Již od roku 2015 pociťují ředitelé nemocnic intenzivně nedostatek zdravotních sester, a to více než u lékařů (78 procent u sester, 64 procent u lékařů). Vzhledem k této situaci u nich přetrvávají obavy z možného zhoršení kvality péče, ale i její dostupnosti. Tato a další zjištění přinesl 10. ročník celostátního průzkumu „Barometr českého zdravotnictví z pohledu ředitelů nemocnic 2018“, který ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos pravidelně realizuje organizace HealthCare Institute. Průzkum proběhl mezi řediteli nemocnic během letošního března.
To, že je naše zdravotnictví poměrně úspěšné zejména při léčbě závažných onemocnění a akutních stavů, je známo široké veřejnosti dlouhodobě. Kvalitních výsledků dosahuje i přesto, že Česká republika vydává na zdravotní péči výrazně menší podíl hrubého domácího produktu (HDP) než vyspělé země a pod průměrem se pohybujeme i v rámci zemí EU. Přesto přese všechno většina respondentů z řad ředitelů nemocnic (67 procent) vnímá možné riziko zhoršení kvality zdravotní péče a ještě větší část z nich (74 procent) se obává snížení její dostupnosti. Toto číslo mírně narostlo oproti roku předchozímu, kdy se ze zhoršení kvality zdravotní péče obávalo 62 procent ředitelů a zhoršení dostupnosti 70 procent z oslovených. Přitom stejně jako každý rok i tentokrát téměř všichni ředitelé nemocnic (87 procent) předpokládají, že existují možnosti zlepšení kvality zdravotní péče v nemocnici, kterou řídí. U zlepšení dostupnosti péče je tento podíl nižší (67 procent).
Hrozbu zhoršení dostupnosti zdravotní péče vnímají nejvíce ředitelé nemocnic řízených soukromou společností (85 procent ředitelů). V otázce, zda vidí možnosti jejího zlepšení, jsou na tom ale velmi podobně všichni ředitelé.
Nejvíce je pálí nedostatek zdravotních sester
Kvalitu péče ve zdravotnictví, ale i řadu dalších oblastí, významně ovlivňuje množství personálu. Průzkum mezi řediteli potvrdil, že nejproblematičtější je dnes nedostatek zdravotních sester, kterých je stále méně. Tato věc přitom ředitele pálí mnohem více, nežli nedostatek lékařů (78 procent u sester, 64 procent u lékařů). Přesto letos poklesl podíl ředitelů, kteří se domnívají, že jsou přesčasy v jejich nemocnici problém (z 65 procent ředitelů v roce 2017 na 53 procent u přesčasů lékařů v roce 2018, z 54 procent v roce 2017 na 47 procent u přesčasů sester v roce 2018). K mírnému zvýšení dochází také u ostatních pracovníků. Nedostatek administrativních pracovníků pociťuje oproti roku 2017 o sedm procent ředitelů nemocnic více, a pomocného zdravotnického personálu o pět procent ředitelů více.
Velké rezervy jsou v komunikaci s pacienty
Téměř všichni ředitelé českých nemocnic (98 procent) považují český zdravotnický systém v celoevropském srovnání za kvalitní. Největší rezervy jsou dlouhodobě vnímány v komunikaci. Letos je to především komunikace v rámci zdravotního personálu, což si myslí 88 procent oslovených lékařů, a podle 81 procent lékařů je třeba hledat rezervy také v komunikaci s pacienty. K nejvýraznějším oblastem, kde jsou vnímány rezervy, se letos dostala i potřeba propojení spolupráce a komunikace s poskytovateli primární péče, která byla do průzkumu zařazena poprvé. Zhruba pětina ředitelů nemocnic počítá s tím, že se jejich dlouhodobé investice v letošním i příštím roce zvýší. Tyto investice jsou nejčastěji plánovány do nákupu nových přístrojů a vybavení, ale také do IT technologií, či rekonstrukce budov.
Rizikem bývá syndrom vyhoření i agresivita pacientů
K nejvýrazněji vnímaným rizikům z pohledu bezpečnosti personálu patří syndrom vyhoření a agresivita pacientů, či jejich příbuzných. „Více než dvě třetiny ředitelů nemocnic je považují za potenciální nebezpečí. Naopak potřísnění biologickým materiálem nebo poranění ostrými předměty vnímají ředitelé jako méně nebo nejméně nebezpečné. Přestože panuje největší obava ze syndromu vyhoření, snahu o omezení práce přesčas deklaruje pouze polovina ředitelů, snižování administrativní zátěže pracovníků jen 44 procent,“ uvádí HealthCare Institute.
„V praxi se často setkáváme s agresivitou pacientů a právních kanceláří. Důsledkem všeho je syndrom vyhoření, který u svých zaměstnanců vidíme, a je problematicky řešitelný. Z pohledu budoucnosti vidím velkou disbalanci mezi dostupností zdravotní péče a dostupným počtem kvalifikovaného zdravotního personálu,“ vysvětluje k tomu místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic, předseda představenstva Nemocnice Prachatice, a.s., člen představenstva Jihočeské nemocnice Michal Čarvaš.
Z průzkumu dále vyplývá, že více než polovina ředitelů se domnívá, že české nemocnice hospodaří v průměru efektivně. Podíl ředitelů, kteří vnímají potřebu opatření vedoucích k zefektivnění v jejich nemocnici, dlouhodobě osciluje kolem 70 procent, ovšem letos tento názor zastává „jen“ 67 procent ředitelů. „Velice si vážíme systematické práce managementu a zřizovatelů nemocnic, kteří se svými kroky snaží neustále pracovat na zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity hospodaření českých nemocnic. Zároveň také věříme, že pozitivní motivace, kterou se každoročně snažíme předávat nemocnicím prostřednictvím oceňování těch, jež jsou kladně vnímané v očích pacientů, zaměstnanců a v dobré finanční kondici, poslouží jako inspirace při naplňování jejich cílů a dlouhodobému zvyšování bezpečnosti, kvality a efektivity a efektivity poskytované zdravotní péče v České republice,“ podotýká zakladatel HealthCare Institute Daniel Vavřina.
„Mimořádně pozitivně vnímám, že dvě třetiny ředitelů považují za nutnost zefektivnění chodu svého zařízení. Přitom až 75 procent ředitelů přiznává aktivní snahu ve snižování administrativy. V období personální krize je to velmi nutné a vítané opatření, které může uvolnit ruce lékařům tak, aby se mohli věnovat více pacientům a méně papírování,“ dodává předseda spolku Mladí lékaři z.s., radiolog Fakultní nemocnice v Motole (Postdoctoral researcher, Stanfordova Univerzita, Kalifornie, USA) MUDr. Martin Kočí.
Názorů ředitelů si pravidelně všímají i jiní odborníci. Tak třeba rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima pro HealthCare Institute uvedl: „Fakt, že většina ředitelů nemocnic považuje český systém zdravotní péče za kvalitní, byl pro mě velmi potěšující zprávou, a proto věřím, že toto zjištění bude každého ředitele motivovat k tomu, aby byl tento ´standard´zachován i do budoucna. Obavy ředitelů ze zhoršení kvality a dostupnosti péče, které na základě dat získaných z průzkumů přetrvávají již od roku 2015, jsou v současné době velmi diskutovaným a citlivým tématem. Já však pevně věřím, že se jistě brzy podaří nalézt systémová řešení, která v tomto případě sníží tlak na ředitele nemocnic.“
Babiš: Musíme zajistit, aby současný personál neměl chuť odejít
Změny postojů ředitelů si všímá i premiér Andrej Babiš, jenž se nedávno setkal se zástupci nemocnic. „Nedávno jsem si provedl vlastní ´barometr´, pozval jsem si ředitele všech nemocnic v České republice na jedno místo. Šlo o první podobné setkání za 29 let. Byli přizváni jak ředitelé velkých státních nemocnic, tak ředitelé krajských i soukromých nemocnic a diskutovali jsme o problémech českého zdravotnictví a pohledech ředitelů nemocnic na jejich řešení. Ve shodě s výsledky Barometru českého zdravotnictví zaznělo i na našem setkání, že zásadní problém v současné době je nedostatek personálu – především zdravotních sester, někde i lékařů. Tento nedostatek přináší další problémy, jako přetěžování stávajícího personálu, uzavírání oddělení apod. Je asi společným cílem všech začít s tímto problémem úspěšně bojovat. Musíme zajistit, aby současný personál neměl chuť odejít, musíme přilákat zpět ty, co odešli dříve. Musíme také zatraktivnit zdravotnická povolání u studentů a musíme zavést smysluplný vzdělávací systém, který bude zároveň atraktivní pro studenty a zároveň bude připravovat skutečně kvalitní profesionály.“
Odpovědělo 64 ředitelů fakultních, krajských, městských a soukromých nemocnic
V rámci průzkumu byli osloveni ředitelé 155 nemocnic s akutními lůžky v České republice a celkově odpovědělo 64 ředitelů fakultních, krajských, městských a soukromých nemocnic. „Cílem celostátního průzkumu bylo vyváženě a objektivně identifikovat aktuální problémy, s nimiž se vedení nemocnic musí potýkat, a také náměty na jejich případné řešení v otázkách, které směřovaly k vnímání stávající situace v několika následujících oblastech: 1) kvalita a dostupnost zdravotní péče, 2) lidské zdroje, 3) bezpečnost, 4) finance, 5) hodnocení nemocnic,“ dodává HealthCare Institute.
-OB-
