Stát za současné legislativy a stavu bezpečnosti ve školách neumí eliminovat rizika, která by mohla vést k opakování zářijové tragédie na učilišti ve Žďáru nad Sázavou. Vyplývá to ze závěrečné zprávy, které s přispěním ministerstev zdravotnictví a školství vypracoval resort spravedlnosti. Kompletní zprávu má k dispozici náš partnerský web Česká justice, vláda by se jí měla zabývat v pondělí.
Zpráva připravená ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou (ANO) doslova konstatuje: „Po věcné stránce bylo po provedených šetřeních všemi rezorty zjištěno, že v současné době ani na poli bezpečnosti ve školách a školských zařízeních a ani v rozhodovací praxi ve věcech ochranné léčbě neexistuje sjednocený postup vedoucí k naplnění účelu zákona a omezení rizik spojených jak s bezpečností škol, tak i s problematikou ochranné léčby.“
Každé ze zapojených ministerstev připravilo vlastní sadu nutných legislativních a praktických opatření, které by měly situaci zlepšit. Jde o vyhlášku o minimálním standardu bezpečnosti na školách a vytvoření Fondu pro podporu zabezpečení škol, z něhož by měly čerpat školy, které na nákladné bezpečnostní prvky nemají finanční prostředky. V resortu spravedlnosti by mělo dojít ke sjednocení rozhodovací praxe soudů v řízeních o ochranné léčbě. Za nutnost označuje zpráva povinné předkládání znaleckého posudku ve vymezených případech, a zejména přijetí nového zákona o výkonu ochranné léčby.
Spravedlnost: Chybí zákon o ochranné léčbě
Ministerstvo spravedlnosti mělo k dispozici jak závěry vlastních prověrek, tak stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství. Dospělo k závěru, že v konkrétním případě žďárské tragédie došlo ke kombinaci systémových vad s osobními selháními. „Úroveň rozhodování jednotlivých soudů v rámci zkoumaných typů řízení jsou rozdílné, přičemž jsou ovlivněny jak přístupem jednotlivých předsedů senátů k dané problematice, tak i postupem jednotlivých zdravotnických zařízení, na základě jejichž návrhu se řízení zahajuje, a do značné míry i aktivitou intervenujících státních zástupců,“ konstatuje zpráva.
Ministerstvo navrhuje přijetí nového zákona o výkonu ochranné léčby a připomíná, že pracovní skupina k jeho vzniku byla založena již před žďárskou tragédií. Samotný zákon by měl být v gesci ministerstva zdravotnictví.
Mezi navrhovanými opatřeními je i zavedení povinnosti vypracovat znalecký posudek v případě přeměny ústavní péče na ambulantní. „Ministerstvo připraví novelu trestního zákona zavádějící povinnost, aby byl v řízení o změně způsobu výkonu ochranného léčení z ústavního na ambulantní, v řízení o změně ústavního ochranného léčení na zabezpečovací detenci a v řízení o propuštění z ochranného léčení ve vymezených případech (s ohledem na závažnost stanovené diagnosy a její prognózu a škodlivost jednání), vždy vypracován znalecký posudek nezávislým znalcem,“ uvádí se ve zprávě.
O výsledcích mimořádné prověrky byli už minulý týden informováni předsedové krajských soudů. Zejména byli upozorněni na rozdílný rozsah dokazování prováděného soudy v řízení o změně psychiatrického a sexuologického ochranného léčení z ústavní na ambulantní formu, a byli vyzváni ke sjednocení rozhodovací praxe soudů, v jejichž obvodech se nacházejí psychiatrická zařízení.
Školství chce stanovit minimální standard bezpečnosti
V resortu školství se analýzy ujala Česká školní inspekce. Ta navrhuje sadu opatření, z nichž k důležitým patří stanovení minimálního standardu bezpečnosti na školách, ten by měl mít formu závazného právního předpisu. Školy by finanční prostředky měly čerpat z nově zřízeného fondu. Finanční náklady ale podle inspekce zatím není možné vyčíslit.
Žáci i učitelé by pak měli dostat do rukou centrálně vytvořený manuál popisující chování v mimořádných situacích.
Zdravotnictví: Změny v hospitalizaci proti vůli pacienta
Psychiatrické nemocnice postupují při podávání návrhů změny ochranného léčení ústavního na ochranné léčení ambulantní v souladu s platnými zákony, konstatuje zpráva resortu zdravotnictví. „Nicméně postupy v jednotlivých psychiatrických nemocnicích vykazují jednotné prvky, přestože forma a obsah nemusí být zcela jednotné,“ píše se dále.
V praktické rovině by mělo například dojít ke zjednodušení předepisování tzv. depotních antipsychotik, tedy léků, které díky svému dlouhodobému uvolňování umožňují lepší kontrolu pacienta.
Další návrh z dílny ministerstva zdravotnictví se týká změny možnosti hospitalizovat pacienta proti jeho vůli. Podmínkou hospitalizace by nadále nemělo být pouze bezprostřední a závažné ohrožování vlastní osoby nebo okolí formou fyzické agrese, ale také například ohrožení svého společenského statusu či vlastního nebo cizího majetku. Zpráva nicméně konstatuje, že v tomto bodě je pro kolizi s občanským zákoníkem o věci nutné dále jednat s ministerstvem spravedlnosti.
Resorty spravedlnosti a zdravotnictví se shodují v potřebě zákonem upravit pravidla ochranné léčby i v potřebě nezávislých posudků před ukončením léčby. Shoda naopak nepanuje nad návrhem ministerstva zdravotnictví na využití detenčních ústavů i pro uvalení vazby na duševně nemocné osoby, které jsou trestně stíhány a je nutno je izolovat od společnosti. Dalším sporným bodem je navrhované stanovení lhůty pro rozhodnutí soudu, a to například 48-hodinovou, podobně jako tomu je u uvalení vazby.
Ministerstvo zdravotnictví dále navrhuje zavedení centrálního registru pacientů v ochranné léčbě, který by byl přístupný soudům, státnímu zastupitelství a poskytoval by informace rovněž poskytovatelům zdravotních služeb. Drobným detailem by pak mohl být příspěvek na dopravu, pokud pacient cestuje za svým ambulantním lékařem.
Robert Malecký
(Článek vyšel na našem partnerském webu www.ceska-justice.cz)
