Českým zdravotnictvím v současnosti hýbe otázka zpětných bonusů, o které se zajímá Vrchní státní zastupitelství (informovali jsme zde a zde). Problematikou se začala zabývat také Všeobecná zdravotní pojišťovna. Ta přitom vyvrací, že omezovala financování akutní péče, nýbrž pouze pozastavila vyúčtování. Zároveň se největší česká zdravotní pojišťovna snaží o nastavení jasných pravidel vykazování, která dle ní problém vyřeší.
„Zřeteluhodná je otázka dodržování metodik vykazování u zvlášť účtovaných prostředků – to je gró problémů. VZP vnímá problém jako rozdílný výklad metodiky určené pro vykazování. V současné době díky informacím zveřejněným v registru smluv oslovil management VZP svoje smluvní partnery s dotazem na to, jakým způsobem přistupují k metodice vykazování ZUM a ZULP. Obdrželi jsme částečné odpovědi a snažíme se s jednotlivými partnery jednat. Osobně se domnívám, že snahou bude, aby věc byla postavena najisto, tedy aby jak poskytovatelé, tak plátci v systému veřejného zdravotního pojištění měli jasná, pochopitelná pravidla, podle nichž se mají chovat. Poté bude celý problém dle mého názoru uzavřen,“ vysvětlil včera po zasedání správní rady pojišťovny ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Zároveň ředitel vyvrací některé informace kolující v médiích. „Minulý týden jsem se dočetl, že VZP pozastavila financování akutní péče do nemocnic – to je holý nesmysl. VZP pouze v návaznosti na informace, které získala z registru smluv či veřejných zdrojů, pozastavila vyúčtování tak, aby obě dvě strany procesu vyúčtování, tedy my i naši partneři, měly jasno, jak vyúčtování uzavřít. Není to nic, co by zásadním způsobem ovlivnilo fungování systému akutní lůžkové péče. V minulosti tu byly doby, kdy vyúčtování trvalo dva, tři i více let. Neočekáváme tedy problém, jak byl některými médii definován. Spíše se budeme snažit, aby byl proces uzavřen co nejdříve,“ dodává ředitel Kabátek.
Některé projekty z fondu prevence by šlo čerpat více
Správní rada se také včera zabývala vyhodnocením čerpání z fondu prevence v uplynulém roce. Téměř o třetinu přitom vzrostl počet žádostí o příspěvel na očkování. V rámci projektu standardního očkování mohou pojištěnci čerpat příspěvek až 500 korun, přičemž bylo podáno 63 520 žádostí a VZP vyplatila 26,7 milionu. U speciálního očkování, kde mohli pojištěnci dostat příspěvek nad 500 korun, bylo podáno 119 235 žádostí a vyplaceno 95,5 milionu. Celkem tak bylo podáno 182 755 žádostí, zatímco v roce 2015 to bylo 137 861. Pojišťovna by přitom byla podle člena správní rady Rostislava Vyzuly ráda, aby se i v dalších letech dařilo navyšovat počet žádostí o zhruba 30 procent.
Další preventivní projekt je určen pro bezpříspěvkové dárce krve, kteří mohou čerpat příspěvek 1000 korun na náklady vynaložené na nákup rehabilitačních a rekondičních pomůcek nehrazených z veřejného pojištění nebo na nákup vitaminů. Celkem bylo loni podáno 27 458 žádostí a pojišťovna vyplatila 21,68 milionu korun. „Myslíme si, že je to dobrý výkon, ale podle mne by to mohlo být lepší,“ konstatuje Vyzula.
Projekt Maminka nabízí kompenzační příspěvek 1000 korun na náklady vynaložené na screening v prvním trimestru, cvičení a plavání pro těhotné, předporodní kurzy či pomůcky ke kojení. Podáno bylo 39 181 žádostí, v rámci nichž VZP vyplatila 32,9 milionu korun. Celých 71 procent prostředků přitom bylo využito na prvotrimestrální screening. „Každý rok máme kolem 110 tisíc maminek, VZP pak má necelých 60 procent obyvatel. Očekávali bychom tedy ještě možnost navýšení, i když celkově je čerpání hezké,“ říká profesor Vyzula.
VZP také loni pojištěncům nabídla příspěvek na dentální hygienu. „Tam došlo k extrémnímu nároku, kdy požádalo téměř 60 tisíc žadatelů a bylo čerpáno téměř 50 milionů korun. Limit byl 50 milionů korun, proto musel být projekt koncem března 2016 ukončen. O problematice jsme diskutovali a myslíme si, že by mohlo jít i více,“ poukazuje Rostislav Vyzula.
V rámci projektu Bezlepková dieta má pojištěnec VZP už od roku 2014 dvakrát ročně nárok na příspěvek až do výše šesti tisíc na nákup bezlepkových potravin. Loni bylo podáno 8897 žádostí, díky nimž pojištěnci dostali proplaceno 25,2 milionu korun. To je asi 90 procent uvolněných prostředků, čerpání se ale povedlo rozložit do celého roku tak, že nebylo nutno žadatele odmítat. Celkem se přitom zájem zvýšil zhruba o pětinu.
„Jak vidíte, některé projekty jsou více oblíbené, zatímco některé ještě nemají takovou popularitu nebo se o nich neví, takže jsou možnosti pojišťovny větší než počet žádostí. Je to tedy jen na lidech, jak se budou o jednotlivé programy zajímat,“ dodává Vyzula.
Na konci srpna měla VZP na běžném účtu základního fondu zdravotního pojištění zůstatek 3,74 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření základního fondu za leden až srpen dosáhne 3,61 miliardy, přičemž zdravotně pojistný plán počítal s 1,59 miliardy. Celkové příjmy činily 112,7 miliardy, což je 101,6 procenta zdravotně pojistného plánu, výběr pojistného z toho tvořil 77,23 miliardy čili 103,5 procenta zdravotně pojistného plánu. Očekávané výdaje by měly dosáhnout 109,13 miliardy, což je 99,8 procenta zdravotně pojistného plánu. Čerpání provozního fondu dosáhlo 2,8 miliardy, tedy 53,6 procenta zdravotně pojistného plánu, z fondu prevence bylo dosud využito 213,25 milionu čili 39 procent.
-mk-
