Výše kapitačních plateb, počet rezidenčních míst či EET – to jsou problémy, které nyní trápí praktické lékaře nejpalčivěji. Právě v tuto chvíli je probírají na Jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, která odstartovala včera ve Slovanském domě v Praze a potrvá do neděle. Hned první den přitom praktici schválili memorandum, v němž žádají ministerstvo zdravotnictví, aby dorovnalo cenu práce a rozvolnilo preskripční omezení. Ta byla jedním z hlavních témat minulého ročníku konference (více zde), za uplynulý rok se ale na tomto poli příliš změnit nepovedlo.
Praktičtí lékaři v memorandu žádají náměstka pro zdravotní pojištění Toma Philippa, aby splnil příslib o dorovnání kapitační platby o šest procent. Podle Společnosti všeobecného lékařství se měl nárůst dle původní dohody rozdělit do dvou etap. První tři procenta měla být navýšena letos, druhá v příštím roce. Praktici přitom loni na podzim odvolali protesty právě pod příslibem, že budou platby dorovnány, zároveň se uvolní preskripční omezení a rozšíří kompetence. O posledních dvou bodech je zatím ticho po pěšině (vyjma toho, že poslanci ve sněmovně zavrhli pozměňovací návrh Leoše Hegera z TOP 09 na rozvolnění preskripčních omezení, více zde), a co se týče nárůstu prostředků, ani tam to nijak růžově nevypadá.
„Nyní se dozvídáme, že peníze ministerstva půjdou do nemocnic na úhradu lůžkových zařízení. Ambulantnímu sektoru, navzdory dohodám, nezůstane takřka nic,“ zlobí se Svatopluk Býma, předseda SVL. Podle něj přitom praktici nechtějí peníze navíc, ale žádají o dorovnání dluhu – cena lékařské práce se totiž zvýšila o deset procent, to ale v kapitační platbě zohledněno nebylo. „V roce rekordního nárůstu finančních prostředků pro zdravotnictví považujeme dorovnání dluhu a splnění slibů za absolutní minimum toho, co může ministerstvo udělat pro primární péči,“ dodává Petr Šonka ze Sdružení praktických lékařů.
Počet rezidenčních míst by se měl navýšit na 130, žádá SVL
Peníze ale nejsou to jediné, co praktiky trápí. Přinejmenším stejně urgentně vnímají situaci na poli vzdělávání svých nástupců. Letos totiž ministerská vyhláška snížila počet rezidenčních míst z loňských 110 na sto, což podle SVL není dost. Praktičtí lékaři totiž patří k segmentům s nejvyšším věkovým průměrem – podle dat ÚZIS z konce roku 2013 byl průměrný věk praktika 54 let a věkový medián 56 let. Vůbec nejstarší ze všech doktorů jsou přitom dětští praktici s věkovým průměrem 56 let a mediánem 57 let, oproti tomu celkově je průměrný věk lékařů 48 let a medián o rok vyšší. Pokud se tedy podle SVL počet rezidenčních míst pro praktické lékaře nezačne zvyšovat, hrozí kvůli stárnutí jejich nedostatek a tedy nedostupnost primární péče.
„Pokud nedojde k navýšení rezidenčních míst alespoň na 130, hrozí v budoucnu plošný nedostatek lékařů. Lidí, které je potřeba léčit, přibývá a praktici stárnou. Rekvalifikace lékařů jiných specializací, kteří ale zůstávají na místě, problém také neřeší. Příkladem za všechny jsou Severní Čechy, kde na ordinaci jednoho lékaře připadá přes 2 600 pacientů, což je neúnosné,“ uvádí člen organizačního výboru konference a místopředseda SVL Igor Karen.
Ministerský příspěvek na přípravu jednoho mladého praktického lékaře přitom činí 1 440 000 korun na tři roky. „Částka musí pokrýt rezidentův plat včetně odvodů, pracovní oděv, zaškolení a draze placenou praxi v nemocnici. Zatímco v nemocnicích jsou absolventi ufinancovatelní, v primární péči funguje princip jeden lékař na jednoho mladého lékaře s povinností být do 15 minut fyzicky k dispozici v případě potřeby rezidenta,“ přibližuje Jana Vojtíšková. Na druhou stranu připomeňme, že v tomto směru ministerstvo prostředky navyšuje. Například v roce 2015, kdy taktéž vypsalo pro praktické lékaře sto rezidenčních míst, činila částka na místo a tři roky 1 188 000 korun.
Celkově však letos ministerstvo investovalo do rezidenčních míst v primární péči o čtyři miliony korun méně než loni. „Svým rozhodnutím zásadně omezuje rozvoj primární péče na úkor nemocniční, kde poskytlo podporu ve výši 596 400 000 korun. V roce 2018 plánuje úhradovou vyhlášku, která způsobí další rozevření nůžek mezi výší úhrad do nemocniční a ambulantní péče. Tento problém nás pobuřuje a jsme připraveni protestovat,“ říká docent Býma.
A kolik absolventů vlastně do primární péče míří? V Česku opustí školy zhruba tisíc lékařů ročně. Skoro tři čtvrtiny plánují pracovat v Česku, 27 procent zvažuje práci v zahraničí, nejčastěji na dobu dva až pět let. Obvykle pak absolventi vidí svou budoucnost v nemocnicích, do ambulancí chce zamířit 22 procent. Největší zájem je právě o obor všeobecné praktické lékařství. Nejen vzdělávání v něm ale brzy dozná změn. Důvodem je novela zákona 95/2004 o postgraduálním vzdělávání lékařů, která začne platit letos v červenci. Ta prodlužuje trvání základního kmene z 24 na 30 měsíců, po němž mladého lékaře čeká povinná zkouška. Za další půlrok pak následuje vlastní atestační zkouška. Nový systém však s sebou podle SVL přináší organizační potíže – v jednom roce totiž bude třeba vyzkoušet dvojnásobný počet lékařů.
Jinak ovšem naše vzdělávání odpovídá Evropě. „Délka specializačního vzdělávání všeobecného praktického lékaře včetně kmenu činí dle nového zákona minimálně tři roky, tak jako ve většině evropských zemí, ale například v severských státech je to šest až sedm let. V současné době není důvod k zásadním změnám specializační přípravy tuzemských praktických lékařů. Ta svou délkou, strukturou i způsobem zakončení odpovídá většině zemí v EU a vyhovuje veškerým požadavkům Evropské unie,“ konstatuje Svatopluk Býma.
Zvýší praktici ceny kvůli EET?
Do třetice aktuálních problémů, na něž si praktici stěžují, zmiňme ještě elektronickou evidenci tržeb. První elektronické účtenky by měli lékaři vydat za rok, čímž rozhodně nejsou nadšeni. „EET považujeme za svazování svobodného povolání. Zásadní problém vidíme v neefektivnosti využívání složitého a drahého systému pro minimum obratů, které v ordinaci vykážeme. Většina plateb jde totiž přes účty zdravotních pojišťoven. Jelikož stát nepřislíbil žádné kompenzace tak jako například v pohostinství, budeme nuceni zvýšit ceny za služby v našich ordinacích a pokusit se vyrovnat náklady na EET. Do ordinace si budeme muset pořídit rychlý internet, respektive software na elektronickou evidenci tržeb. Primárně nás ale netíží nutné vynaložené prostředky, ale další byrokracie, které stále přibývá a již nyní s ní trávíme přes 30 procent veškerého času, který bychom jinak mohli věnovat našemu poslání léčit. Pokud slyšíme argument, že od toho máme sestry, je potřeba si uvědomit, že i ty jsou výhradně medicínskými pracovníky, nikoli administrativní pracovnice. Zdravotník má léčit, ne papírovat,“ míní Cyril Mucha, člen pracovní skupiny pro elektronické zdravotnictví ČLS JEP.
Podle SVL může zavedení systému EET nejvíce poškodit periferní části ČR, kde je největší výskyt starších lékařů a není jasné, kdo nastoupí po nich, pokud odejdou do důchodu. Otázkou také zůstává, kolik bude software pro elektronickou evidenci tržeb stát. „Naše společnost si dělala průzkum mezi SW firmami, ale výrobci o ceně stále mlží,“ dodává Mucha.
Všeobecní praktičtí lékaři však na konferenci nehodlají řešit jen akutní problémy, chtějí se také zabývat tím, jak primární péči v Česku posunout dál tak, aby se přiblížila vyspělým státům. V některých oblastech totiž máme mezery. „A to především na poli politickém, kde by čeští státníci měli chtít řešit výzvy v péči o zdraví, které vyplývají z demografických trendů a růstu počtu chronických i polymorbidních pacientů, který je zapříčiněn stárnutím velké části populace. Především by pak měli uvádět tyto koncepce do praxe, kde se bez využití potenciálu primární péče neobejdou. Pomoci by také mohlo zavedení národní koncepce rozvoje primární péče v ČR, udělení více kompetencí praktickým lékařům v poskytování péče, a to včetně zrušení zbytečných preskripčních omezení. Praktické lékařství by mělo být napříč lékařskou komunitou vnímáno jako odborná disciplína s vlastní náplní vzdělávání, výzkumem, svými důkazy a klinickými aktivitami, která je nepostradatelná a klíčová pro pacienta i zdravotní systém,“ uzavírá docent Bohumil Seifert, vědecký sekretář SVL.
-mk-
