepšující uvolňování vlastního inzulínu, nebo jeho účinnost. Dost často jde v praxi v rámci metabolického syndromu o kombinaci mnoha léčiv, s čímž se ale pojí „extrémně urychlená ateroskleróza“, která v průběhu pěti až deseti let zpravidla zapříčiní uzávěr životně důležité tepny, což má za následek vážné infarkty a mozkové příhody. Proto se DM2 říká „tichý zabiják“. Riziko cévní mozkové příhody zvyšuje diabetes dvakrát až čtyřikrát, pětinásobně infarktu, srdečního selhání nebo ischemické choroby srdeční.
Zhruba polovina diabetu 2. typu je tvořena genetickou zátěží, zbytek je zapříčiněn nevhodným stravováním a nedostatkem pohybu. „I u druhé poloviny se dá říci, že to je také zapříčiněno rodinnou zátěží, neboť životní styl se v rodině dědí. Jde o to, jak rodina vaří, jak tam jsou lidé zvyklí sportovat,“ upozornila v souvislosti s tím vedoucí lékařka diabetologického centra DIAvize Marta Klementová.
Za posledních deset let v ČR přibylo 15 procent léčených diabetiků. Studie Institutu ekonomických studií (Jana Votápková, Pavel Hroboň, Petra Kučová) k prevalenci DM2 stanovené na základě spotřeby léčiv a nákladů na tyto pacienty zjistila, že od roku 2009 významně tato prevalence roste. Jen v roce 2015 dosáhla 5,8 procenta.
„Celkové náklady na pacienty s diabetem v roce 2015 činily 33 miliard Kč, což představovalo více než 13 procent všech nákladů systému veřejného zdravotního pojištění. A tendence je neustálý růst, který se časem stane neuhraditelným,“ řekla Klementová.
Údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) uvádějí, že loni bylo v ČR asi 928 tisíc lidí s diabetem a tento počet od roku 2007 vzrostl zhruba o 123 tisíc, tedy o 15 procent. Průměrné roční náklady na léčbu jednoho diabetika představují nyní podle ÚZIS již 53 tisíc korun. Léčba diabetu přitom podle údajů ÚZIS spotřebuje až 15 procent celkových nákladů na zdravotnictví v ČR.
Pokud by počet diabetiků přibýval podobným tempem jako nyní, tedy že zhruba 10 tisíc nových případů přibude za rok, bude v roce 2035 postižen tímto onemocněním každý desátý občan ČR bez ohledu na věk! Takto velký počet pacientů je ale úzce spojený s vysokými náklady na léčbu diabetu a jeho komplikací.
Generikum metformin uspořil jednu a půl miliardy
Lékaři dnes mají k dispozici moderní léky, které umí kontrolovat jak vysoký tlak, tak poruchy metabolismu tuků a cukrů. Nejúčinnějším lékem je ale podle nich stejně zdravý životní styl, tedy vyvážená strava a nekouření a hlavně pohyb. Už 30 minut pohybové aktivity včetně chůze nebo třeba práce na zahradě, snižuje riziko vzniku diabetu až o třetinu.
„Velkým pokrokem v léčbě diabetu 2. typu jsou některé léky ze skupiny GLP-1 antagonistů, které kromě účinné léčby diabetu dokáží významně snížit i riziko úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. To je něco, co se pro diabetologa téměř rovná zázraku. Podmínkou ovšem je, aby byl pacient dobře edukovaný a spolupracoval,“ uvedl nedávno k současným léčebným možnostem prezident Diabetické asociace České republiky a přednosta Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol Milan Kvapil.
Nejrozšířenějším a nejpoužívanějším lékem na cukrovku 2. typu je perorální antidiabetikum metformim. Je lékem první volby diabetu, tvoří základ léčby, na kterém se dál staví. V léčbě DM2 se v Evropě rutinně používá již zhruba od poloviny osmdesátých let, v USA později. V celkové úspoře se podílel metformin (jde o antihyperglykemický lék, který není provázen zvýšením hmotnosti), částkou ve výši 1,5 mld korun. Sulfonylureové (SU ) deriváty zvyšující sekreci inzulinu (gliklazid, glimepirid – přidávají se do kombinace k metforminu, pokud jím není dosaženo požadovaného efektu), přinesly další úspory ve výši až dvou miliard korun, uvádí Česká asociace farmaceutických firem.
„Metformin zvyšuje využití inzulínu, který už v těle je, zvyšuje tedy citlivost tkání na to, aby dokázaly co v těle je, využít. V tom je ta jeho výhoda,“ vysvětlil výkonný ředitel ČAFF Martin Mátl.
Až 36 procent diabetiků léčebný režim nedodržuje
„Důležitou součástí léčby je však pacientova motivace ke zlepšení životních návyků a jejich dodržování. Dost často se nám ale stává, že až 36 procent diabetiků léčebný režim nedodržuje. Nemocní prostě neberou léky, a i nadále se přejídají,“ zdůraznila k tomu diabetoložka Klementová s tím, že je někdy úplně běžné, když má pacient čtyřkombinaci léků na cukrovku a k tomu má ještě trojkombinaci léků na hypertenzi, zvýšený cholesterol a snížení hladiny kyseliny močové. Podle Klementové se zcela běžně stává, že až padesát procent cukrovkářů „své“ léky nebere.
„Medicína stále zkoumá, jak zlepšit inzulínovou rezistenci, ale na straně druhé obézní pacienti si do nákupních košíků dávají uzeniny, sladké nápoje, bílé pečivo, tedy vše, co by měli jíst jen v omezené míře. Doma to snědí a přitom se koukají na televizi. Není proto dobré řešit neřesti pacienta deseti kombinacemi léků. I když bude mít plnou léčbu a sní svíčkovou s deseti knedlíky, tak jeho glykémie v normě stejně nikdy nebude. Proto je zapotřebí více s pacientem pracovat, více mu vysvětlovat, jak by měl žít a co by měl dělat. To je často mnohem účinnější než kombinovaná terapie všech dalších zdravotních problémů,“ uvedla dále diabetoložka s tím, že vzdělávání pacientů bude od příštího roku hrazené i zdravotním pojištěním. Probíhá v diabetologických ambulancích nebo v rozvíjející se sítí edukačních center a Česká diabetologická společnost tuto edukaci velmi podporuje.
A na pacientovi, jemuž je nyní 72 let a má DM2 Klementová posléze ukázala, co edukace s pacientem provede v praxi:
„Během osmi měsíců tento pán zhubnul o dvacet kilo. Šla mu dolů hypertenze, přitom jeho peněženka již dál nehubla. Před edukací platil za léky měsíčně 4 200 korun, po půl roce už jen tisíc korun, jelikož jich bral méně. Před edukací pán dostal glukometr, aby měl možnost si měřit hladinu cukru v krvi a naučili jsme jej, jak by měly vypadat zásady diety.“
Glykovaný hemoglobin (HbA1c) měl nemocný na začátku, tedy před vstupem do diabetologického centra DIAvize, ve výši 72 mmol/mol a po osmi měsících již jen 35 mmol/mol.
Komplexní edukace nemocných s DM2 zahrnuje diabetická dieta, fyzická aktivita (procházky, cestování), prevence diabetické nohy, prevence komplikací a hlavně redukce váhy. „Nedílnou součástí je také využití léků, které mají lepší poměr cena/výkon, což jsou generika. Ta fungují velmi dobře, stejně dobře jako originální léky,“ dodala Klementová a zdůraznila, že edukace pacientů má ty nejskvělejší výsledky ve skupině. Někdy však dělá problém pacienty na ně dostat. Pokud už tam ale přijdou, vrací se prý častěji než na běžné kontroly.
„Diabetes zatím neumíme vyléčit, ale vhodnou životosprávou a spoluprací s lékaři lze hladinu krevní glukózy udržet v normálních mezích, a předejít tak mnoha zdravotním komplikacím,“ doplnila Marta Klementová.
ČR vyváží generika do celého světa
Generika jsou léčiva, která jsou po vypršení patentové ochrany vyráběna jako kopie jiným výrobcem, než je držitel původního patentu. Česká republika patří mezi přední výrobce generik, přičemž je vyváží do celého světa – jen v roce 2017 za ně firmy sdružené v České asociaci farmaceutických firem (z nichž Angelini, BB Pharma, Glenmark, Omega Pharma, Teva, ÚJV Řež a Zentiva vyrábí léky na území ČR) utržily 10,8 miliard korun, mimo EU vyvezly přípravky za 6,6 miliardy, přičemž vývoz generik u nich tvoří asi 42 procent jejich tržeb.
Generika podle výkonného ředitele ČAFF Martina Mátla umožňují léčbu více pacientů a výrazně snižují náklady zdravotního systému.
„Až dvě třetiny denních dávek léků, které užívají čeští pacienti, jsou generika, což činí jednu třetinu výdajů ze zdravotního systému,“ připomněl. Podle něj generické léky ušetřily českému zdravotnictví za deset let zhruba 136 miliard korun.
„Těchto úspor bylo dosaženo zejména díky lékům na vysokou hladinu cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak, psychická onemocnění, mozkové příhody a onemocnění srdce,“ dodal Mátl.
Společnosti ČAFF sdružují 21 hlavních výrobců generických a biosimilárních léků, kteří v ČR zaměstnávají více než čtyři tisíce lidí a každoročně dodají na trh v průměru 119 miliónů lékových balení. Každý druhý lék, který denně pomáhá pacientům v České republice, dodávají právě firmy sdružené v ČAFF.
Olga Böhmová
