Cena značkových léků, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, se ve Spojených státech během posledních pěti let zdvojnásobila, jak informoval list The Financial Times. Tvrdí to společnost Express Scripts, největší organizace v USA, která vyjednává jménem pojištěnců a zaměstnavatelů s výrobci léčiv. Jde o zjištění, které ještě více zesílí politický odpor vůči vysokým cenám léků.
Jen za uplynulý rok se cena léčiv, která jsou chráněna patenty, vzrostla o 16 %. V porovnání s rokem 2011 jsou tyto léky dražší o 98 %. Ceny léků se tak staly jedním z témat kampaně obou hlavních adeptů na Bílý dům, Hillary Clintonové i Donalda Trumpa. Clintonová i Trump shodně slibují proti vysokým cenám léků rázně zakročit.
Hillary Clintonová se nedávno nechala slyšet, že si posvítí na firmu kanadského výrobce léků společnost Valeant, který si získal pověst jedné z nejvíce zdražujících farmafirem. „Půjdu po nich,“ říká Clintonová ve svém předvolebním klipu. „Toto jsou predátorské ceny a my zajistíme, aby tomu byla učiněna přítrž,“ zaznívá v něm také.
Clintonová na farmaceutické firmy útočí dokonce silněji než na Wall Street. Kritizovala například Pfizer za jeho daňovou optimalizaci. Slibuje také zrušit možnost farmaceutickým firmám zahrnovat své výdaje na reklamu do daňově uznatelných nákladů.
Ve své kampani se také ráda strefuje do Martina Shkreliho, který se stal vyvrhelem poté, co zvýšil ceny život zachraňujících léků proti rakovině a AIDS z 13,5 na 750 dolarů za jednu pilulku. K tomu přidává historky lidí, kteří ji vyprávějí, jak museli sáhnout daleko hlouběji do své kapsy, aby zaplatili obrovské sumy za péči o své zdraví.
Donald Trump se pro změnu odklonil od tradičního přístupu republikánů k cenám léků, když řekl, že Medicare, vládou financovaný program pro důchodce, by měl mít možnost o cenách léků vyjednávat. Dodal také, že by to vládě ušetřilo 300 miliard dolarů ročně, přičemž taková suma je silně přitažená za vlasy.
Pacienti by také měli mít podle Trumpa možnost dovážet léky ze zemí, kde jsou prodávány za nižší ceny. Idea je součástí Trumpova návrhu reformy zdravotní péče. Výrobci léčiv by také měli podle něj poskytovat „veřejnou službu“.
„Veřejná služba je takové zaklínadlo, ze kterého by, podle mého názoru, mělo zamrazit každého, kdo se v odvětví pohybuje nebo se chystá do něj investovat,“ řekl listu Financial Times Terry Haines, analytik Evercore ISI. „Je to nástroj pro regulaci celého odvětví pod rouškou veřejného zájmu,“ dodal.
„Z výrobců léčiv se staly boxovací pytle,“ říká John Rother, prezident Národní koalice zdravotní péče, která snížení cen léků podporuje. „Politizace cen léků přišla s tím, jak se po relativně dlouhé době cenové stability léky výrazně zdražily,“ dodává.
Obavy z toho, že budoucí prezident, ať už jím bude Clintonová či Trump, splní své sliby, vedly k sérii výprodejů akcií farmaceutických a biotechnologických firem. Index Nasdaq biotech již od září loňského roku ztratil třetinu své hodnoty. Ke spuštění výprodejů stačil jeden „tvít“ Hillary Clintonové, v němž poprvé slíbila se na ceny léků zaměřit.
Podle Express Scripts však viní ze zdražení léků hlavně jednu skupinu tzv. „speciálních medikamentů“, což jsou především obecně drahé přípravky na léčení artritidy a rakoviny. Výdaje na tyto druhy léků za minulý rok vzrostly o necelých 18 %, přičemž na celkových výdajích se podílejí ze 37 % a do roku 2018 by se měl tento podíl zvýšit až na jednu polovinu. Na druhé straně ceny generických léčiv se za stejné období snížily o celou pětinu.
Petr Musil
