Oddlužovací novela insolvenčního zákona, která je založena na zpřístupnění osobního bankrotu osobám, které by podle současné úpravy na něj nedosáhly, byly námětem sympozia, které se uskutečnilo v rámci Stálé konference českého práva ve spolupráci s Českou asociací věřitelů (ČAV). Většina účastníků odmítla příliš benevolentní nastavení podmínek pro oddlužení.  „Přijetí novely pro dlužníky bude dalším signálem, že své dluhy nemusí platit, a to vůbec,“ řekl kupříkladu prezident ČAV Pavel Staněk.

Novela, kterou již napodruhé v prvním čtení přerušila Poslanecká sněmovna, nebude zřejmě do konce volebního období přijata.  Shodli se na tom ministr pro legislativu a lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) a první místopředseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO).

Jak v úvodu Staněk připomněl, oddlužení vstoupilo do českého právního řádu v roce 2008. Do dnešního dne bylo dlužníky podáno 150 000 návrhů, z toho jich uspělo 105 000, kteří musí splatit až 30 % svých dluhů v průběhu pěti let. Postupně klesající zájem o osobní bankroty vysvětluje Staněk dobrou kondicí české ekonomiky a rekordně nízkou nezaměstnaností.  „Existují i názory, že mezi uchazeči vymizeli ti, kteří jsou schopni splnit dnešní náročnější podmínky,“ řekl dále.

[mn_protected]

Zastánci tohoto názoru se domnívají, že je zde poměrně vysoký počet předlužených osob, které by rády řešili svůj problém osobním bankrotem, ale nejsou schopny do něj vstoupit.“ Jak dále Staněk připomněl, nejnovější návrh změny insolvenčního zákona, který byl přerušen v prvním čtení ve sněmovně, má podle předkladatele, Ministerstva spravedlnosti, řešení pro 650 000 osob, které mají vícečetné exekuce, tedy více jak dvacetině občanů přinést řešení jejich současné situace. „Nedomnívám se, že by tato novela mohla přinést kýžený výsledek, a povede pouze k dalšímu nezodpovědnému zadlužování občanů. Přijetí novely totiž pro dlužníky bude dalším signálem, že své dluhy nemusí platit, a to vůbec.“ Novela tak podle Staňka povede k faktickému vyvlastnění věřitelů, a to bez náhrady.

Mohlo by vás zajímat

Podle předsedy Legislativní rady vlády a ministra pro lidská práva Jana Chvojky vykazuje současný systém zadlužení dlouhodobou neudržitelnost. Vzniká tak sociální vyloučení a dluhová past, do níž upadá statisíce lidí. „Nastává tak pro ně doživotní živoření na úrovni životního minima.“ Jak dále Chvojka konstatoval, exekuce neplní svůj účel, což vede je vzniku šedé ekonomiky, protože lidé nepůjdou do standardní práce.  „Dochází ke kolizi práva na důstojný život a právem na majetek, které ale není absolutní. Hledání optimálního řešení je politickým rozhodnutím.“ Oddlužení není podle ministra odpuštění dluhů, ale dlouhý a náročný proces, který má umožnit nový start. Nicméně, jak řekl závěrem, novela podle něj v tomto volebním období již neprojde.

První místopředseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček připomněl, že návrh byl předložen až v únoru, a že neprošel Legislativní radou vlády.  A v současnosti se stal cílem obstrukcí pravicové opozice. „Mám určité pochybnosti, že zákon projde, a vidím v tom čas na praktické diskuse. V současnosti je to na hraně toho, co snese dlužník i věřitel,“ dodal Vondráček s tím, že výraz poctivý dlužník je bizarní pojem. Přesto nechce zpochybňovat dluhovou past, kterou označil za časovanou bombu. „Chtěl bych ocenit ministerstvo, že přišlo s koncepčním řešením.“

Připomněl rovněž svou advokátní praxi, z níž nezná případ, že by za dlužníkem nezůstal věřitel, který dotyčnému poskytl nějaké reálně zboží či službu. To má dopady na celou společnost, motivaci, frustraci věřitelů. „Neudržíme-li ten střed, vrátí se nám to,“ řekl dále Vondráček s tím, že nulová varianta navržená v zákoně je pro něj nepřijatelná, a zavedení tříleté hranice by znamenalo, že by vymizelo stoprocentní splácení pohledávek.  Zásada, že dluhy se mají platit, by měla zaznít na každé konferenci. Závěrem pak potvrdil Chvojkova slova, že se norma již nestačí v tomto volebním období přijmout.

„Názor bankovního sektoru je velmi kritický, protože podporuje princip morálního hazardu, a na druhé straně oslavuje osvědčené pravidlo, že dluhy se mají platit“ řekl úvodem svého vystoupení hlavní právník České bankovní asociace Filip Hanzlík. „V posledních dvou třech letech vnímám ve snahách legislativy nepříjemný trend neustálých často si protiřečících úprav především procesních norem, takže se ocitáme ve stavu jakéhosi přesyceného legislativního roztoku.

Novela je podle jeho slov nepřiměřená, vychylující kyvadlo ve prospěch dlužníků. Hanzlík by se proto přimlouval za legislativní pauzu, aby se získal čas k řádné implementaci toho, co již bylo přijato. Podle Hanzlíka by bylo rovněž dobré se zamyslet nad tím, zda by se problémy zadlužených osob měly řešit prostředky insolvenčního práva, a ne prostředky sociálních opatření. Zmínil v této souvislosti návrh poslance Pavla Blažka (ODS), který přišel s návrhem, že by dluhy měl sanovat stát, ne věřitel, protože stát zavinil svou liknavostí různé nekalé praktiky, například v oblasti lichvy.  Tato myšlenka se objevila i v příslušné pracovní komisi MS jako alternativa současnému stavu , ale tato komise byla rozpuštěna, připomněl Hanzlík.  Pokud se týká konkrétních ustanovení, i jemu nejvíce vadí varianta, při níž by nemusel dlužník splatit nic.

[/mn_protected]

Dušan Šrámek