Příjmy ve výši necelé 1,1 miliardy, výdaje skoro 7,3 miliardy – tak vypadá ve zkratce návrh rozpočtu ministerstva zdravotnictví pro příští rok. Velkou část, celkem přes 1,5 miliardy, přitom tvoří peníze jdoucí na projekty podpořené z evropských peněz, zejména reformu psychiatrie. Naopak poměrně slabou kapitolou jsou vlastní investice ministerstva, které se nepovedlo navýšit a činí tak zatím pouze 630 milionů korun. Návrh představilo ministerstvo zdravotnictví poslancům zdravotnického výboru minulý čtvrtek. Ti ho odkývli s úpravou, že Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou dostane pro příští rok deset milionů navíc.
Celkové příjmy ministerstva zdravotnictví pro příští rok budou činit 1,09 miliardy. Z toho celkem 1,03 miliardy tvoří prostředky z evropských fondů a 17,8 milionu jsou příjmy z finančních mechanismů. Daňové příjmy dosahují výše 20 milionů korun, ostatní nedaňové a kapitálové příjmy a transfery pak 21,8 milionu. Pokud se ovšem podíváme na plán rozpočtu pro letošní rok, ten činil zhruba 1,5 miliardy – je tedy patrný velký propad.
„Vlastní příjmy ministerstva činí každoročně víceméně 40 milionů korun, pak jsou tu další prostředky z Evropské unie. V loňském roce jsme také připravovali ještě jednu operaci, kdy Všeobecná fakultní nemocnice plánovala prodej majetku za zhruba 400 milionů korun. Ten tam byl zanesen jako plánovaný příjem, přičemž jsme současně měli příslib ministerstva financí, že můžeme 300 milionů použít do investic. Nakonec bohužel z prodeje sešlo, takže se příjem ani nerealizoval,“ vysvětluje náměstek pro přímo řízené organizace Petr Landa.
Co se týče výdajů, ty se mají vyšplhat na téměř 7,29 miliardy korun. Běžné výdaje mají tvořit 5,1 miliardy, na projekty financované z Evropské unie a dalších finančních mechanismů putuje 1,55 miliardy a na národní programy má jít 630 milionů korun. Celkové výdaje jsou přitom celkem o dvě procenta vyšší než v letošním roce. Jsou to pak právě evropské fondy, kde meziročně finance stouply velmi výrazně – zatímco letos šlo na projekty jen o 190 milionů korun, v příštím roce se bude čerpat zhruba o 1,35 miliardy více.
„Z těchto evropských prostředků bude financován zejména Operační program Životního prostředí, kde za 350 milionů budou realizovány projekty na snížení energetické náročnosti – většina příjemců jsou příspěvkové organizace ministerstva zdravotnictví. Dále je to Operační program Zaměstnanost, kde je cirka 403 milionů určeno na zajištění reformy psychiatrické péče. Příjemcem podpory je samo ministerstvo zdravotnictví a v rámci těchto aktivit byly schváleny projektové záměry. Z Integrovaného regionálního operačního programu půjde kolem 554 milionů korun na zajištění reformy psychiatrické péče a také na vysoce specializovanou a návaznou péči. Konečně na Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání jde zhruba 219 milionů korun,“ shrnuje náměstek Landa.
Co se týče programů z finančních mechanismů, z Norska jde 11 milionů na reformu psychiatrické péče a zlepšení kvality péče pro děti, ze Švýcarska pak 10 milionů na podporu primární a sekundární péče s důrazem na seniory a handicapované.
Na výzkum, vývoj a inovace jde dle poslanců málo
Zatímco peněz z fondů přibylo, zbylé investice klesly. V příštím roce tak má fond reprodukce majetku činit 630 milionů, letos to ovšem bylo 1,13 miliardy. „Investice jsou z mého pohledu nejbolavějším místem rozpočtu. Na roky 2016, 2017 a 2018 bylo plánováno 630 milionů korun, v loňském roce se nám ale povedlo tuto částku navýšit ve dvou krocích. Část příjmů bylo plánováno z prodeje majetku, který se nerealizoval, a pak se při jednání ministra zdravotnictví s ministrem financí domluvilo dalších 300 milionů korun. V letošním roce se nám zatím navýšení vyjednat nepodařilo – ministerstvo financí částku nebylo ochotno navýšit. Dohoda je ale taková, že je možné jednat ad hoc o záměrech, které se podaří připravit v průběhu roku. V současné době je také projednáván dlouhodobý program reprodukce státního majetku. Program financování strategických investic zahrnující zásadní investice do fakultních nemocnic je rozplánován do let 2017 až 2022. Tam by se do rozpočtu ministerstva zdravotnictví mělo přidat zhruba dalších deset miliard,“ přibližuje Landa s tím, že návrh programu už prošel připomínkami ministerstva financí a připravuje se do vlády. Podle něj lze u vybraných projektů očekávat, že v příštím roce zahájí projektování, což by ale měly dělat z vlastních zdrojů. V dalších letech by ovšem ministerstvo mělo do těchto zařízení posílat částky nad rámec běžných investic.
Landa zároveň připomíná, že investice poklesly v posledních letech obecně – ještě do roku 2010 na ně šly do rozpočtu ministerstva zdravotnictví tři až čtyři miliardy. Následoval pokles na 1,5 miliardy a dále na oněch 630 milionů.
Poslanec Jiří Skalický (TOP 09) se ale pozastavuje také nad tím, že pro příští rok budou finance na výzkum, vývoj a inovace navýšeny jen o 30 milionů na 1,547 miliardy, což mu v době konjunktury přijde málo. „V tom ovšem zdravotnictví mnoho neudělá, protože prostředky rozděluje rada vlády pro vědu a výzkum,“ reaguje Petr Landa. Skalický proto vyzval ministerstvo, aby požádalo radu o navýšení sumy. S tím souhlasí i šéf zdravotnického výboru Rostislav Vyzula.
„Pan doktor Bělobrádek dostal na příští rok asi o tři miliardy víc, zdravotnictví z toho ale nedostalo ani korunu. Za poslední roky se navíc nijak nemění struktura financí pro výzkum ve zdravotnictví, přitom se struktura výzkumu ve světě výrazně mění. My tady udržujeme status quo a nepřizpůsobujeme se tomu, co se děje ve světě. Pak se nedivme, že nemáme žádné nové inovace, ačkoliv tradice a možnosti tu jsou,“ myslí si Vyzula.
Přerozdělování milionů
Poslanci zdravotnického výboru rozpočet odhlasovali, na návrh Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL) k němu ovšem přidali jednu změnu. Ta se týká financí určených pro Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou. V původním návrhu měl ústav dostat 25 milionů, přičemž mu ministerstvo stejnou částku plánovalo poslat i v dalším roce. Nakonec ale po zásahu poslanců zařízení zřejmě dostane v příštím roce o deset milionů navíc. Ministerstvo tak bude muset částku alokovat v rámci oněch 630 milionů, z nichž je ovšem polovina určena na již rozběhnuté akce a zbytek se rozděluje mezi 72 organizací spadajících pod ministerstvo.
Zdravotnický výbor se ale zabýval vedle rozpočtu ještě jedním bodem – totiž hygienickou službou. Hlavní hygienička Eva Gottvaldová přitom uvedla, že chce pokračovat v krocích svého předchůdce Vladimíra Valenty a chtěla by zlepšit postavení lékařů v hygieně. Zároveň připomněla, že s novelizací zákona 258/2000 o ochraně veřejného zdraví bylo hygienikům svěřeno posuzování hlukové problematiky. „Tím nám poměrně značným způsobem narostla administrativní zátěž hygienických stanic. Jen u žádostí vzrostl počet za první tři čtvrtletí o 620 procent. K tomu je třeba připočítat měření a případně odvolání. Obávám se, že tam budou administrativní dopady ještě větší,“ konstatuje Gottvaldová.
Co se týče lékařů, nejdramatičtější situace je podle hlavní hygieničky na zdravotních ústavech, a to zejména v oblasti infekční epidemiologie. „S odbory proto spolupracujeme na zlepšení platové situace, protože kvůli nemožnosti konkurovat nemocnicím máme lékařů nízký počet. Pokud je nástupní plat v nemocnici o deset tisíc větší, je jasné, jaké místo si lékař vybere. I s ohledem na zmíněný nárůst aktivity jsme také požádali ministerstvo zdravotnictví o nárůst personálního zabezpečení o 40 lidí navíc. Dostali jsme deset na 14 krajských hygienických stanic. Je to alespoň nějaký úspěch, protože vyjednávání s ministerstvem financí bylo těžké,“ uzavírá Gottvaldová. Jsou to tak právě krajské hygienické stanice, které ze všech organizačních složek státu spadajících pod MZ budou mít největší procentuální nárůst – oproti letošku téměř o deset procent.
Michaela Koubová
