Lékárnická komora v čele s prezidentem Lubomírem Chudobou předložila veřejnosti seznam nedostatkových léků. Ředitelka SÚKL pro Zdravotnický deník komentovala položku po položce a s lékárníky se v hodnocení situace neshoduje. Foto: Koláž ZD/ foto Martin Kovář, TC

Výbušný seznam nedostatkových léků: lékárníci jej medializují, SÚKL rozporuje. Chybí komunikace

Česká lékárnická komora před deseti dny zveřejnila seznam nedostatkových léků v tuzemských lékárnách.  „Během měsíce srpna nahlásili lékárníci ze všech regionů celkem 93 výpadků léků. Jedná se o léky, které v lékárnách reálně chyběly a nemohly tak být pacientům vydávány,“ uvedla komora v tiskové zprávě. Jenže v přiloženém seznamu bylo uvedeno jenom 22 přípravků a podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) jsou mezi nimi pouze čtyři skutečně nedostupné a nenahraditelné (dva z nich mají být zase brzy na trhu). Máme tedy před sebou vážný problém, který vyžaduje přísnější regulace, nebo situaci, která se nevymyká dění jinde v Evropě a je spíše zveličena medializací? Úplně jednoduše odpovědět nelze.

 

Již přede dvěma lety Zdravotnický deník podrobně informoval o příčinách nedostupnosti léků. Uvedli jsme, že jsou různé – nejčastěji dochází k ukončení prodeje přípravku, potížím ve výrobě, nebo s kvalitou. Naopak význam reexportů z Česka na Západ pro nedostupnost léčivých přípravků klesá a nehraje nyní zásadní roli. Zdůraznili jsme, že výpadky léků nejsou žádným českým specifikem, nebo projevem neschopnosti našich regulačních či jiných státních úřadů. Jsou fenoménem, s nímž se musíme naučit žít.

Nenahraditelné přípravky jsou jenom čtyři

Lékárníky podle prezidenta komory Lubomíra Chudoby trápí zhoršená komunikace s pacienty, způsobená právě nedostupností řady léčiv. „Nechceme mít v rukou Černého Petra, když za tyto potíže nemůžeme. A pacienti by to měli vědět,“ zdůvodňuje zveřejňování seznamu nedostatkových léčiv. „V poslední době se zdá, že představitelům lékárníků nejde v první řadě o pacienta, ale o vlastní zviditelnění,“ pochybuje ředitelka SÚKL Irena Storová. Zlobí jí, že se ústav o lécích, které lékárníkům chybí, dozvídá většinou až z tiskových zpráv zveřejněných na webu komory či dokonce zaslaných SÚKLu novináři k vyjádření. „V poslední tiskové zprávě ČLnK je zmíněno 93 přípravků, přitom v přiložené tabulce je jich uvedeno pouze 22, a to navíc bez udání lékové formy a síly,“ poukazuje ředitelka.

Podle lékárníků chyběl nejčastěji Furorese, lék na odvodnění pro dialyzované pacienty, Keppra na léčbu epilepsie či antibiotikum Ciplox. Lékárny se prý také nadále potýkaly s výpadkem Endiaronu, léku na průjem, či Anacidu na překyselení žaludku. „Celkem osm nedostupných léčivých přípravků hlášených lékárnami v období od 1. 8. do 31. 8. 2018 bylo přitom v lékárně jinými léky nenahraditelných: Virgan, Tamoxifen, Maxitrol, Clostilbegyt, Actrapid, Metalcaptase, Dalacin, Xultophy,“ píše komora v tiskové zprávě a dodává „Je nepřípustné, aby pacienti s rakovinou čekali na svůj lék tři týdny.“  Ředitelka SÚKL Storová ale oponuje. „Skutečně nedostupné a nenahraditelné léky jsou pouze čtyři z výše uvedené tabulky (té, kterou připojila komora k tiskové zprávě – pozn. redakce). U Tamoxifenu a Metalcaptase byla vydána výzva k zajištění specifického léčebného programu, dodávky dalších dvou budou dle informací držitele rozhodnutí o registraci v nejbližší době obnoveny,“ vysvětluje Storová.

Doplňme, že v posledních dnech byl mediálně opět přetřásán zejména Endiaron a jeho nedostatek zcela nesmyslně dáván do souvislosti s reexporty. Jenže tento u nás vyráběný lék není podle informací ze SÚKL v jiných zemích, než v Česku registrován, takže je v zahraničí neudatelný a není tedy ani z Česka vyvážen. Jeho výpadek na trhu byl způsoben nejprve potížemi ve výrobě a potom převáděním registrace mezi firmami Zentiva a Sanofi-Aventis.

SÚKL poskytl Zdravotnickému deníku komentář k celému seznamu lékárníků v tabulce (na základě hlášení, které měl SÚKL k dispozici k 10. 9. 2018):

Zdroj: SÚKL

Pozn. pokud nemá přípravek nahlášen přerušení dodávek, je považován SÚKLem za dostupný 

K uvedené tabulce je třeba dopovědět, že přerušení dodávek hlášené SÚKLu ještě nemusí znamenat, že lék v celé republice chybí, může být v dostatečném počtu balení jak u distributorů, tak v lékárnách. Stejně tak, pokud jsou přerušeny dodávky léčivého přípravku, může být jeho dostupnost zajištěna např. dovozem cizojazyčné šarže, specifickým léčebným programem nebo individuálním dovozem v ČR neregistrovaného léčivého přípravku. „Vzhledem k tomu, že hlášení posílají držitelé rozhodnutí na SÚKL prostřednictvím online formuláře, informace se v čase stále mění. Situaci také komplikuje fakt, že se přerušení dodávek některých léků často opakuje. Svoji roli hraje i regionální dostupnost, některé distribuční sklady po obnovení dodávek lék už/ještě mají, jiné ještě/už nemají. V každém případě nejde o systémový problém s dostupností léčivých přípravků na českém trhu, s výpadky léčiv se potýkají všechny země EU. SÚKL také nadstandardně posuzuje nahraditelnost léčivých přípravků, u kterých je výpadek a v případě nahraditelných léčivých přípravků zveřejňuje nahrazující léčivé přípravky,“ zdůrazňuje ředitelka.

Podle ní není v silách ústavu se vyjadřovat ke každému takovému seznamu, zejména proto, že pojem „nedostupnost“ nelze nijak objektivizovat. SÚKL hodnotí dostupnost na základě hlášení od držitelů v konkrétním čase, komora na základě informací některých lékárníků v delším časovém období. „Ve většině případů pak nelze nalézt shodu,“ upozorňuje Irena Storová.

Mediální seznam

Jak vlastně seznam lékárnické komory vzniká, zajímalo Zdravotnický deník.

„Připravili jsme jednoduchý formulář dostupný na našem webu, ve které lékárníci zaznamenávají léky, které jejich lékárna pro své pacienty nemůže zajistit. Kromě toho nám někteří kolegové nadále zasílají tyto informace e-mailem. Každý měsíc získáváme hlášení minimálně ze 100 lékáren. Seznam nedostupných léků pak dva kolegové z představenstva kontrolují, sumarizují a nejčastěji hlášené nedostupné léky zveřejňujeme v tiskové zprávě ČLnK,“ popsal nám Lubomír Chudoba s tím, že největším problémem jsou samozřejmě výpadky léčivých přípravků těžko nahraditelných. „Se souhlasem pacienta lékárníci nadále zajišťují adekvátní náhrady léků v rámci generické substituce,“ dodal. Tento způsob v podstatě anekdotického mapování situace sice spolehlivě vystraší veřejnost, ale lze o něm jen…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Tomáš Cikrt

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit