Národní zdravotní služba neměla k dispozici solidní důkazy pro to, aby hradila z veřejného pojištění homeopatickou „léčbu“, přesto jen za cukrové kuličky utratila 1,75 milionu liber, tedy asi 55,5 milionu korun. Dalších desítky milionů liber pak zdravotní systém zaplatil za další náklady spojené s preskripcí homeopatik. A to i přesto, že neexistují žádné důkazy o tom, že by použití homeopatik mělo vyšší efekt než pouhé placebo.
Je to zvláštní paradox. National Health Service (NHS) na svých webových stránkách upozorňuje veřejnost, že „neexistuje žádné kvalitní důkazy pro to, že homeopatie je účinná jako léčba u jakýchkoliv zdravotních potíží“, ale přesto investoval do cukrových kuliček 1,75 milionu liber, tedy asi 55,5 milionu korunu, v průběhu deseti let. Vyplývá to ze zjištění britského deníku The Independent. „Každá penny zaplacená za homeopatii představuje peníze, které mohly být vynaloženy na terapie a léčebné intervence, jež by měly skutečný přínos pro pacienty. Každý pacient, jehož léčba byla odložena nebo zcela odmítnuta z důvodů rozpočtových omezení, se oprávněně může dívat na plýtvání finančními prostředky na homeopatii s hlubokým pocitem marnosti,“ popsal deníku Michael Marshall, ředitel britské skeptické organizace Good Thinking Society, která se aktivně podílela na změně pravidel pro úhradu homeopatie britským zdravotním systémem. Ta již na rozdíl od minulosti není hrazena z veřejných peněz.
Důkazy o účinnosti chybí, ale to nevadí
Homeopatie založená na více než dvě stě let staré myšlence, že je možné pacienta léčit tak, že je mu podává velmi nízká dávka látka, která vyvolává stejné příznaky, jaké jsou spojeny s jeho zdravotními potížemi, patří k vůbec nejrozšířenějším „alternativním“ léčebným metodám a to navzdory faktu, že vlastní homeopatika neobsahují ani molekulu potenciálně účinné látky. Čím větší ředění, tím má paradoxně být homeopatikum účinnější. Například v tomto ročním období oblíbené homeopatikum Oscillococcinum, jenž má údajně fungovat jako léčba i prevence infekcí dýchacích cest, je původně vyráběno z kachních jater. Nicméně v samotném balení není možné najít ani stopu zvířecích vnitřností. Přesto je tento přípravek prodáván s příslibem, že léčí. Dokonce je stejně jako ostatní homeopatika z pohledu legislativy ve zvláštní kategorii léků, které však na rozdíl od léků skutečně obsahující účinné látky, nemusí prokazovat svou účinnost před uvedením na trh.
„Homeopaté posledních 200 let prohlašují, že věda nebyla schopna vysvětlit, jak homeopatie funguje. Jinými slovy homeopatie prý předběhla svou dobu. Faktem však je, že vědci byli vždy dokonale schopni potvrdit, že nemůže existovat vysvětlení pro homeopatii tváří tvář vědě,“ upozornil v deníku The Independent na údajnou účinnost homeopatie emeritní profesor Edzard Ernst, který na britské University of Exeter založil pracoviště specializující se na výzkum „celostní a alternativní medicíny“ a vede odborné žurnály Focus on Alternative a Complementary Therapies and Perfusion. V loňském roce pak obdržel prestižní vědeckou cenu Johna Maddoxe určenou těm, kteří se zasloužili o obhajobu vědy a vědeckého myšlení. Podle něj, který sám byl léta praktikujícím homeopatem, je homeopatie založená na klamání pacientů, kteří mimo jiné těží se setkání s terapeutem, toho, že s nimi laskavě mluví, poslouchá jejich obtíže a má s nimi soucit, což „s cukrovými kuličkami nemá vůbec nic společného“. „Neexistuje žádný důvod, proč by spotřebitelé, pacienti, politici, novináři atd. měli věřit v homeopatii. Předstírání, že je zde prostor pro legitimní diskusi, je pouhé klamání veřejnosti. Neexistuje žádný důvod, proč by homeopatie byla součástí National Health Service, byly placeny homeopatické nemocnice nebo bylo investováno do dalšího výzkumu homeopatie. Poté, co jsem toto téma zkoumal víc než dvě desetiletí, jsem přesvědčen, že jediné legitimní místo pro homeopatii je v historických knihách,“ napsal profesor Ernst. Mimochodem už v roce 1842 americký lékař Oliver Wendell Holmes napsal, že „homeopatie je smíchaná masa perverzní vynalézavosti, pozlátka erudice, imbecilní důvěřivosti, rafinovaně nesprávné interpretace, která se až příliš často objevuje v praxi… …s bezcitností a nestoudným využíváním“.
Lobbing prince Charlese
Ve Velké Británii má homeopatie také vlivné příznivce, mezi které patří například princ Charles. Ten podle deníku The Guardian opakovaně lobboval za to, aby homeopatika byla hrazena z veřejných peněz, stejně tak navrhoval, aby peníze zdravotnického systému šly na další „alternativní“ diagnostické a léčebné metody. Zdůvodňoval to tím, že nemůže snést, aby lidé „trpěli zbytečně, když by celostní přístup pro ně mohl znamenat skutečný rozdíl“. Prý se snaží prosadit tyto metody „navzdory vlnám útoků ze strany vědců a lékařů“. Podle deníku The Guardian ale svým konáním porušil zásadu neutrality britské královské rodiny, tedy nezasahovat do vnitřních záležitostí země. Sám Charles nedá na homeopatii dopustit a používá ji jako „léčbu“ u sebe i svých zvířat.
Fakt, že je homeopatie neúčinná, respektive není účinnější než placebo, uznala nakonec i National Health Service, která postupně ukončila úhradu homeopatik z veřejných peněz. „Neexistuje žádný důkaz o tom, že látky, které dokáží vyvolat některé symptomy, dokázaly pomoci v jejich léčbě. Neexistuje důkaz o tom, že by ředění a třesení s látkami ve vodě mohlo proměnit tyto substance v látky,“ informuje NHS na svém webu s tím, že se někteří lidé použití homeopatik cítí lépe díky placebo efektu. Ten byl mimochodem popsán i u malých dětí a zvířat. „Zvolíte-li zdravotní ošetření, které přináší pouze placebo efekt, může přijít o možnost využít jiné způsoby léčby, které se ukázaly jako účinnější,“ konstatuje NHS. „Každý důvěryhodná lékařská autorita, od British Medical Association, přes hlavního lékaře v zemi, až po vlastní stránky National Health Service, souhlasí, že homeopatie není účinná u žádného zdravotního problému. Prostě žádný důvod, aby byly utráceny limitované prostředky zdravotního systému na tuto vyvrácenou metodu,“ shrnuje Michael Marshall. Podle něj se sice může zdát, že náklady na homeopatika a jejich preskripci jsou sice malým zlomkem v celkovém rozpočtu britského systému zdravotnictví, avšak už nyní systém čelí řadě velkých tlaků.
Před několika týdny například ve Velké Británii padlo soudní rozhodnutí, že má být z veřejných peněz hrazena pre-expoziční profylaxe u pacientů, kteří jsou ohroženi nákazou virem HIV, byť před tím NHS tvrdila, že jde o příliš nákladné a neefektivní opatření. Podle zjištění British Medical Journal ve Velké Británii také došlo k případům, kdy byla pacientů s hepatitidou typu C odložena léčba právě z finančních důvodů. Terapie měla být zahájena až s příštím rozpočtovým rokem. Podle mluvčího britského ministerstva zdravotnictví „je zřejmé, že úhrada léků musí být stanovena na základě nákladové efektivity a založena na důkazech“. „The National Institute for Health and Care Excellence v současnosti nedoporučuje, aby homeopatie byla používání při léčbě jakýchkoliv zdravotních potíží,“ uvedl pro deník The Independent. Podle údajů ministerstva také náklady na homeopatika v posledních deseti letech klesaly.
Ludmila Hamplová
