Onkologie je odbornost, o jejíž pokroky se zajímá snad každý. Navzdory pokroku v medicíně totiž na rakovinu zemře každý čtvrtý Čech a nádory tak u nás připraví o život jednoho člověka každých 20 minut. S tím, jaké novinky a trendy se v onkologii objevují, již podeváté odborníky seznámila konference Prague ONCO, která proběhla tento týden. Patří mezi ně stále větší precizace léčby, která zohledňuje molekulární povahu nádoru, tekutá biopsie umožňující u rakoviny plic lépe monitorovat průběh onemocnění nebo imunoterapie, u níž už je možné identifikovat pacienty s vysokou šancí na dlouhodobou léčebnou odpověď.
„Onkologie zaznamenala i v posledním roce bouřlivý rozvoj. Povedlo se změnit vnímání výběru léčby a rozpoznání biologického chování nádorových onemocnění na úrovni genů, proteinů a dalších signálních molekul, které se podílejí na přenosu maligního signálu. Onkologie se tak od personalizované pohnula k takzvané precizované, to znamená, že výběr léčby probíhá na základě těchto unikátních zjištění na úrovni molekulární. Dá se přitom říci, že v současnosti je každý nádor i pacient vzácný a budoucnost je v tom, že léčba bude unikátní pro každého. Nastal čas ukončit stárnoucí koncepci takzvaných vzácných nádorů, protože každý nádor je vzácný,“ říká prezident Prague ONCO a přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK profesor Luboš Petruželka.
Podle něj tak končí období, kdy všem nemocným ve stejným typem nádoru a klinickým stadiem nasazujeme stejnou léčbu. Molekulárněbiologické metody se rozvíjejí tak rychle, v dohledné době budeme mít k dispozici molekulární podpis nádoru u každého nemocného – a díky tomu mu bude možné přizpůsobit terapii. Už nyní jsou přitom k dispozici stovky cílených léků, které dokážou přímo zasáhnout do signální struktury nádoru, díky nimž je možné léčbu čím dál víc individualizovat.
Biotechnologie už dnes přitom umožňují také zpřesnit předpověď toho, jak budou jednotlivé léky účinkovat. Díky tomu je možné začít vyčleňovat nemocné, u nichž léčba bude fungovat a u kterých ne. Pomocnou ruku pak biotechnologie mohou podat také při predikci rizika relapsu onemocnění.
Tekutá biopsie může pomoci při léčbě rakoviny plic
Ve sledování toho, jak se onemocnění vyvíjí, nově může pomoci i takzvaná tekutá biopsie. Co to znamená? Jde o vyšetření genových vlastností nádoru z krve prostřednictvím fragmentů nádorové DNA. Může tak pomoci s genotypizací nádoru, monitorováním minimální reziduální choroby, časným rozpoznáním recidivy nebo odhalením vzniku rezistence během léčby.
„Tekutá biopsie je jedním z témat, které spěje k včasné identifikaci nádorového onemocnění ještě před jeho projevem. Podle posledních výsledků publikovaných v prestižním časopise Science se podařilo na základě molekulární identifikace a proteinů připravit testovací schéma, které nás možná posune dále k včasné diagnostice na základě molekulární identifikace změn ještě před projevem nemoci,“ vysvětluje profesor Petruželka.
Technologii přitom lze podle docentky Petry Tesařové, vědecké sekretářky konference z Onkologické kliniky 1. LF a VFN, využít u pacientů v různých stadiích choroby tak, aby výsledky byly validní pro změnu léčby. Zatím to je ale možné jen u určitých diagnóz – v tuto chvíli je pro praxi připravena detekce mutací faktorů pro epidermální růstové receptory, které se vyskytují u karcinomu plic.
„Tekutá biopsie pochopitelně nenahrazuje tkáňovou biopsii, ale v případě, že to pro pacienta není možné, což si dovedete zejména u nemocných s karcinomem plic představit, je možno i toto považovat za validní výsledek, o který se lze opřít,“ dodává profesor Petruželka s tím, že molekulární profil nádoru se už dnes získává ve spolupráci se zahraničními laboratořemi za zhruba 4000 euro.
Imunoterapie jen pro ty, kterým skutečně pomůže
Obrození se v poslední době dočkala také imunoterapie, která necílí na samotný nádor, ale využívá pro boj s rakovinou imunitní systém pacienta. V tuto chvíli to přitom vypadá, že se na základě molekulárních identifikátorů daří vybrat ty nemocné, u nichž tato léčba skutečně funguje – což se děje jen u zhruba 30 až 40 procent nemocných, u ostatních vesměs vyjde její podávání vniveč.
„Jedním z hlavních okruhů konference je, jak vybrat ten nejlepší nádor pro imunoterapii. Novým přínosem terapie tohoto typu je, že jsme schopni dosáhnout dlouhodobých léčebných odpovědí. Pětileté přežití maligního melanomu by se tak mělo stát realitou, stejně jako u nádorů plic, ledvin a dalších,“ vypočítává Luboš Petruželka.
Jak už jsme ale opakovaně informovali, nové postupy stojí náš zdravotnický systém nemalé částky peněz (o onkologii a hematoonkologii to platí dvojnásob a náklady stále rostou). Stále se tak hovoří o tom, jak vlastně vstup těchto terapií řešit, aby byl systém udržitelný. I když ale tento úkol zůstane na politicích, mohou jim některé z výše uvedených novinek situaci trochu usnadnit.
„Personalizovaná, individualizovaná medicína, která je podle přesných kritérií a na základě výsledků nejmodernější diagnostiky schopná nasměrovat drahé léčivo na skupinu pacientů, jíž prokazatelně pomůže, zároveň šetří prostředky pro skupiny, pro něž se třeba teď prostředky nedostávají. Pokud tedy budeme využívat léčiva efektivně a budeme mít efektivní nástroje, abychom dávali správný lék správnému pacientovi a měli větší jistotu, že mu pomůžeme, tak také efektivněji využijeme omezené zdroje,“ uvádí ředitelka VFN Dana Jurásková. Na druhou stranu tu však podle ní zřejmě vždy bude konflikt mezi cenou nové léčby a tím, co si můžeme dovolit zaplatit. „Rychlost výzkumu a zavádění nových metod do praxe zejména v medicíně je velmi rychlá,“ dodává.
Nemění se jen medicína, ale i pacienti
Protože je ale Prague ONCO multioborové kolokvium, nezapomíná se v programu ani na sestřičky a jejich roli v každodenní péči o onkologicky nemocné, ani na samotné pacienty. Těm byl už první den konference věnován seminář zaměřený na jejich aktivní úlohu při procesu uzdravování. Docentka Tesařová přitom poukazuje na to, že dnes skutečně jsou pacienti mnohem aktivnější než dříve, a to zejména ve smyslu pomoci druhým poté, co se sami uzdraví.
„Za dobu, co pracujeme s pacienty nejen v pacientských organizacích, ale hlavně v našich ordinacích, se jejich přístup diametrálně změnil. Už to nejsou ufňukané chudinky, které si ze své choroby udělaly trafiku a dalších dvacet let si stěžovaly, že kdysi onemocněly nádorem, ani osoby, které nechtěly vzpomínat na to, že byly kdysi nemocné, natožpak o tom s někým mluvit nebo někomu pomáhat. Teď to jsou osoby, které jsou vděčné, že se mohly z choroby uzdravit, a vděčnost projevují tím, že unikátní zkušenost chtějí uplatnit ve prospěch těch, kdo teprve s chorobou bojují,“ říká Petra Tesařová.
Onkologicky nemocní bohužel zároveň naráží na řadu komplikací, které jim jejich už beztak obtížnou situaci ještě ztěžují (psali jsme například zde). Nezřídka přitom za nimi stojí nepochopení a neznalost problematiky, což se v jednom konkrétním případě snažila změnit i konference Prague ONCO. „Pacientky s onkologickou diagnózou mají problém zúčastnit se lázeňských a wellness pobytů, protože se jich organizátoři a ošetřující personál trochu bojí. Program Wellness for Cancer má přístup změnit,“ říká Petra Tesařová.
A co by podle docentky Tesařové potřebovala česká onkologie do budoucna? „Potřebuje koncepci. Koncepce je především vize, jak bude onkologická péče vypadat a fungovat za deset nebo dvacet let, jak bude hrazená, kdo a kde ji bude provádět, jak budeme vzdělávat a motivovat mladé onkology, jak bude probíhat onkologická prevence a jak se bude na zhoubné nádory umírat,“ píše v úvodním slovu Prague ONCO Journal Tesařová. „Pragmatickou motivací je fakt, že se docent Dušek nikdy nemýlí v přesnosti odhadu počtu nových nemocných s malignitou v příštích letech,“ dodává.
V České republice v roce 2015 onemocnělo onkologickou chorobou více než 94 tisíc lidí a téměř 542 tisíc osob mělo někdy takové onemocnění diagnostikováno. Každý rok pak u nás zemře na rakovinu téměř 27 tisíc lidí. Nejčastějším nově diagnostikovaným zhoubným onemocněním v letech 2011 až 2015 byly kožní nádory (kromě melanomu), nádory tlustého střeva a konečníku, u žen pak rakovina prsu a u mužů rakovina prostaty a plic.
Michaela Koubová
