Kabinet zaujal na včerejším jednání neutrální stanovisko k návrhu, který by přinesl změny do hrazeného očkování starších lidí proti pneumokokovým onemocněním. Vyplývá to z výsledků jednání vlády. Poslanecký návrh novely o zdravotním pojištění počítá s tím, že by se dostaly na stejnou úroveň oba druhy vakcín využívaných lékaři. Vláda měla podle podkladů doporučit předlohu upravit tak, aby nevyvolávala pochyby o souladu s ústavním pořádkem. Nesouhlasné stanovisko vlády ovšem dostali zákonodárci k předloze skupiny poslanců hnutí ANO, jež by měla v praxi umožnit vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě.
V současnosti je stav na poli očkování proti pneumokokům pro lidi starší 65 let takový, že mohou mít bez doplatku jeden druh vakcíny. Pokud chtějí druhý, musejí podle důvodové zprávy doplatit zhruba tisícikorunu. Pojišťovny podle autorů novely nyní hradí kvůli nejasnému výkladu zákona konjugovanou vakcínu jen do výše levnější polysacharidové vakcíny. „V praxi se to v rámci očkování seniorů odráží v dominantním využití polysacharidové vakcíny, což je ale v rozporu s odbornými doporučeními,“ stojí v důvodové zprávě.
Polysacharidová vakcína tvoří protilátky, které podle předkladatelů účinkují tři až pět let. Potom je nutné očkování opakovat. V případě konjugované vakcíny, byť je dražší, stačí očkování jedno, upozornili.
Novela, kterou podepsali zástupci všech sněmovních klubů, by do budoucna umožnila plnou úhradu i případných nových vakcín. Autoři vzhledem k blížícímu se konci volebního období navrhují, aby Sněmovna schválila předlohu zrychleně už v prvním čtení.
Kabinet měl podle navrhovaného stanoviska doporučit, aby z novely vypadla navrhovaná pravomoc ministerstva zdravotnictví schvalovat hrazené očkovací látky, když k tomu nebudou zákonné meze.
Elektronizace dle ANO se vládě nezdá
Jak se dalo očekávat, odmítavé stanoviska zaujala vláda k návrhu zákona, který, alespoň podle důvodové zprávy, řeší nejakutnější legislativní nedostatky v elektronizaci zdravotnictví. Nynější právní úprava podle autorů předlohy v čele s předsedou sněmovního zdravotnického výboru Rostislavem Vyzulou brání nasazení technologií, které by zkvalitnily péči o pacienty, snížily zdravotnickým pracovníkům administrativní zátěž a přinesly by taky úspory.
Norma by podle předkladatelů umožnila digitalizaci nynější zdravotnické dokumentace a výměnu dat. Zajistila by také minimální standardy zabezpečení zdravotnické dokumentace, která by byla vedena v elektronické podobě. Podle vládních legislativců však nepojímá elektronizaci zdravotnictví celkově.
„Obsahuje pouze dílčí úpravu spočívající ve vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě, ovšem již neupravuje další, na to navazující otázky, například v souvislosti s likvidací listinné zdravotnické dokumentace převáděné do elektronické podoby,“ napsali v předběžném stanovisku.
Návrhem samostatného zákona by také vzniklo Národní centrum elektronického zdravotnictví, jež by mělo na starosti zejména koordinaci činností v této oblasti a strategické materiály.
Předkladatelé chtějí, aby Sněmovna schválila normu zrychleně už v úvodním kole. Navzdory tomu je ale spíše nepravděpodobné, že by dolní komora stihla předlohu projednat do podzimních voleb.
-čtk-
