Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh nového exekučního řádu, který by veřejné zdravotní pojištění připravil o stovky miliónů korun ročně. Na nepromyšlený nápad naštěstí v rámci připomínkového řízení upozornilo ministerstvo zdravotnictví. Námitka byla akceptována a zdravotní pojišťovny budou vyjmuty z povinnosti hradit zálohy na náklady exekuce a také náhrady za tzv. paušálně určené hotové výdaje i za poskytování údajů z rejstříku zahájených exekucí. Jenom VZP totiž ročně navrhuje až 70 tisíc exekucí. Kdyby za každou měla platit uvedené poplatky, ročně by jí vznikly náklady minimálně 580 miliónů korun. Přitom zdravotní pojišťovny nemohou vznik vymáhaného práva ovlivnit tzv. od počátku, neboť zdravotní pojištění vzniká u každého občana dnem narození. To je ostatně argument, na základě, kterého budou nakonec poplatkové povinnosti zbaveny.
Ministerstvo spravedlnosti (MSp) připravilo návrh zákona, kterým se mění občanský soudní řád a exekuční řád. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) vyslovilo v připomínkovém řízení nesouhlas s novými povinnostmi zdravotních pojišťoven, jež by jim novelizované znění exekučního řádu uložilo (ten je zakotven v zákoně č. 120/2001, o soudních exekutorech a exekuční činnosti). Cílem navrhovatele totiž je omezení počtu podávaných exekučních návrhů a zabránění hromadění exekucí. Z tohoto důvodu se zavádí nová paušální náhrada hotových výdajů za úkony v první fázi exekučního řízení a povinná záloha na náklady exekuce. Tyto náhrady a zálohy má na počátku exekučního řízení zaplatit „oprávněný“, tedy ten, jemuž někdo dluží (dlužník se nazývá „povinný“). Oprávněný má tak být nucen předem zvážit, zda jsou majetkové poměry povinného takové, aby pohledávka mohla být úspěšně vymožena. V případě bezvýslednosti exekuce nebudou oprávněnému vynaložené výdaje uhrazeny. Co by to znamenalo pro zdravotní pojišťovny? Odpověď formulovalo ve svých připomínkách MZ.
Přes půl miliardy nových nákladů
„Navrhované změny exekučního řádu… vyvolají na straně zdravotních pojišťoven nárůst nákladů spojených s vymáháním dluhů na pojistném na veřejné zdravotní pojištění a na penále z dlužné částky pojistného v exekučním řízení,“ varovalo MZ a připojilo data z VZP, která podává cca 60 až 70 tisíc exekučních návrhů ročně. Současně lze předpokládat, že by pojišťovny získaly zpět pouze u 1/3 exekučních návrhů. „Z prostředků veřejného zdravotního pojištění, které jsou považovány za veřejné prostředky, tak budou na exekuční řízení vynaloženy stovky miliónů korun ročně navíc,“ vysvětlilo MZ s tím, že hrazení povinných záloh na náklady exekuce by mělo negativní dopady rovněž do zdravotně pojistných plánů pojišťoven a snížilo by výtěžnost vymáhání dluhů na pojistném a na penále.
Příklady předpokládaného ročního nárůstu nákladů na exekuční řízení VZP, pokud by se na ní vztahovala povinnost platit zálohy a náhrady:
Povinné zálohy na náklady exekuce
- u pohledávek do 20.000 Kč by záloha činila 3.900 Kč (včetně DPH) – odměna 1500 Kč + 1750 Kč paušální hotové výdaje + 650 Kč DPH); u 5 tisíc případů by náklady představovaly částku cca 19,5 mil. Kč,
- u pohledávky ve výši 50.000 Kč by záloha činila 6.600 Kč (včetně DPH); u 45 tisíc případů by náklady představovaly částku cca 297 mil. Kč,
- u pohledávky ve výši 100.000 Kč by záloha činila 11.100 Kč (včetně DPH); u 10 tisíc případů by náklady představovaly částku cca 111 mil. Kč,
- u pohledávky ve výši 500.000 Kč by záloha činila 47.100 Kč (včetně DPH); u 3 tisíc případů by náklady představovaly částku cca 141, 3 mil. Kč.
- Souhrn minimálních nákladů: 568,8 mil Kč/rok.
Náhrada paušálně určených hotových výdajů dle § 35 odst. 10 exekučního řádu
- 200 Kč (dle § 13 odst. 10 návrhu novely vyhlášky č. 330/2001 Sb.); u 60 tisíc případů by náklady představovaly částku 12 mil. Kč/rok.
Náhrada za poskytování údajů z rejstříku zahájených exekucí
- 50 Kč (dle § 16a návrhu novely vyhlášky č. 330/2001 Sb.) za poskytnutí údajů týkajících se jednoho exekučního titulu; u 60 tisíc případů by náklady představovaly částku 3 mil Kč/rok.
Pojišťovny budou od náhrad a záloh osvobozeny
MZ požadovalo, aby úprava postoupení exekučního návrhu exekutorovi, který vede proti povinnému exekuční řízení, jež bylo zahájeno jako první, se nevztahovala na případy, kdy oprávněným je zdravotní pojišťovna. Zdůvodňovalo to jednak tím, že pojišťovnám vzniknou nové náklady (nová paušální náhrada hotových výdajů, nová náhrada za poskytnutí údajů z rejstříku zahájených exekucí) a jednak tím, že VZP již delší dobu spolupracuje s exekutory, se kterými má uzavřeny rámcové smlouvy a „stávající osvědčená součinnost pojišťovny a exekutorů“ by byla v důsledku koncentrace exekučních řízení omezena. Kdyby nebylo možné vyhovět, tak MZ žádalo alespoň, aby byly pojišťovny osvobozeny od výše zmíněných náhrad. MSp se k této variantě přiklonilo a přistoupilo na osvobození nejen od náhrad, ale také od záloh na náklady exekuce.
Naopak nevyhovělo poslednímu požadavku MZ, aby byla prodloužena lhůta, po jejímž uplynutí bude exekutor povinen rozhodnout i bez návrhu a souhlasu oprávněného o zastavení exekuce, a to ze z navrhovaných dvou na čtyři roky. Tato doba je podle MZ krátká. Pokud bude chtít oprávněný pokračovat, bude muset složit další zálohu na náklady exekuce. Od té však budou zdravotní pojišťovny nakonec osvobozeny, takže se tento bod z hlediska finanční zátěže stal irelevantním. Nicméně doplňme, že s ním MSp nesouhlasilo, neboť „zastavování exekučních řízení po uplynutí stanovené lhůty je jedním z koncepčních prvků navrhované právní úpravy, který by měl přispět k řešení problému vícečetných exekucí“.
-cik-
