Britští lékaři získali možnost se podívat, jaké množství antibiotik předepisují jiné ordinace v porovnání s tou jejich. Cílem je snížit spotřebu antibiotik tak, že se budou častěji využívat jiné způsoby léčby. Británie se krokem snaží reagovat na hrozbu antibiotické rezistence, která by v budoucnu mohla způsobit, že nebudeme umět léčit infekce, s nimiž desítky let bojujeme pomocí antibiotik. Pokud se bude situace nadále zhoršovat a za antibiotika nenalezneme náhradu, mohla by rezistence v roce 2050 připravit ročně o život deset milionů lidí.
Praktičtí lékaři ve Velké Británii dostanou zbraň, díky níž budou moci lépe bojovat s rostoucí hrozbou antibiotické rezistence, napsal deník The Guardian. Budou totiž moci přes počítač zjistit množství antibiotik, které předepisuje jejich ordinace a také všechny ostatní v Anglii. Uvidí tak například, že nejméně antibiotik předepisují praktici z londýnského Camdenu. Službu spouští Public Health England přes portál Fingertips, údaje budou aktualizovány každý měsíc.
„Dáváme praktickým lékařům možnost zjistit poslední data o tom, kolik antibiotik předepisují jejich kolegové. Chci vidět, že se antibiotika předepisují, jen když je to nezbytné, a doufám, že tohle bude zbraň, která pomůže praktikům snížit počty případů, kdy se antibiotika předepisují zbytečně,“ říká ministr zdravotnictví Jeremy Hunt. Stejně tak i vedení Národní zdravotní služby (NHS) doufá, že pokud lékař zjistí, že předepisuje v porovnání s ostatními více, bude se snažit preskripci antibiotik omezit a léčit pacienty jinak.
Předsedkyně Národní akademie praktických lékařů Maureen Bakerová krok podporuje, zároveň ovšem zdůrazňuje, že by neměl být užíván ke zostuzování jednotlivých ordinací kvůli tomu, jak předepisují léky. „Každý nástroj, který praktikům umožní dělat informovaná rozhodnutí ohledně toho, zda antibiotika předepsat, je vítán. Data ale nesmí být využita jako hůl na lékaře. Když například bude vidět, že jedna praxe předepisuje víc než ta sousední, může pro to být velmi dobrý důvod,“ zdůrazňuje Bakerová.
V případě nečinnosti hrozí apokalyptický scénář
Novinku ocenila také hlavní lékařka pro Anglii Dame Sally Daviesová. „Praktici teď mohou srovnávat své zvyky ohledně předepisování léků, což snad povede lidi k tomu, aby přemýšleli o tom, zda antibiotika skutečně potřebují a pomohli díky tomu zachránit moderní medicínu tak, jak ji známe,“ podotýká Daviesová. Ta už před několika lety varovala, že se z antibiotické rezistence může během dvaceti let stát krize, kdy budou pacienti umírat při běžných operacích kvůli infekcím. Požadovala proto zařadit rezistenci na seznam případů nouze vedle katastrofických teroristických útoků, pandemické chřipky či zaplavení přímořských oblastí.
Podle britské analýzy, která vyšla na konci roku 2014, bude v případě, že se problém nepodaří vyřešit, stát antibiotická rezistence deset milionů životů ročně plus sto bilionů dolarů. Už nyní přitom nefunkční antibiotika připraví o život 700 tisíc lidí ročně (v Evropě a USA je to 50 tisíc). Do budoucna by se navíc staly riskantními zákroky, jako jsou císařské řezy, náhrady kloubů či transplantace, v riziku by byli také pacienti podstupující chemoterapii.
Aktuální problém: superkapavka
Pomoc s regulací předepisování antibiotik přichází v době, kdy britští lékaři musí čelit novému kmenu odolné kapavky přezdívané superkapavka. Na tu nezabírá jeden ze dvou dostupných léků. Nemoc se začala šířit ze severu Anglie na konci roku 2014 a doposud se objevilo 34 případů. „Víme, že bakterie, která kapavku způsobuje, může rychle vyvinout rezistenci na další antibiotika, která se k léčbě používají, takže si nemůžeme dovolit zůstat lhostejní. Jestli se objeví kmen kapavky, který bude rezistentní jak na azithromycin, tak na ceftriaxon, budou léčebné možnosti velmi omezené, protože momentálně nemáme žádné nové antibiotikum, které by nemoc léčilo,“ vysvětluje Gwenda Hughesová z Public Health England.
Právě nedostatek nových léků a pramalý zájem farmaceutického průmyslu o vývoj antibiotik celý problém výrazně zhoršují. Objevují se proto návrhy, aby farmafirmy, které vyvinou nové antibiotikum, dostaly finanční podporu. „Potřebujeme, aby světové vlády a šéfové průmyslu začali spolupracovat zcela novými způsoby. Musíme zásadně změnit pobídky pro farmaceutické a další společnosti, a to za pomoci celosvětově dotovaných odměn, které podpoří vývoj nových antibiotik a zajistí přístup k antibiotikům v rozvojovém světě. Abychom dosáhli dlouhodobého řešení, potřebujeme také rychlejší diagnostiku, která zabrání většině zbytečné preskripce antibiotik,“ zdůrazňuje britský ministr financí George Osborne.
Dobrou zprávou ale je, že se pomalu daří předepisování antibiotik mezi britskými praktiky snižovat. Jde o výsledek požadavku přehodnocení přístupu a také schopnosti odolat pacientům, kteří předpis požadují. Roli hrál i finanční podnět, který představila loni NHS Anglie. Ten snížil předepisování o 5,3 procenta. Do budoucna však bude třeba měnit nejen přístup lékařů, ale také pacientů. „Veřejné vnímání se musí změnit. Pacienti musí pochopit, že když se onemocnění stane odolným vůči antibiotikům, přestanou antibiotika účinkovat a věc se má tak, že nemáme alternativu,“ uzavírá Bakerová.
-mk-
