Sněmovna dnes schválila novelu o zdravotních službách, která zřídí mimo jiné registr hrazených zdravotních služeb a modernizuje další databáze. Zastánci normy mluví o tom, že předloha zprůhlední zdravotnictví a umožní zavést plnohodnotný systém hodnocení kvality péče. Kritici naopak pochybují o ochraně dat. Lidovec Ludvík Hovorka ale neprosadil zamítnutí předlohy, která nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) označil registr hrazených služeb za „velkého bratra“. Uchovávání rodných čísel pacientů není podle něho pro účely registru potřeba. Podle Hovorky je předloha v rozporu s ústavou. „Není možné posoudit ochranu osobních údajů,“ řekl. Bohuslav Svoboda (ODS) mluvil o prolomení osobních údajů, které naruší integritu jednotlivců.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) se už dřív proti kritice a pochybám ohradil. Podle něho zřejmě někomu hodně vadí, že bude do zdravotnictví vidět. Nebude se podle ministra sbírat větší objem údajů než nyní a systém jejich zabezpečení bude robustní. Dnes Němeček uvedl, že předloha je jedním ze základních kamenů změn ve zdravotnictví.
Normu nakonec podpořilo 140 ze 179 přítomných poslanců. Proti hlasovalo 35 poslanců z řad TOP 09 a ODS a Hovorka.
Novela taky zřizuje Národní diabetologický registr a Národní registr intenzivní péče. Do Národního registru hrazených zdravotních služeb budou pojišťovny posílat údaje například o poskytnuté péči, pacientovi i úhradách z veřejného pojištění. Údaje z registrů mají podle ministerstva přispět ke zkvalitnění zdravotní péče a ke zpřesnění stanovování úhrad. Odpadne podle ministerstva taky administrativa, díky registrům bude možné zrušit řadu statistických zjišťování. Novela jasně stanoví, že registry budou spadat pod Ústav zdravotnických informací a statistiky.
Vznikne rovněž nový neveřejný registr zdravotníků. Původní databáze zanikla před třemi lety kvůli nálezu Ústavního soudu. Neveřejností by se mělo vyhovět námitce soudu, který ji zrušil zejména kvůli neoprávněnému zásahu do soukromí zdravotníků. Bez registru je ale podle ministerstva zdravotnictví obtížné sledovat demografický a kapacitní vývoj populace zdravotnických profesionálů, analyzovat dostupnost jejich služeb pro lidi nebo předvídat potřebné vzdělávací kapacity.
Poslankyně ANO Jana Pastuchová neuspěla s návrhem, na jehož základě by vznikly i registry náhlých zástav oběhu. Díky nim by podle ní bylo možné hodnotit kvalitu záchranné služby a pohotovostní nemocniční péče. Její kolega z klubu Milan Brázdil neprosadil zmírnění podmínek pro hospitalizaci pacientů s duševní nemocí proti jejich vůli.
-čtk-
