Alergií u dětí v posledních letech ubývá, má je necelá třetina

Alergií u dětí v posledních deseti letech mírně ubývá, podle průzkumu je má asi 29 procent z nich. Méně nemocných je hlavně mezi předškoláky. Naopak roste podíl nemocných s astmatem, hlavně dospívajících. Vyplývá to ze studie Zdraví dětí 2016 vydané Státním zdravotním ústavem (SZÚ), která zkoumala přes 6000 dětí. Dospělých trpí alergiemi asi pětina.

 

Odborníci sledují výskyt alergií u dětí v pětiletých cyklech od roku 1996. Nejčastější diagnózou byla sezónní alergická rýma způsobená pyly, jejíž výskyt se do roku 2016 zdvojnásobil ze šesti na 12 procent. Počet dětí s astmatem vzrostl ze čtyř na 10 procent.

„V posledních deseti letech se výskyt alergií u dětí příliš nemění, což je pozitivní vzhledem k významnému růstu v první dekádě,“ píše SZÚ ve zprávě. „U dětí předškolního věku se výskyt alergií dokonce mírně snižuje, nicméně faktem zůstává, že téměř každé třetí dítě má diagnostikován nějaký typ alergie a výskyt astmatu u dospívajících nadále mírně stoupá. Astmatem trpí průměrně každé desáté dítě všech věkových kategorií.

S věkem podíl dětí s alergiemi roste. Zatímco mezi pětiletými jde asi o čtvrtinu, sedmnáctiletých má alergii přes 35 procent. Častější jsou alergie u chlapců, rozdíl je větší u astmatu a pylů. Atopický ekzém a alergie na potraviny jsou u obou pohlaví stejně časté, ekzém má asi 9,8 procenta dětí a nějaký druh potravinové alergie necelá tři procenta. Nejčastější je na různé druhy ovoce jako jsou kiwi, citrusy nebo jablka, rajčata, ořechy, mléko a čokoládu.

Nejčastějšími alergeny jsou pyly trav (35 procent), roztoči (27 procent) a pyl břízy (23 procent). Přirozenou cestou si nemocný na alergeny zvyknout neumí. Musí brát léky nebo může podstoupit několikaroční léčbu, takzvanou alergenovou vakcinaci. „Ideální je, když projevy alergie netrvají déle než dva roky,“ vysvětlila dětská alergoložka Zuzana Vančíková z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Upravený alergen ve formě kapek pod jazyk, tablet či injekce se začne podávat v malém množství jednou týdně, postupně se dávka zvyšuje a podává se méně často. Od určité hodnoty se pak podává jednou měsíčně asi tři až pět let. U některých alergií, jako jsou pyly, stačí před sezónou. „Výsledky se nedají moc měřit, protože protilátky v těle se nutně nesníží. Jediným měřítkem je, že pacient potřebuje méně léků nebo se mu zlepší dýchání,“ dodala.

Přestože vakcinace alergenem je podle Vančíkové poměrně běžná, většina pacientů užívá léky či inhaluje. Základem léčby je potlačení obtíží pomocí spreje, kapek, inhalování či tablet, příčina onemocnění ale zůstává nevyřešena.

Od loňského srpna si museli alergici za léky připlatit desítky korun za balení a snížil se počet léků na předpis, které byly bez doplatku. „Vyvíjejí se také léky v kapkách či spreji, které mají fungovat jako bariéra alergenů na spojivky a sliznice,“ dodala.

Náklady zdravotních pojišťoven na léčbu alergiků rostou. Všeobecná zdravotní pojišťovna, jejímiž klienty jsou asi tři pětiny obyvatel, vydala na péči lékařů o alergiky v roce 2011 asi 452 milionů korun, o šest let později to byla částka téměř 579 milionů korun za stejný počet léčených.

Naopak klesla částka vydaná na léky. V roce 2011 stály asi 352 milionů korun, loni 195 milionů. Část léků si pacienti hradí sami.

-čtk-