Americký stát Georgia je se svým počtem 10,2 miliónu obyvatel srovnatelný s Českou republikou a aktuálně řeší velmi podobný problém: Akutní nedostatek zdravotních sester. „Tak zlé to ještě nikdy nebylo,“ řekla portálu Georgia Health News Marry Fortová z Maconu, která pracuje ve společnosti Accountable Healthcare Staffing, zabývající se „krátkodobým pronájmem“ středního zdravotnického personálu zdravotnickým zařízením. Dle ní je současná situace tristní a volné certifikované sestry teď shánějí prakticky všechny nemocnice. Sestřičky, které v nich už pracují, jsou vyčerpané přesčasy a vystaveny riziku, že udělají chybu. Jedním z faktorů je rychle rostoucí místní populace v Georgii a druhým rychlé stárnutí obyvatelstva. A objevil se další problém – budoucí sestry nemá kdo učit, protože školy platí hůře než nemocnice.
„Nedá se očekávat, že by se situace v dohledné době měla zlepšit, spíš to bude ještě horší,“ myslí si Ninfa Saundersová, generální ředitelka Navicent Health, také z Maconu. Peter Buerhaus, expert na zaměstnanost ve zdravotnictví z Montanské státní univerzity je však překvapen: „Na federální úrovni ani v jiné oblasti USA žádnou takovou krizovou situaci nevidíme, někde občas nárazově sestry chybí, ale s personálem určitě není žádný celostátní problém, jako tomu bylo třeba v 70., 80., či 90. letech nebo okolo milénia“.
Kam mizí sestry?
Někteří odborníci si ovšem myslí, že se rozhodně o žádný náhodný výkyv nejedná a že komplikací s dostupností personálu bude víc a víc po celých Spojených státech. Marry Fortová potvrzuje, že aktuálně mají ve firmě celoplošnou poptávku po cca 11.000 „létajících“ zdravotních sestrách, což je oproti minulosti poměrně hodně vysoké číslo.
Jen v Georgii podle odhadů z různých zdrojů pracuje nejméně 69.000 až 90.000 zdravotních sester. „Za jejich současný nedostatek pravděpodobně může i masivní odchod mnoha pracovnic do penze. V celých Spojených státech amerických se momentálně na odchod do důchodu připravuje zhruba 1 milion zdravotních sester. A s jejich odchodem pocítíme i odliv kvanta kvalifikovaného personálu, který do práce nastupoval v letech 1975-1980. Mezi roky 1971 a 1973 totiž dostalo vzdělávání sester v USA velkou finanční injekci,“ říká Peter McMenamin z American Nurses Association, který si je dle svých slov vědom i toho, že v této době není na pracovním trhu k dispozici dostatečně erudovaný personál, který by tyto ročníky nahradil.
Je to paradox – i přesto, že se sester nedostává, v nemocnicích příliš mnoho volných míst není. Populace totiž stárne a stárnout nadále bude, pacienti budou stále starší a nemocnější, a nejjistější práce tak bude právě u lůžek, kde je tak i konkurence při získávání pracovních míst již nyní nejvyšší.
„Naštěstí se v současnosti sestrám otevírá pole působnosti i v jiných oblastech než jen v nemocniční péči a nemusí tak celou svou kariéru strávit na jednom oddělení,“ říká Karen Boyerová z Memorial Health ve městě Savannah. “Některé sestřičky se z praxe vrací do školy, aby získaly vyšší vzdělání a jiné se mohou uplatnit v mnoha dalších zajímavých oblastech, jako je telemedicína, poradenství, koučing, koordinace, administrativa, specializovaná péče i další nové oblasti ve zdravotnictví. I tam nám sestry z terénu odcházejí. A lákavé nabídky samozřejmě přichází i ze sektorů mimo zdravotní péči,“ komentuje situaci Lucy Marionová, děkanka College of Nursing při Univerzitě v Augustě.
Za úbytkem středního zdravotnického personálu možná stojí i zlepšující se hospodářská situace USA – mnoho zdravotníků si může dovolit zkrátit si pracovní úvazek nebo i odejít do penze předčasně. Když byla ekonomika k útlumu, mnoho důchodkyň se rozhodlo vypomoci finančnímu rozpočtu svých rodin a začaly zase pracovat v ordinacích. I tyto síly ale nyní z pracovního trhu mizí.
Nejen sester je nedostatek, chybí pro ně i učitelé
Sester je nedostatek, ale školy jich i tak nedovedou vyslat do praxe více. To je celoamerický problém. “Každý rok na studium ošetřovatelství nenastoupí 80.000 potenciálních sester, protože školy pro jejich výuku a výcvik prostě nemají dostatečný učitelský sbor,’’ konstatuje se smutkem v hlase Denise Rayová, vedoucí vrchní sestra ve skupině Piedmont Healthcare, která v Georgii provozuje 7 nemocnic, a pokračuje v lamentování: „Je velmi těžké najít zdravotníky, kteří by byli ochotni na školách vyučovat. Musíte mít doktorát z ošetřovatelství a plat učitele rozhodně nemůže konkurovat tomu, co vám s takovou kvalifikací nabídnou ve zdravotnických zařízeních. A tak nám do důchodu odchází kromě sester i celé zástupy profesorek ze zdravotních škol, aniž by existovala jakákoliv podpora pro jejich potenciální nástupkyně, které by měly vychovat novou generaci zdravotnického personálu.“
Tyto tlaky samozřejmě nutí mnohé zdravotní sestry, aby v zaměstnání častěji a častěji kývly svým nadřízeným na přesčasy, což ovšem zvyšuje chybovost při práci. Existují studie vlivů pracovního vytížení hovořící o tom, že chyby a „situace hrozící chybou“ se u středoškolského nemocničního personálu objevují již po nepřetržité směně přesahující 12 hodin. „Já jsem pracovávala i 60 hodin a to je opravdu něco šíleného,“ svěřuje se News Marry Fortová v rozhovoru pro Georgia Health News, usazena ve svém pohodlném kancelářském křesle koordinátorky náboru zdravotnického personálu. „My touto naší krátkodobou smluvní výpomocí řešíme nemocnicím i další problém – ony by i možná měly dost uchazeček o práci, nemají ale ten správný mix personálu, chybí jim hlavně zkušené sestry.“
„Navíc mladší lidé z ‚generace milénia‘ (narození od konce 70. do poloviny 90. let minulého století) již nechtějí jen hekticky pracovat, chtějí i volněji žít a mít více času pro sebe – vyžadují flexibilnější plánování služeb a vyšší míru využívání moderních technologií. A touží také po tom, aby mohli dosáhnout určitého uznání a rychlého kariérního i odborného růstu,“ vysvětluje Janis Dubowová, šéfka zdravotních sester z atlantské nemocnice Northside Hospital.
Přihlas se! Tvá nemocnice tě potřebuje!
Někteří odborníci již uvažují o spuštění náborových aktivit na středních školách, kde by se pro práci středního zdravotnického personálu měli začít vhodní kandidáti a kandidátky aktivně vyhledávat. A někteří jsou toho názoru, že situace dospěla tak daleko, že by již měla ve prospěch Georgie vzniknout nějaká centrální iniciativa, nejlépe marketingová kampaň ve městech a státech, kde sester až takový nedostatek není. Jsou zdravotnická zařízení, která dokonce sestrám za nástup vyplácí finanční bonusy.
Tyto snahy samozřejmě dělají potíže i menším regionálním nemocnicím, které téměř nejsou schopny udržet si svůj personál, neboť velké centrální kliniky mohou nabídnout mnohem vyšší platy i další pobídky. Některé místní nemocnice se snaží reagovat poskytováním stipendií studentům i speciálních programů pro absolventy. Nastupuje i trend zaměstnávání pregraduálních studentek na neošetřovatelských pozicích v rámci letních brigád. Bill Ryan, ředitel pro nábor ve Gwinnett Medical Center na atlantském předměstí Lawrenceville k tomu říká: “Zjistili jsme, že nejlépe se nám nové pracovníky daří vyškolit, když se studenti zapracovávají v těsné součinnosti se zkušeným personálem.’’
I tak se však všem subjektům zdravotní sestry získávají stále hůře a je to každodenní boj. Nemocnice Northside Hospital se již snaží spolupracovat s partnery z jiných států USA, kde není až takový přetlak poptávky po sestrách a vytipovávat tam pracovnice, které by byly ochotné se za prací do Atlanty přestěhovat.
„Musíme prostě udělat Georgii pro sestřičky atraktivní,“ říká s nadějí v hlase děkanka Marionová.
-ipo-
