Plačící miminko, to je typický obrázek, který si vybaví nejen rodiče v souvislosti s očkováním. Jednou z možností, jak vakcinaci v ordinaci zvládnout, by překvapivě mohlo být kojení dítěte. Ukazuje to nově publikovaná kanadská analýza předchozích 10 studií, jež se věnovaly právě možným souvislostem mezi kojením a dalších nefarmakologických postupů s prožíváním bolesti u dětí ve věku od 1 do 12 měsíců. Nabídnout kojenci prso se tak ukazuje jako efektnější metoda zmírnění bolesti než použití dudlíku, snahy o rozptýlení dítěte nebo třeba použití lokálních analgetik.
Návštěva pediatrické ordinace za účelem očkování může být pro malé dítě i jeho rodiče spojená se stresem. Miminka často po aplikaci vakcíny pláčou, a právě jejich pláč stresuje rodiče. Existují ale cesty, jak tuto situaci zvládnout a bolest po vpichu u dítěte zmírnit. Překvapivě účinnou metodou by mohlo být kojení, alespoň to vyplývá z nové kanadské analýzy předchozích studií zaměřených na vnímání bolesti a kojením. Analýza celkem 10 studií, které zahrnovaly 1066 dětí ve věku od 1 do 12 měsíců, byla publikována v databázi Cochrane of Systematic Reviews. „Již jsme věděli, že kojení snižuje bolest při odběru krve u novorozenců. Avšak jsme netušili, zda je možné dosáhnout stejných účinků u starších dětí mimo novorozenecké období,“ uvedla pro agenturu Reuters Denise Harrison, vedoucí výzkumného týmu, která působí na University of Ottawa a Children’s Hospital of Eastern Ontario.
Zkrácení pláče o 38 vteřin díky kojení
Aby bylo možné posoudit potenciál kojení při tlumení bolesti, vědecký tým analyzoval předchozí publikované studie, které se zaměřily na ošetřovatelské postupy snižující bolest, jako například podání láhve s mlékem, použití dudlíku, objetí dítěte, snaha odvést jeho pozornost, aplikace lokálních analgetik nebo kontakt kůže na kůži, a také případný efekt kojení. Ukázalo se, že kojení po očkování dítěte vedlo ke zkrácení pláče o 38 vteřin. Kojení má také podle analýzy příznivější vliv na tišení bolestí než ostatní nefarmakologické postupy a také než třeba aplikace lokálního analgetika či znecitlivující masti. Současně kojené děti vykazovaly nižší skóre bolesti oproti nekojeným, byť autoři studie poznávají, že toto hodnocení je u malých dětí značně subjektivní.
„Došli jsme na základě 10 studií zahrnutých do této analýzy k závěru, že kojení může přispět ke snížení bolesti po očkování u kojenců,“ shrnují své závěry vědci a vědkyně. Kojení podle nich vede ke „zkrácení behaviorální reakce na pláč a snížení skóre bolesti při očkování a po něm“. Nicméně však podle nich neexistují důkazy o tom, že by kojení při vakcinaci a po ní nějak měnilo fyziologické reakce dítěte, například srdeční tep. „Zjistili jsme, že kojení během vpichu jehly s očkovací látkou a po něm pomáhá snížit bolest u většiny dětí do jednoho roku,“ konstatuje autorský tým. Současně by do budoucna mělo být kojení, pokud je možné, doporučováno jako jeden z možných postupů při očkování a po něm, aby došlo ke zmínění bolestivosti vakcinace. Podle vědců a vědkyň je otázkou, zda se v budoucnu nezaměřit také na výzkum dopadů kojení při dalších zdravotních zákrocích, například při aplikaci kapek či odběru krve. Také by bylo vhodné více zkoumat efekt kojení u dětí starších jednoho roku.
Injekční jehly způsobují úzkost
Použití injekčních jehel je při zdravotní péči o novorozence a kojence nezbytné, ať už se jedná o odběr krve či aplikaci očkovacích látek. Lékařská péče o malé děti se bez použití těchto jehel neobejde, byť to pro malé pacienty znamená jisté napětí a také bolest. To pak stresuje rodiče pečující o své děti, a podle autorů a autorek analýzy může v budoucnu dojít i k tomu, že se u dítěte vyvine strach z injekčních jehel, což bude značně komplikovat spolupráci se zdravotnickým personálem. „Kojení dítěte během odběru krve snižuje bolest. Pokud je kojení možné a proveditelné, může také pomoci uklidnit dítě a tlumit bolest během jeho novorozeneckého období a útlého dětství,“ shrnují vědci a vědkyně závěry předchozích publikovaných prací. Kojení je navíc jako metoda tlumení bolesti zcela bez rizik a možných vedlejších účinků.
Pozitivní efekt kojení na vnímání bolesti je možný, a to díky tomu, že zvyšuje hladinu hormonu oxytocinu, který je spojen právě s pocity uklidnění, pohody a lásky, a to jak u dítěte, tak u jeho matky. „Kromě toho, že oxytocin snižuje hladinu stresu, způsobuje, že děti jsou uvolněnější,“ popsala agentuře Reuters Barbara Morrison, která působí na Wichita State University School of Nursing Kansasu a na zmiňovaném výzkumu se nepodílela. „Čím více je dítě uvolněné, tím menší jsou u něj pocity bolesti. Být oddělen od matky během bolestivé procedury způsobí, že se dítě cítě opuštěné, což zvyšuje jeho stres,“ dodala. Držet kojence v náručí a kojit jej tak skutečně může být efektivní postup, jak zvládnout jistou nepohodu spojenou s aplikací vakcíny.
Ludmila Hamplová
