Hexavakcína se nově bude podávat místo čtyř jen třemi dávkami. Foto: Pixnio

Od roku 2018 se mění některá očkování, například haxavakcínou

Od roku 2018 se mění počty dávek u některých očkování. Například u hexavakcíny budou stačit tři dávky místo čtyř, proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím se bude očkovat až v šesti letech. Nově bude také z veřejného zdravotního pojištění hrazené očkování proti lidskému papilomaviru u chlapců ve věku 13 let, dosud bylo jen pro dívky. Ministerstvo zdravotnictví včera změny představilo novinářům.

 

Vyhláška mění očkovací schéma takzvané hexavakcíny, v níž jsou látky proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a onemocnění způsobeném původcem Haemophillus Influenzae b. Lékaři tohoto povinného očkování aplikují asi 400.000 dávek ročně.

Dosud se touto vakcínou očkovaly děti v devátém týdnu, třetím, čtvrtém a jedenáctém až osmnáctém měsíci. Nově se bude očkovat druhá dávka dva měsíce po první a třetí mezi jedenáctým a třináctým měsícem. Nedonošené děti budou mít i nadále čtyři dávky.

„Ukázalo se, že základní dvoudávkové schéma je prakticky srovnatelné s tím trojdávkovým. Je to ekonomičtější a i veřejnost apeluje na co nejmenší zatížení očkovacími látkami,“ vysvětlil důvody změn náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

Mění se také očkování kombinací proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. „První dávka by měla být od věku 15 měsíců, druhá v předškolním věku od dovršeného pátého do dovršeného šestého roku věku,“ uvedl. Dosud se očkovala druhá dávka šest měsíců po první.

Papilomavirus způsobuje zejména rakovinu děložního čípku, proto byly proti němu od roku 2012 zdarma očkované dívky. „Cirkulace tohoto viru se dá ovlivnit více, pokud je očkování celoplošné. Způsobuje i řadu problémů, které postihují chlapce od karcinomu penisu, přes poměrně častější papilomatózy jícnu,“ vysvětlil náměstek. Senioři nad 65 let budou mít hrazené očkování proti pneumokokům.

Názory na prospěšnost očkování se liší. Očkování dětí proti některým nemocem jsou v Česku povinná, roste počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají, protože je považují za nebezpečné. Závažné nežádoucí účinky ale nejsou prokázány. Díky vakcínám podle odhadů hygieniků nezemře ročně 500 dětí a dalších 150.000 neonemocní. Podle ministerstva zdravotnictví je k vytvoření takzvané kolektivní imunity potřeba očkování 95 procent populace. U některých nemocí už je Česko pod touto hranicí.

Podle předsedy Společnosti pacientů poškozených očkováním Václava Hrabáka jsou větší komplikace právě po kombinaci multivakcín s dalším nepovinným očkováním. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv bylo například v roce 2015 hlášeno 318 podezření na nežádoucí účinky hexavakcíny, 91 z nich bylo při kombinaci s očkováním proti pneumokům.

Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí pokuta až 10.000 korun. Neočkované děti také nepřijímají školky a školy v přírodě. Situací se zabývaly i soudy, několik kauz čeká i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Podle primářky infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hany Roháčové je očkování obecně jedním z největších výdobytků civilizace. „Vyjádření rádoby odborníků, že nemusíme očkovat, protože ty nemoci v Česku nemáme, jsou naprosto iluzorní,“ řekla dříve na tiskové konferenci k infekčním nemocem.

-čtk-