Jak dlouho ještě čekat s mateřství? Tuto otázku si kladou miliony žen v „nebezpečném“ věku. Je jim okolo třiceti a cítí, že se jejich čas na mateřství začíná krátit. Jenže jak poznat, zda je z biologického hlediska nejvyšší čas, nebo je možné ještě pár let počkat? Odpověď může dát série vyšetření, která lze absolvovat také na mnoha místech v Česku. Ale neznamenají takto získané výsledky nakonec ještě více nejistoty?
Česká společnost má ohledně „správného věku“ na mateřství celkem jasno. Podle společenských norem je ideální otěhotnět a porodit své první dítě plus mínus rok nebo dva okolo třicátých narozenin, alespoň to ukazují data Českého statistického úřadu. Právě ženy kolem třicítky rodí nejvíc dětí, a to už řadu let. Jenže obecné pravidlo neříká mnoho o tom, zda je pro konkrétní ženu ve třiceti na dítě “ještě brzo“ nebo „už pozdě“. Možné je totiž obojí, a to bez ohledu na to, jak dobře a zdravě se žena cítí.
Nalézt alespoň částečnou odpověď na otázku, kolik času zbývá na mateřství, je přitom snadné. Stačí absolvovat sérii několika poměrně jednoduchých vyšetření a zaplatit pár tisíc korun. Mimochodem, „základní verzi“ testů lze pořídit už asi za tisícikorunu. Jenže znát informace o vlastní plodnosti, byť si je žena sama vyžádá a zaplatí, může mít nejen pozitivní důsledky. Zjistit to, co obvykle bývá skryto, může být totéž jako otevřít pomyslnou Pandořinu skříňku. „Pohybujeme se ve velmi intimní oblasti, protože naše plodnost souvisí s tím, jak sami vidíme své životní cíle jako budoucí rodiče,“ popsala zpravodajskému serveru Nnp.org Joann Galst, newyorská psycholožka, která se specializuje na problematiku plodnosti a neplodnosti. Podle ní takto získané informace mohou ženu hluboce zasáhnout, zvlášť když existuje riziko, že takto citlivé výsledky budou chybně získané nebo interpretované.
Past odloženého mateřství
Faktem je, že plodnost všech žen s věkem klesá. Na tom nic nemění ani stále sofistikovanější metody asistované reprodukce, ani usmívající se celebrity, které se chlubí těhotenstvím na prahu padesátky. Jenže ne u všech žen je pokles plodnosti stejně rychlý a strmý, a tak některé skutečně mohou otěhotnět zcela přirozeně i po čtyřicátém roce věku. Spoléhat se na to však nedá, stejně jako se nedá věřit ve „všemocnost“ asistované reprodukce. „Přesnou věkovou hranici pro první otěhotnění nelze stanovit. Udává se, že ideální je počít první dítě do 30 let věku. Ve věku mezi 35 až 40 lety plodnost pomalu klesá a bohužel se jen málokteré ženě podaří počít zdravé dítě až po 40. narozeninách,“ shrnuje základní fakta Hana Višňová, vedoucí lékařka pražské kliniky asistované reprodukce IVF CUBE. Ve své praxi se setkává se ženami, které přichází s tím, že touží po dítěti a ona jim oznamuje, že jsou ve skutečnosti v přechodu. „Mám pocit, že naše babičky v tom měly víc jasno, pro většinu z nich by bylo uvažování o graviditě ve věku nad 45 let zcela absurdní, ve 45 letech už řada z nich plánovala vnoučata a cítila se příliš unavená na vlastní děti,“ popisuje své zkušenosti lékařka.
Celkem logicky by bylo možné takové situaci předejít tím, že žena začne těhotenství řešit „včas“. Jenže to, co přesně znamená „včas“, může být individuální. A právě zde se nabízí testy ženské plodnosti, které s jistou dávkou přesnosti dokáží určit, jak dalece je žena schopna otěhotnět s ohledem na svůj věk a samozřejmě zdravotní stav. Dvojnásob cenné jsou pak tyto testy pro ženy, které mají nějaké zdravotní problémy, jež mohou zasáhnout jejich plodnost a v čase se zhoršovat. Týká se to například endometriózy, což je stav, kdy se děložní sliznice vyskytuje mimo děložní dutinu a způsobuje mimo jiné chronické bolesti a také neplodnost. Stejně tak mají „testy plodnosti“ význam pro ženy, jenž trpí předčasným ovariálním stárnutím (POA – Premature Ovarian Agin), kdy jejich vaječníky vyhasínají příliš brzy a žena se tak i ve třiceti může octnout v klimakteriu. Pokud do té doby nemá děti, doslova tak propásne svůj přesně vyměřený čas. „Během desítek let, co se věnujeme léčbě neplodnosti, znovu a znovu slýcháme, že by si ženy přály vědět o nebezpečí POA, aby mohly svou rodinu plánovat dříve,“ shrnul pro britský deník The Guardian Norbert Gleicher, ředitel amerického centra pro léčbu neplodnosti The Centre for Human Reproduction, které sídlí v New Yorku. Podle něj taková vyšetření vlastní plodnosti umožňují ženám činit informovaná rozhodnutí právě s ohledem na budoucí riziko neplodnosti. Pokud žena tyto testy podstoupí včas, získá větší manévrovací prostor o své budoucnosti. Může například rozhodnout pro mateřství dříve, než jej původně plánovala právě s vědomím toho, že odložení těhotenství na neurčito by mohlo znamenat neplodnost.
Omezená zásoba vajíček, která se vyčerpá
Vyšetření ženské plodnosti se skládá z několika různých kroků, které mají dát co možná nejpřesnější obraz o stavu ženských reprodukčních orgánů. Tyto testy patří do nabídky služeb poskytovaných centry asistované reprodukce a také některých gynekologických ambulancí či soukromých laboratoří. V případě, že je absolvuje žena, která už má problémy s otěhotněním, obvykle je hradí zdravotní pojišťovny. Pokud ale o ně požádá žena „jen tak“ s tím, že chce znát svou plodnost s ohledem na budoucnost, velmi pravděpodobně je uhradí za svého. Cena za tato vyšetření může být od tisíce korun výš. „U pacientek zvažujeme nejen věk, BMI a laboratorní hormony (AMH – Antimülleriánský hormon, DHEA, FSH, LH a hladiny dalších hormonů a vitaminů), ale především vycházíme ze skutečného funkčního stavu reprodukčního systému – ten nejlépe poznáme analýzou menstruačního cyklu a pomocí cíleného ultrazvukového vyšetření, během kterého se zaměřujeme například na počet antrálních folikulů,“ vysvětluje Ondřej Matěna, gynekolog a IVF specialista z brněnského Institutu reprodukční medicíny Unica.
Zásoba vajíček se přitom začíná snižovat už během vývoje ženského plodu v děloze matky a nezastaví se v průběhu celého reprodukčního života ženy. „Tento pokles začíná být závažnější po 35. roce věku, kdy navíc dochází k vyčerpání zejména kvalitních oocytů,“ dodává lékař. Na ovariální rezervu, tedy zásobu vajíček, má vedle věku negativní vliv i kouření, vysoké BMI a operace na vaječníku, případně endometrióza. Oproti tomu za klesající kvalitou vajíček stojí především věk a žena ji ani zdravým životním stylem nemůže nijak ovlivnit. „S každým rokem ubývají ve vaječníku geneticky kvalitní vajíčka, a tak dozrávají a uvolňují se vajíčka geneticky nekvalitní. S tím pak roste počet spontánních potratů a klesá šance na otěhotnění i donošení zdravého dítěte,“ upřesňuje Matěna. A tak relativně dobrá zásoba vajíček třeba u ženy starší 35 let ještě nemusí znamenat snadné otěhotnění, protože už jí mohou chybět právě potřebná kvalitní vajíčka.
Laboratorní vyšetření, které určuje hladinu Antimülleriánského hormonu, hodnotí zásobu folikulů, tedy malých cyst obsahujících vajíčka. Čím je hodnota AMH vyšší, tím vyšší je počet folikulů a tedy i vajíček. Jedná se tak o kvantitativní zhodnocení ovariální rezervy, kvalitu vajíček jako takových ale určí až případná léčba pomocí IVF. Všechna tato vyšetření však nejsou součástí běžné gynekologické péče. „Cílem preventivních gynekologických vyšetření je zejména záchyt časných stádií rakoviny děložního čípku, kontrola dělohy a vaječníků, léčba gynekologických zánětů a nepravidelného menstruačního cyklu,“ vysvětluje Višňová s tím, že je vhodné zvážit také detailní vyšetření dělohy pomocí 3D ultrazvuku a test průchodnosti vejcovodů pomocí ultrazvuku. V případě podezření na hyperandrogenní syndrom, který je známý také jako syndrom polycystických ovarií, se vyšetřuje i hladina DHEA sulfátu, který u pacientek určuje míru nadprodukce mužských pohlavních hormonů.
Kariéra, nebo dítě?
Ani série vyšetření s cílem zjistit stav ženské plodnosti však nepřináší zcela jednoznačnou odpověď na to, kdy vlastně má žena otěhotnět. „I když tyto testy mohou být užitečné, je třeba s nimi zacházet s jistou dávkou skepticismu, protože hormonální vyšetření nejsou vždy přesná. Hladina AMH vám poskytne informace o množství vajíček, ale už vám neřekne, jestli jsou tato vajíčka zdravá,“ okomentoval situaci pro The Guardian profesor Charles Kingsland, který působí v Liverpool Women’s NHS Foundation Trust. Podle něj je na jedné straně dobře, že jsou tyto testy dostupné, ale na té druhé mohou dát některým ženám falešnou naději, že mají dostatek času, což povede k dalšímu odkládání mateřství.
„Toto vyšetření a testy považujeme za vhodné především u mladších žen kolem třiceti let, které ještě zvažují, zda budovat kariéru, cestovat, nebo se věnovat zakládání rodiny. V okamžiku, kdy se ukáže, že by za pár let už mohly mít s početím potíže, většina žen své priority přehodnotí ve prospěch rodiny,“ je přesvědčený Matěna s tím, že jedním z možných kroků je preventivní zamražení vajíček. Tak se do jisté míry získat trochu čas, ale i to může být slepá cesta. „Aby zamražená vajíčka skutečně přinesla v budoucnosti reálnou šanci na otěhotnění, měla by se žena rozhodnout pro zamražení vajíček nejpozději do 32 let věku. Jak ukazují statistická data, u žen ve věku kolem 40 a více let už je na zamražení vajíček pozdě,“ upozorňuje Višňová s tím, že samotnému odběru vajíček předchází hormonální stimulace, která není bez rizik a zejména u starších žen je komplikovanější. Tato vajíčka pak budou muset být v budoucnu oplozena technikami asistované reprodukce a ani v případě, že oplození bude úspěšné, není vyhráno. „S věkem roste riziko komplikací v graviditě, zejména u žen v první graviditě ve věku nad 40 let hrozí závažné problémy s vysokým krevním tlakem, činností ledvin, zvyšuje se frekvence těhotenské cukrovky,“ dodává lékařka.
Testy ženské plodnosti tak mohou znamenat obrovskou pomoc pro mnoho žen, kterým ušetří budoucí starosti a dá jim včas možnost se rozhodnout pro mateřství. Na druhé straně pro další mohou být výsledky zdrojem obrovského stresu a napětí, které paradoxně ještě víc sníží jejich šance na otěhotnění. I sebepřesnější výsledky jsou totiž pouze informacemi, se kterými je třeba dále pracovat, nikoliv direktivními příkazy. Jít nakupovat dupačky je stejně dobrá volba, jako vyrazit na cestu kolem světa nebo přijmout nabídku na práci snů.
O nových možnostech testování mužské plodnosti si můžete přečíst zde.
Ludmila Hamplová
