Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek podpoří svolání šéfů koaličních stran (K3) ke zdravotnictví. Zabývat by se mělo nejen navýšením odvodů státu za děti, důchodce či nezaměstnané, které Bělobrádek podporuje, ale také hledat dlouhodobá řešení. Bělobrádek to řekl novinářům po jednání s prezidentem České lékařské komory (ČLK) Milanem Kubkem.
Proti navyšování odvodů státu se staví vicepremiér a předseda ANO Andrej Babiš. Na čtvrteční koaliční radě, která se zabývala rozpočtovými rámci, uvedl, že do zdravotnictví se žádné peníze přidávat nemají. Dlouhodobě mluví o „černých dírách“, ve zdravotnictví se podle něj krade.
„Pacient, ani lékařský a nelékařský personál, nemůže být rukojmím takovýchto sporů,“ zdůraznil Bělobrádek a potvrdil, že je připraven vyvolat jednání koalice o zdravotnictví. Přítomen by měl být ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Cílem je udržet současný vysoký standard českého zdravotnictví, což bez přílivu peněz nepůjde. Současně s přilitím peněz ale je nutné zabývat se systémovými změnami, které podle Bělobrádka jsou „bezpochyby nutné“.
K Babišovu zamítavému postoji Bělobrádek poznamenal, že zdravotnictví nejsou jen „oplodňovací kliniky“, které Babiš vlastní, ale jsou tu také senioři či děti. „Onkologická léčba nebo léčba chronicky nemocných stojí velké peníze, a to není možné dělat pouze z vůně květin,“ řekl.
Kubek upřesnil, že stát platí pojistné za 60 procent obyvatel, platby státu tvoří necelou čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Je to 870 korun měsíčně za jednoho státního pojištěnce, přičemž zaměstnanec s průměrnou mzdou odvádí spolu se svým zaměstnavatelem do zdravotnictví měsíčně 3600 korun. Stát je tak podle Kubka „největším dlužníkem“.
Kubek připomněl, že za zdravotnictví zodpovídá celá vláda. Problémy se totiž nakumulovaly a v dané chvíli přesahují možnosti řešení jednoho resortního ministra, tedy Němečka, pokud mu celá vláda nepomůže.
„Zdravotnictví je v krizi, zdravotnictví volá o pomoc, je strašně podfinancováno,“ řekl Kubek s tím, že za současné situace už není ČLK schopna garantovat bezpečnost zdravotní péče. Nemocnice zajišťují péči na úkor nadměrného počtu přesčasových hodin, obcházejí zákoník práce, řekl.
Podle Kubka by se jednání K3 měly zúčastnit také kraje, které za velkou část zdravotnictví zodpovídají, a ráda by se ho zúčastnila i ČLK.
„Já bych řekl, že Česká lékařská komora nepřichází s ničím novým. To jsou věci, které my už několik let navrhujeme. Takže jsme velmi rádi, že teď získáváme podporovatele toho, že zdravotnický rozpočet musí být posílen a věřím, že když teď budeme do vlády zasílat materiál na zvýšení platby za státní pojištěnce, tak že budeme úspěšní,“ řekl ČTK ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
Ministr věří, že nyní ministerstvo zdravotnictví získá podporu všech šéfů koaličních stran. „Že při hlasování na vládě budou naše požadavky pro navýšení zdravotního rozpočtu podpořeny,“ uvedl Němeček.
Zdravotnictví spotřebuje za rok kolem 300 miliard korun. V předchozích letech přišlo úspornými kroky a nenavyšováním odvodů státu o 30 miliard korun, ty by stát měl podle Kubka resortu vrátit. Zatímco Babišova představa o navýšení zní nula, představa odborů je navýšení o 30 miliard korun. Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o nárůstu o deset miliard korun.
„Zdravotnictví není perpetum mobile, výdaje na něj rostou v Česku pomaleji než ve vyspělých zemích EU,“ řekl. Ročně dá ČR na zdravotnictví 7,1 procenta HDP, Německo 11 procent ze svého mnohem vyššího HDP. „Šetřit se dá, ať pan ministr Babiš ale řekne, na kom, zda na personálu, na pacientech, nebo se budou zavírat regionální nemocnice,“ shrnul Kubek s tím, že ČLK je připravena podílet se opatřeních, jež situaci resortu stabilizují.
-čtk-
