Spalničky jsou choroba, na jejíž nebezpečnost jsme ve vyspělých státech pozapomněli – a proto kvůli klesající proočkovanosti začíná její výskyt stoupat. V rozvojových státech jde ale i dnes o nemoc, na kterou děti umírají. Přesto už minulý rok přinesl jednu pozitivní zprávu: historicky vůbec poprvé se počet lidí, které spalničky připravily o život, snížil pod sto tisíc ročně. Světová zdravotnická organizace (WHO) tyto údaje zveřejnila až letos na podzim. Ještě v druhé polovině minulého století to přitom bylo 2,6 milionu.
Celkem 89 780 životů, nejčastěji dětí do pěti let – taková je celosvětová bilance, kterou si v minulém roce vyžádaly spalničky. Přestože nám v Evropě, kde dokonce někteří rodiče přestávají onemocnění pokládat za nebezpečné, může číslo připadat nepochopitelně vysoké, jde o velký úspěch očkovacích kampaní. Snížit počet obětí spalniček se přitom povedlo také díky dárci podporované vakcinaci, která odstartovala na začátku tisíciletí. Očkování tak podle WHO zachránilo od roku 2000 20,4 milionu životů a počet obětí klesl o 84 procent.
„Onemocnění ale celosvětově zůstává jednou z hlavních příčin úmrtí malých dětí, a to navzdory dostupnosti bezpečné a efektivní vakcíny,“ uvádí Světová zdravotnická organizace.
Vakcína proti spalničkám byla objevena v roce 1963. Do té doby zhruba každé dva až tři roky propukaly velké epidemie a ročně tak přišlo o život kolem 2,6 milionu lidí – k čemuž mohlo docházet až do 80. let, kdy se vakcinace rozšířila po celém světě. Od roku 2000 pak bylo rozděleno 5,5 miliardy dávek. Dnes si přitom mnohé rozvojové země, které díky dárcovské pomoci rozjely masivní očkovací kampaně, kupují vakcíny na rutinní očkování dětí samy.
„Bohužel hrozí, že tento skvělý postup bude podkopán nízkým pokrytím, a to nejen v mnoha rozvojových zemích, ale také v některých bohatých. Některé z velkých epidemií, k nimž během roku došlo, se odehrály v zemích OECD, jako je Německo či Itálie. Protože jsou spalničky tak nakažlivé, je oproti jiným vakcínám potřeba mnohem vyšší úroveň proočkovanosti, abychom dosáhli kolektivní imunity. Výsledkem je, že epidemie spalniček mohou přesně zasáhnout oblasti v nízkou úrovní imunizace už v počáteční fázi,“ napsal nyní v dopise Seth Berkley, výkonný ředitel Gavi, organizace, jejímž prostřednictvím mnoho dárců očkovací úsilí podporuje. Spolupracuje s ní jak WHO, tak americký Červený kříž, CDC či nadace Spojených národů.
Spalničky jsou virové onemocnění šířené nejen přímým kontaktem, ale i vzduchem. Jedno dítě ve třídě nebo na hřišti tak může nakazit tucet dalších, a to ještě předtím, než se onemocnění projeví vyrážkou. Epidemii je tak v komunitě či ve škole možno zabránit jen tak, že proočkovanost dosáhne 95 procent.
Ve vyspělých státech hrozí komplikace, v rozvojových smrt
Poslední dobou se bohužel epidemie objevují v mnoha zemích. Letos zemřelo přes 30 dětí v Rumunsku a v posledních dvou měsících vydalo americké Centrum pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC) upozornění na epidemie spalniček také při cestách do Anglie, Řecka, Itálie či na Ukrajinu. Cestovatelům tak doporučuje, aby učinili běžná preventivní opatření, tedy aby se před cestou nechali očkovat. Onemocnění se na jaře objevilo také v Česku, kde postihlo na Ostravsku desítky lidí.
Epidemie spalniček si užila i samotná Amerika. V letech 2014 a 2015 totiž přiměla epidemie v Disneylandu stát Kalifornie, aby ohledně očkování přijal nové zákony. Dnes se tak proočkovanost ve školkách v jižní Kalifornii přiblížila 98 procentům.
Ve vyspělých zemích jsou úmrtí na spalničky výjimkou – smrtelný je jen zhruba jeden případ z pěti tisíc. Častější jsou komplikace jako encefalitida, která může způsobit poškození mozku u jednoho případu z 1500, a také zápal plic vyskytující se u skoro sedmi procent případů. Jedno dítě z dvanácti pak kvůli spalničkám chytí také zánět středního ucha, což někdy může vést i k hluchotě. Závažné důsledky pak může mít onemocnění také u těhotných, kterým hrozí potrat.
Mnohem horší vyhlídky ale mají děti v chudých zemích. Podle odhadů WHO spalničky zabijí sedm procent podvyživených dětí a až 30 procent v některých případech epidemií mezi uprchlíky. Polovina neočkovaných dětí na světě žije v šesti státech – Kongu, Etiopii, Indii, Indonésii, Nigérii a Pákistánu.
Virus spalniček při nákaze postihuje dýchací trakt a šíří se do celého těla. Jde o onemocnění, které se vyskytuje pouze u lidí, u zvířat se neobjevuje. Prvním příznakem bývá vysoká horečka nastupující deset až dvanáct dní od nákazy, která obvykle trvá čtyři až sedm dní. Mezi další příznaky v počáteční fázi patří rýma, kašel, zarudlé slzící oči a malé bílé skvrny na tvářích. Po zhruba dvou týdnech od infekce nastupuje vyrážka, nejvíce na obličeji a krku. Během tří dní se vyrážka rozšíří po těle, načež přetrvá pět až šest dní, než začne ustupovat.
-mk-
