Zajištění větší bezpečnosti pro zacházení s tkáněmi jejich jednotným evropským kódováním má přinést novela, kterou včera schválila Sněmovna. Poslanci ji nijak zásadně nepozměnili. Normu nyní projedná Senát stejně jako obdobnou novelu transplantačního zákona, která má stanovit postupy pro ověřování jakostních a bezpečnostních norem pro dovážené tkáně a buňky, které se použijí k transplantaci. Úpravy si vyžádaly předpisy EU.
Novela o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk má sjednotit požadavky na jejich kódování a na ověření jakostních a bezpečnostních norem pro dovážené tkáně a buňky. Zavádí jednotný evropský kód, který usnadní sledovat lidské tkáně a buňky od dárce k příjemci a naopak, uvedl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).
Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) řekl, že to nebude znamenat zvýšené náklady, pouze bude třeba upravit zadávání ve stávajících kódovacích přístrojích. Pro kódovací systém se užijí alfanumerické znaky, takže ze vzorku není možné určit dárce ani příjemce. Lze je zjistit jen v tkáňovém zařízení, které ale musí zabezpečit ochranu osobních údajů.
Jednotný evropský kód se nepoužije při darování reprodukčních buněk mezi partnery, u tkání a buněk použitých v rámci jednoho zařízení a také dovezených do ČR, pokud zůstanou od dovozu až po použití u dovážejícího tkáňového zařízení. Jakost a bezpečnost dovezených tkání a buněk bude sledovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Novela má společně se související úpravou transplantačního zákona 0vstoupit v účinnost na konci dubna příštího roku, přestože EU požadovala její přijetí do konce letošního října.
Změna transplantačního zákona je nutná kvůli tomu, že některé tkáně, například cévy, se mohou použít v režimu transplantace orgánů, i jako tzv. manipulované tkáně, u kterých se postupuje podle zákona o tkáních a buňkách. Novela taky mění některé pojmy s ohledem na nový občanský zákoník.
-čtk-
