Celní správa by měla získat další pravomoc. První místopředseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček v rámci právě projednávané novely Občanského soudního řádu navrhl, aby získala monopol při vymáhání justičních pohledávek. Dnes je vymáhají buďto soudy, nebo soukromí exekutoři. Celkový objem neuhrazených spravovaných justičních pohledávek (bez rozlišení, zda jde o trestní či civilní pohledávky) činil k 31. 12. 2015 částku 5 524,1 miliónů korun, přičemž z více než 95 % jsou tyto pohledávky daňové.
Součástí návrhu, který odmítl v prvním čtení ústavněprávní výbor, je i rozsáhlá analýza Ministerstva spravedlnosti, která mapuje složení pohledávek a jejich rozdělení podle jednotlivých soudních okresů. Vondráček však pozměňovací návrh načetl ve druhém čtení.
[mn_protected]
„Skutečnost, že pohledávky nejsou vymáhány centrálně jedním orgánem, vede k horší předvídatelnosti procesního postupu orgánů vymáhajícího justiční pohledávky, k jeho nejednotnosti a též ke značné neefektivitě při vymáhání, k níž by jinak docházelo při kumulaci všech pohledávek u jednoho vymáhacího orgánu,“ konstatuje Vondráček v pozměňovacím návrhu. Nedostatkem či spíše důsledkem stávajícího systému je podle poslance negativní trend týkající se neuhrazených justičních pohledávek, když vykazuje setrvalý nárůst – mezi lety 2013 a 2015 došlo k nárůstu o cca 13 – 26 %.
Nejednotnost vymáhání
Mohlo by vás zajímat
Dalším problémem podle něj je nejednotnost vymáhajících orgánů. Smlouvu se soudním exekutorem má uzavřenu 83 soudů a dalších organizačních složek státu. Naproti tomu 42 soudů a dalších organizačních složek státu si justiční pohledávky i nadále vymáhá samo prostřednictvím vlastních zaměstnanců. „V rámci celé České republiky tak panuje zřejmá nejednotnost v otázce vymáhání. Shodný přístup nelze dokonce vysledovat ani v jednotlivých krajích (zejména v hlavním městě Praze, Plzeňském kraji a Zlínském kraji, rovněž v Ústeckém a Středočeském kraji) nebo u krajských soudů, přičemž sedm krajských soudů využívá služeb soudního exekutora, jeden nikoliv. Na soudech a jiných organizačních složkách státu v resortu Ministerstva spravedlnosti se zabývá vymáháním justičních pohledávek 221 zaměstnanců.
Z doložených dat podle Vondráčka plyne, že kromě nejednotnosti vymáhání justičních pohledávek je stávající systém spojen i s relativně vysokou neúspěšností, resp. nevymožením justičních pohledávek, a dále s poměrně vysokou zátěží na straně justiční soustavy, která je vymáháním uvedených pohledávek poměrně zbytečně zatížena.
Přijetím návrhu má být dosaženo jednotného postupu při vymáhání daňových justičních pohledávek, přičemž lze předpokládat, že bude-li vymáhání provádět pouze jeden orgán, v tomto případě Celní správa, bude vystupovat jednotně a předvídatelně bez větších lokálních rozdílů. Tím dojde k unifikaci vymáhacího procesu. „Omezení negativního trendu by mělo být dosaženo koncentrací vymáhání justičních pohledávek u organizační složky státu, která má vyšší potenciál tento trend omezit i s menším personálním vybavením. Očekává se, že přesun vymáhání justičních pohledávek na Celní správu ČR k omezení negativního trendu přispět může,“ je přesvědčen Vondráček.
Odbřemenění soudů
Konečně má návrh za cíl odbřemenit justici od agendy, která svoji povahou neodpovídá činnosti soudů, aby mohly být uvolněné kapacity využity jinak a efektivněji. V této souvislosti by mělo dojít i k úspoře nákladů spojených s vymáháním justičních pohledávek na straně justice (u soudů, státního zastupitelství a ve Vězeňské službě). Toto očekávání je podle Vondráčka založeno na poznatku vyplývajícím z dosavadní praxe spojené s tím, že některé soudy již nyní nevymáhají civilní justiční pohledávky samy, ale prostřednictvím soudních exekutorů, čímž došlo v minulosti k úspoře deseti pracovních míst. „Skutečnost, že některé soudy se uchýlily k variantě soudního exekutora, svědčí o tom, že vymáhání pohledávek samotnou justicí bylo neefektivní a zbytečně zatěžovalo soudní aparát úkoly, které zcela jistě nepatří do stěžejní činnosti justice. Z tohoto pohledu proto nelze soudům vyčítat, že se této činnosti „zbavily“ převedením na soudní exekutory. Na druhou stranu tím dochází k prodražování vymáhání pohledávek o odměnu exekutora, což se ve svém důsledku promítne do celkové částky vymáhané po dlužníkovi. Pokud dojde k přesunu vymáhání pohledávek na celní správu, tento ve své podstatě nadbytečný náklad vymáhání odpadne a dlužník tak nebude doplácet na neschopnost či neochotu soudů, resp. státu pohledávky vymáhat,“ vysvětluje dále poslanec.
Nárůst nákladů
Proti návrhu se ostře vymezila Odborová organizace zaměstnanců exekutorských úřadů. „Jsme zděšeni podstrčeným odůvodněním z pera Ministerstva spravedlnosti. V odůvodnění pozměňovacího návrhu se uvádí, že na vymáhání soudních pohledávek budou pracovat pouze zaměstnanci v 9. a 10. platové třídě – tedy se středoškolským a vysokoškolským vzděláním bakalářského typu. Celní správa by měla přijmout 180 zaměstnanců,“ odmítá návrh předseda exekutorských odborů Jiří Zoc. Tato navrhovaná úprava podle něj zatíží stát o 96 miliónů korun ročně a na jednorázových, avšak po třech letech se opakujících nákladech, 24 miliónů. Spolu s dalšími náklady v průměru zaplatí daňový poplatník Celní správě o minimálně 150 miliónů korun ročně navíc. Protože má jít o hlavní činnost Celní správy, lze očekávat, pokračuje Zoc v kritice, půjde o zaměstnance ve služebním poměru, tedy s dalšími benefity, jako např. výsluhy apod. Na zaměstnance v 10. platové třídě bude stát vynakládat ročně 533 520,- Kč tedy 44 460 Kč měsíčně. Zaměstnanci exekutorských úřadů na stejném místě přitom mají dle odůvodnění mzdu 26 072 korun „Kdo bude dělat odbornou právní činnost, pak z analýzy zřejmé není. Dosud agendu u 83 soudů, nebo vězeňských služeb provádějí soudní exekutoři zdarma, když byli vybráni na základě podmínek doporučených Ministerstvem spravedlnosti, aby státní rozpočet nebyl zatížen. „Vymahatelnost bude nejistá, protože pokud dojde na kvalifikované činnosti – zastavování, dražby apod., bude se hledat nové řešení, případně budou dražit soudy, či finanční úřady. Nebo zase exekutoři?,“ ptá se Zoc.
Jak dále uvádí, je nepochybné, že pokud exekuční agendu převezme Celní správa, exekutorské úřady budou muset propouštět zaměstnance. Současně nebude možné zaměstnance přesunovat na nová místa v Celní správě, protože místa výkonu činností exekutorských úřadů a Celní správa jsou v jiných městech. Propouštění navíc bude umocněno snížením exekučního tarifu, jehož důsledky se projeví s roční prodlevou. „Odborová organizace exekutorských úřadů nedoporučuje pozměňovací návrh přijmout, i vzhledem k tomu, že byl odmítnut i ústavněprávním výborem sněmovny,“ uzavírá Zoc. „Z materiálu je navíc zřejmé, že byl připraven Pelikánovým resortem, a je tedy s podivem, proč jej nepředložil pan ministr přímo jako návrh MS,“ uzavírá předseda exekutorských odborů.
[/mn_protected]
Dušan Šrámek
