Čtvrtina žen, které vyhledají kvůli marným snahám o otěhotnění pomoc lékařů, je starší 40 let. Odkládají založení rodiny, až si vybudují kariéru. Další skupinou jsou ženy, které po rozvodu chtějí dítě s novým partnerem. V roce 2013, ze kdy jsou poslední dostupné analýzy, se v Česku narodilo po umělém oplodnění (IVF) celkem 2393 dětí, z toho 1857 matkám do 34 let věku, 976 matkám ve věku 35 až 39 let a 106 matkám starším.
„Při řešení reprodukce je čas náš úhlavní nepřítel. Optimální věk pro reprodukci je 23. až 25. let. Lidé by měli být edukováni a vědět, že asistovaná reprodukce vše nezachrání,“ řekla ČTK vedoucí IVF programu kliniky Gennet primářka Milada Brandejská.
Průměrný věk, v němž mají Češky první dítě, vzrostl od roku 1989 o více než pět let, pohybuje se nyní kolem 28 let. Podle dostupných statistik má žena do 34 let věku šanci na početí při jednom léčebném cyklu 23,5 procenta, ve věku 35 až 39 let 16,8 procenta a po čtyřicítce 5,6 procenta.
„Zdravotní pojišťovny hradí čtyři cykly mimotělního oplodnění do 39 let věku ženy, léčit můžeme pacientky do 49 let. Nejstarší prvorodičku máme 47 let,“ uvedla primářka. Úspěšnost početí klesá s věkem a naopak přibývá spontánních potratů. Podle primářky to souvisí s tím, že ženě klesá zásoba vajíček a zhoršuje se jejich kvalita.
„Pro těhotenství je lepší mladý organismus, který se lépe přizpůsobí zátěži. V těhotenství to jsou vedle změn v reprodukčních oblastech také změny krevního oběhu. Stoupá výskyt vysokého tlaku či těhotenské cukrovky. Přibývá nezhoubných nádorů v děloze, které mohou být důvodem potratu a komplikují porod. Tyto nádory má mezi 30. až 50. rokem života 35 až 40 procent žen,“ uvedla primářka.
Pro zavedení do dělohy se vybírají nejkvalitnější embrya. Genetici vyšetřují ženy starší 35 let, které otěhotněly spontánně, a ženy před umělým oplodněním. V tomto věku stoupá riziko, že se chromozomy nerozdělí do vajíček správně. To vede k potratu nebo postižení dítěte například Downovým syndromem.
Vývoj plodu se sleduje ultrazvukem. Z krve matky lze zjistit fragmenty DNA plodu, vyšetřením se tak dá odhalit riziko postižení. Pokud chce mít žena stoprocentní jistotu, vyšetří se plodová voda či tkáň placenty.
Genetické vyšetření indikované lékařem hradí pojišťovny. U IVF si ženy připlácejí na některé léky. Pár si může zaplatit některé metody, které šanci zvýší, například se u mužů, kteří mají málo spermií, vybere ta nejkvalitnější a zavede do vajíčka. Lze také monitorovat vývoj embrya pomocí kamerového systému. Podle zvolených metod doplácí žena v jednom cyklu obvykle 15.000 až 20.000 korun.
-čtk-
